Židovský študent Jakob Gold sa dostane do väzenia po tom, čo v šarvátke nešťastnou náhodou zabije svojho spolužiaka. Medzitým vypukne 2. svetová vojna a Jakob sa dostane z väzenia, len aby sa opäť stal väzňom, tentokrát vo varšavskom ghette. Po úteku sa ocitá sám na "árijskej" strane múru, oddeľujúceho ghetto od zvyšku Varšavy, v pasci pod všadeprítomnou hrozbou odhalenia a smrti. Napriek okolnostiam sa však rozhodne konať a zobrať svoj život späť do vlastných rúk.
Polský film z doby druhé světové války líčí odboj mladých polských vlastenců proti okupantům. Na postavě Stacha, vedoucí illegální skupiny Doroty, Jaši a dalších sledujeme hledání odbojové cesty, omyly i nekompromisní postoj, se kterým se posléze mladí lidé postavili neohroženě proti fašistům a které smrt kamarádů jen posílila v jejich spravedlivém boji. (FILMOVÝ PŘEHLED 34 / 1955)
Film, ktorý v čase svojho vzniku vyvolal v Poľsku širokú spoločenskú diskusiu, je psychologickou analýzou dvoch mladých ľudí. On mladý športový lekár, hrá po večeroch s jazzovou kapelou. Tuží po domčeku a aute, správa sa uvoľnene, farbí si vlasy a nechce sa citovo viazať. Ona náhodná známosť z hudobného klubu, o ktorej nič bližšie nevieme. Tento pár prežíva ľúbostnú noc plnú zvratov a prekvapení. Cynizmus a prehnaná sloboda správania sú len zásterkou, pod ktorou sa skrývajú normálne ľudské city, alebo túžba po nich.
Ušľachtilá kobyla Lotna je pýchou svojho majiteľa, starnúceho dôstojníka, a zároveň symbolom poľskej jazdy a romantických tradícií éry, ktorá sa už čoskoro stane minulosťou. Je začiatok septembra 1939, nemecké tanky sa blížia a hrdinovia príbehu musia vybojovať svoj posledný boj.
Film Andrzeja Wajdu v dobe svojho vzniku vzbudil kontroverzné reakcie, keďže je založený na rozšírenom mýte o romantickom hrdinstve poľskej jazdy, podľa ktorého jej huláni v strete pri Krojantách 1. septembra 1939 útočili na nemecké tanky so šabľami a kopijami. Tento mýtus sa však nezakladá na pravde, ale je výsledkom talianskej a nemeckej propagandy. Wajda mýtus využíva ako symbol poľského romantizmu, ktorý považuje za faktor, ktorý výrazne ovplyvnil nielen kultúru národa, ale i jeho históriu.
Druhý celovečerní film Andrzeje Wajdy není pouhou historickou freskou Varšavského povstání a jeho hrdinů, ale hlavně dramatem o prožitcích konkrétní skupiny lidí. Po stránce formální i poetické otvírá film významnou kapitolu polského filmu později nazvanou Polská škola.Motiv Varšavského povstání se objevil v polských filmech již po válce (Zakázané píšničky, Varšavský Robinson), ale teprve premiéra filmu Kanály režiséra Andrzeje Wajdy, umocněná reklamním heslem „první film o Varšavském povstání“, prolomila válečné tabu vytvořené komunistickou propagandou. Tím se staly Kanály víc než jen uměleckým počinem - věcí celého národa. Film byl na počátku přijat velice nedůvěřivě a se smíšenými pocity. Rozpoutal bouři polemik, ale v každém případě vzbudil velký zájem. Jeho význam byl v plné míře doceněn teprve po úspěchu na MFF v Cannes, kde získal Zvláštní cenu poroty (ex aequo Sedmá pečeť I. Bergmana). Záhy se prodal do 24 zemí světa, čímž pomyslně uvedl polský film do světové společnosti. Jen v Polsku ho první rok vidělo 4,2 miliónů diváků.Téma Varšavského povstání bylo jedním z válečných traumat polského národa (zahynulo v něm téměř 200 tisíc civilních obyvatel Varšavy) a od Wajdy se očekával film, který formou pomníku vzdá hold polským bojovníkům za svobodu. Film, který vznikl, ale otevřeně ukazuje psychický rozpad povstalců a ironicko-romantizujícím tónem podtrhuje zbytečnost celé akce. Děj se odehrává během