Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů - frontové zuhelnatělé pahýly, něžné břízy v týlu, skryté významy plynutí vody v řece, hladina močálu, odraz chvějící se hvězdy v hloubce studny, pomalu se kutálející jablka vypadlá z auta a ohryzaná koňmi...). Snové vodní třepetání se při Ivanově běhu s děvčátkem mělkou vodou rýmuje s úsměvy a radostnou dynamikou plnou půvabu a volnosti prosluněného prostoru, zatímco kontrastní svět války má stroze odměřenou dynamiku jakoby spoutaných, ostražitých, sebekontrolujících kroků a gest. Znamenitá je epizoda se šíleným starcem uprostřed vypálené dědiny, který vedle zmateně kroužící, přivázané slípky zamyká vrátka bez plotu - surrealistická vize, která je realitou, podobně jako pochmurná krajina, kterou plave loďka se strnule sedícími oběšenci. Tragický patos neodčinitelnosti viny všech za všechny je autorem spoluprožitý s mravním stoicismem. Historii lidstva dle něj formují výboje lidského ducha, umění, obětavá snaha lidí o zachování člověčenství v člověku. V následujících dílech Tarkovskij reagoval na hrozbu možné apokalypsy ještě více osobněji a naléhavěji. Představitel Ivana hraje v jeho druhém filmě ANDREJ RUBLEV mladého zvonaře - fanatika tvorby.
Historická freska o malíři ikon Andreji Rublevovi je povahopisem Ruska 15. století, výpovědí o duchovní síle, o pramenech nezničitelné tvořivé energie. Zvonař Borisko symbolizuje podstatu tvorby svojí vyzývavostí, obrovskou sebedůvěrou, nezkrotným přáním pracovat až do vyčerpání. Je předzvěstí probuzení Ruska a stimulem tvorby Rubleva, kterého přemohou tragické události a po zabití zloducha (při krvavém tatarském vpádu do chrámu) vysloví slib mlčení. Naturalisticky snímané přírodní scenérie, vesnické chalupy, chrámy ve městě, zdánlivě staticky popisovaný život mužiků, mnichů a umělců dotvářejí velmi sugestivní ovzduší doby. Černobílý obraz je v mnohých pasážích silně výtvarně stylizovaný. Ojedinělý opus v rámci historického žánru, který zároveň překračuje, je členěný do osmi kapitol. Naplňuje jedno z Tarkovského kréd: "Umění existuje výhradně proto, aby napravovalo svět."
Gérardova kariéra se až do určitého okamžiku vyvíjela docela slibně. Stačila však jedna nepovedená reklama, rozchod se společníkem, a Gérardovi se zhroutil profesionální svět. Ještě že má alespoň zázemí v podobě atraktivní ženy a dospívající dcery. Nechce se mu věřit, co mu vykládají policisté na prahu jeho vlastního domu - to přece není možné, že by jeho dcera distribuovala drogy. Pozve tedy muže zákona dál a to, co vidí všichni tři, rozesměje každého, jen ne manžela. A Gérardovi se začíná hroutit nejenom kariéra...
Urbain Donnadieu (Christian Clavier) je největší lakomec pod sluncem. O první místo se ovšem dělí se svou babičkou. Tihle dva nemyslí na nic jiného, než na čem by se dalo ušetřit, jak na něčem vydělat a jak, pokud možno, nemuset platit žádné daně. V hlavě se jim zrodil báječný plán. Střádají pěkně jednu zlatou cihlu po druhé a až jich bude pořádná hromada, otevřou si účet ve Švýcarsku. Zlata mají dost, teď už zbývá jen najít způsob, jak ho osobně dopravit do Švýcarska. Přece nebudou platit někomu provizi za to, že všechno vyřídí za ně. V patách mají ale Urbainovu manželku, která větří, že za náhlou cestou do Švýcarska určitě něco bude.