posledních dnů povstání, kdy její euforické počátky již dávno vzaly za své. Jedinou možností čtyřicetičlenného oddílu poručíka „Zadry“, jak se dostat do centra Varšavy a pomoci tak posledním povstalcům, je zvolit cestu kanály. A tak celý oddíl pomyslně vstupuje do Hádova království. Jejich zkušenost z říše mrtvých (v antice nazývána jako „nekyia“) se v boji o možnost řízení vlastního osudu stává zkušeností celého národa.Kontrapunkt válečného tématu tvoří umělecké hodnoty filmu, jež upozornily na jev označený později za Polskou školu. Výrazným odklonem od socrealistické poetiky vytvořili první absolventi lodžské filmové školy snímek, jenž je zřetelným potomkem své doby – boří cenzurní hranice a umělecké doktríny. Hlavním inspiračním zdrojem celé školy se stal bezpochyby italský neorealismus, projevující se hlavně v reportážním aranžmá záznamu válečných událostí. Další umělecká inspirace, v Kanálech ještě viditelnější, vychází z filmového expresionismu a zde se projevuje v práci se světlem a v rafinované poetice záběrů.Scénárista filmu Jerzy Stefan Stawiński sepsal své osobní zážitky z Varšavského povstání nejprve ve stejnojmenné povídce, která vyšla roku 1956. Trefný výběr látky charakterizuje Wajda těmito slovy: „Největší sociální napětí se vybíjejí často v gestech, která autor scénáře může sám jen těžko vymyslet. … Přesto jistý hollywoodský scénárista blahopřál Stawińskému k jeho neobvyklému nápadu. Nedovedl si představit, že kanály byly opravdu jedinými spojovacími cestami, když nepřetržitá palba zneprůchodnila ulice.“(Petr Vlček, LFŠ 2007)
Sammo Hung v roli obyčejného člověka, který se vlivem osudu nechtěně zaplete do kolotoče zločinu, když se stane nepohodlným svědkem vraždy policisty. Spojencem v boji o záchranu života se mu stává přítel zavražděného policista Pitt. Temně laděný příběh režiséra Ringa Lama přináší kromě občasného humoru také depresivní atmosféru a hrdiny, kteří jsou okolnostmi nejednou donuceni sáhnout si až na samé dno.
Ve Varšavě je zavražděn americký velvyslanec. Na místo přijíždí agent Gary Redner, který má případ vyšetřit. Stopy vedou z Evropy do Hong Kongu, do centra teroristické organizace. V čele teroristů stojí mezinárodně hledaný gangster Hannibal, pro kterého nemá lidský život žádnou cenu. Střet zákona se zločinem je nelítostný a věčný, protože nevyhlášená válka nikdy nekončí.
Ve svatební den Dannyho a May mají novomanželé na cestě poruchu. Vypomůžou jim jejich přátelé Keung a Lou. Shodou okolností a náhod se May a Keung ocitnou spolu na jachtě, která míří do Thajska. Oba z toho nemají radost, ale doplavat zpět domů nejde, kapitán směr plavby měnit nebude. Budou se tedy muset naučit spolu vyjít, než dorazí na místo určení.
Policie nalezla u muže podezřelého z vraždy plány velkého sejfu. Během výslechu se ale nepodaří zjistit, kde sejf je, zda patří bance, nebo jiné společnosti. Jisté je jen to, že zadržený má komplice, se kterými plánuje loupež. Inspektor Pao je přesvědčený, že zadrženého Kwana se pokusí jeho komplicové osvobodit při převozu do věznice. Všechny policejní jednotky jsou v pohotovosti, připraveny na akci. Proti nim stojí skupina nelítostných zabijáků.
Don si právě odseděl dvanáct let ve vězení za svoje zločiny. Je shodou náhod propuštěn z vězení dříve. Kontaktuje ho kamarád a bývalý parťák Max a chce po něm ovšem jednu speciální prácičku. Zabít v Manile prezidentského kandidáta ručním raketometem z prezidentského apartmá luxusního hotelu. Don si váží svého přítele, ale chce začít žít znova, tentokrát bez zločinu. Jak obstojí v konfrontaci se svým svědomím a vytyčeným cílem?