Volné seskupení francouzských herců Les Splendides tvoří v této "tak trochu jiné vánoční komedii" skládanku charakterů složených z páru na ekonomickém okraji společnosti, který manželské problémy řeší například žehličkou; kolegů z psychiatrického call centra, kteří si nedokáží strhnout masky, jež nastavují okolí; jejich šéfové snažící se dostat na vánoční večeři ke své sestře; transvestity, který bojuje se svou samotou... Takovýto mix postav na ploše jednoho bytu nenechá jedinou minuty prázdnou a pořádá neustálý útok na divákovu bránici obrovským množstvím gagů (které jsou z velké části velice politicky nekorektní). Vše okořeněno vedlejšími postavami bulharského souseda, opraváře výtahů a návštěvy ZOO.
Co se ale může stát na Silvestra?
Francouzské kinematografii nikdy nechyběl humorný pohled na 2. světovou válku.
Prominentní pařížská rodina operních pěvců a orchestrálních hudebníků je nucena poskytnout větší část své pařížské rezidence velení Wehrmachtu. Jenže, co dělat, když část rodiny se angažuje v odboji, ukrýváte anglického letce a má na vás spadeno šéf místní buňky Gestapa?
Rozuzlení může přijít jen při soukromé audienci pro bratrance Adolfa Hitlera...
Je snadné žít, když máte dvojníka? Někdy to může usnadnit život, ale také definitivně zlikvidovat a předělat celý váš dosavadní svět. Zejména v případě, že si dvojník přisvojí vaši identitu i život.
Přátelé, kteří se seznámili v prvním filmu (Les Bronzés) na Azurovém pobřeží, se ocitnou v zimě v lyžařském středisku ve Val d'Isère, kde část z nich (Jeröme, Gigi a Popeye) pracují. Nathalie a Bernard přijedou na lyže a ubytují se v apartmánu. Gigi provozuje crêperii, její manžel Jeröme má lékařskou praxi. Jean-Claude je stále nešťastný a snaží se svést jakoukoliv hezkou ženu ve svém okolí. Christiane přijede s novou známostí, starším, ženatým mužem. Popeyé je „pod pantoflem“ své ženy a částečně i jejího milence – spolupracovníka z obchodu. Během pobytu si partička vyrazí na výlet na lyžích mimo sjezdovky, kam je odveze vrtulník. Po cestě zpět, kdy se ztratí a jsou zachráněni vesničany z horské osady, zažijí spoustu příhod, jedí domácí stravu vesničanů, kterou zapijí kořalkou „zmijovkou“ (vipérine), atd.
Gévaudan, hornatý kraj centrální Francie, je sužován děsivou bestií. Oficiální stanovisko je, že jde o obzvláště nebezpečného vlka. Je povoláno vojsko, které začne vybíjet vlky z celého kraje. Všichni doufají, že mezi nimi bude i vraždící bestie. Jev přichází na králův rozkaz zkoumat přírodovědec Grégoir de Fronsac. Intriky šlechticů a politický zájem krále stojí proti poctivé snaze mladého vědce zbavit kraj děsivého nebezpečí, jež má na svědomí už přes sto životů. S Fronsacem do kraje terorizovaného bestií přišel i jeho indiánský pokrevní bratr Mani, který nejen ovládá různé druhy tradičních bojových umění, ale dokáže i komunikovat s přírodou. Mani naslouchá tajemným hlasům, které ho dokážou přivést až k hrůznému tajemství řádícího netvora... Jejich protivníkem ale není jen netvor samotný. Středověké francouzské městečko ponořené do nočních mlh skrývá další hrozivé tajemství.
Příběh vychází ze známé francouzské pověsti, všechny hlavní postavy kromě Maniho skutečně existovaly.
Po roce ve vězení se Pitou vrací domů. Tam zjišťuje, že se spousta věcí změnila – a bohužel ne k lepšímu. Jeho milenka Marguerite se vdala za jeho bratra, jeho nejlepší přítel je teď mafiánský boss. Zdá se, že se proti němu všichni spikli, a tak začíná boj na život a na smrt!