Oriane chce zachránit své manželství a tak se po další hádce se svý manželem Hadrienem vydá pro radu k mágovi. Ten jí ale předpoví nevěru a opuštění ze strany manžela. Tuto předpověď Oriane kategoricky odmítne a donutí mága, aby se znovu podíval do své věštící koule. On tam ale vidí pořád jejich rozchod, tentokrát však vyvolaný Oriane. Ta ale odmítne nechat hvězdy řídit její život a převezme osud do svých rukou.
Dvaja športoví strelci sa pripravujú na olympiádu. Jeden je Srb a druhý Chorvát. Krásny výlet im však pokazí vznik vojny. Srb sa pridá k srbskej armáde a patrí k ostreľovačom, ktorí zabíjaju bez rozdielu. Druhý sa po dlhom odmietaní rozhodne tiež bojovať a je nútený svojho priateľa zastreliť. Zimomriavky vyvolávajúci film hlavne svojou autenticitou, keďže bol inšpirovaný skutočným príbehom.
Film se odehrává na malém zámeckém panství, které je domovem skupinky volnomyšlenkářské šlechty. Zde se také ukrývá tiskárna zakázané Encyklopedie, na jejímž vzniku se pod vedením Denise Diderota podílí velcí osvícenští filozofové. Paní zámečku se všemožně snaží, aby tiskárna zůstala utajena kardinálovi, který se do těchto míst vypraví ono 'hnízdo hříšných myšlenek' najít a zničit. Kardinál dokonce vyšle špeha v podobě madame Terbouche, údajnou obdivovatelkou filozofie, která se má sblížit s Diderotem pod záminkou namalování jeho portrétu a zjistit, kde se dílna s autory skrývá…
Cikánská dívka Adeline (Penélope Cruz) prorokuje venkovskému dobrodruhovi a vtipálkovi Fanfánovi (Vincent Perez), že se ožení s královskou dcerou. Mladík, který se dosud zajímal především o dobývání srdcí vesnických krásek, má před sebou konečně cíl, který stojí za to. Aby se mu přiblížil, nechá se naverbovat do královské armády. Rozhodnutí seznámit se s princeznou, ho však málem stojí život. Ještě že je tady krásná Adeline, která Fanfána oddaně miluje a která je ochotna nasadit za přítele vlastní krk - i čest. Kdy si toho ovšem mladík posedlý svým snem o vznešenosti a hrdinství konečně všimne? Schyluje se k rozhodující bitvě a spása Francie i pravé lásky je v rukou jediného muže.Producentem a spoluscenáristou remakeu klasické romantické veselohry, která před dvaapadesáti lety proslavila režiséra Christiana-Jacquea, se stal Luc Besson, jeden z komerčně nejúspěšnějších a nejvlivnějších producentů Francie. Režii svěřil zkušenému Gérardu Krawczykovi (série Taxi, veselohra Wasabi), který s chutí přijal výzvu vrátit se k jednomu z nejúspěšnějších titulů poválečné francouzské kinematografie - a natočit jeho moderní, odlehčenou verzi. Vincent Perez stvrzuje své postavení prvního milovníka francouzského filmu rolí, ve které v roce 1952 zazářil legendární Gérard Philipe. Role krásné Cikánky Adeline, v původním filmu ztvárněnou Ginou Lollobrigidou, se ujala hollywoodská hvězda španělského původu Penélope Cruz.
Stali se nepohodlnými svědky rituální vraždy futuristického gangu, a tak museli Ashe Corvin se synem zemřít. Okolnosti jejich smrti se donekonečna záhadně zjevují dvacetileté dívce Sarah. Až jednoho večera ji odvede Vrána do opuštěných doků, kde došlo k celé tragédii. Sarah je svědkem toho, jak Vrána znovu oživuje duši mrtvého Ashe. V den oslav Svátku mrtvých se znovuzrozený Ashe vydává do ulic, aby pomstil smrt svého syna a ochránil Sarah, která má být další obětí nelítostného gangu.
Skutečným autorem mnohoznačného prohlášení byl sice krátce před smrtí francouzský režisér François Reichenbach, jeho přítelkyně, scenáristka Danièle Thompsonová, si ho ovšem vypůjčila nejen pro název snímku, jehož je spoluautorkou, ale i jako klíč k němu. Vložila ho do úst malíře Jeana-Baptista Emmericha, který svými posledními slovy vyzval blízké, příbuzné a přátele, aby ho tímto neobvyklým způsobem doprovodili na cestě do Limoges, kde si přál být pohřben. Ale snad ještě dřív, než vlak vyjede ze Slavkovského nádraží, začíná být zřejmé, že charizmatický Jean-Baptist byl zaživa patrně také neobyčejně zlomyslný, manipulativní a snad i krutý. Podařilo se totiž shromáždit na jednom místě lidi, které miloval, jimiž se milovat nechával a jejichž rivalitu o svou přízeň s chutí rozdmýchával. Nastupuje historik umění a jeho milenec, stárnoucí žena, přesvědčená, že byla nebožtíkovou jedinou láskou, synovec s odcizenou manželkou, bývalí milenci, přátelé... Takřka tucet postav, které se v omezeném prostoru, roztřeseném jako jejich pocity, vydávají na cestu, se tak stává obětí posledního žertu muže, jenž cestuje v zapečetěné rakvi – autem. Cesta vlakem, pohřeb na „největším hřbitově na světě“ a konečně „svačina“ v rozlehlém rodinném domě. To jsou tři dějství, do nichž scenáristé Chéreau a Thompsonová rozdělili výtečně rozehrané (a na Césara zrežírované) melodrama, v němž se smuteční slavnost stává nejen katalyzátorem vztahu k nebožtíkovi, ale i tavicím kotlem osobních a vztahových problémů všech zúčastněných.
Mladý rytíř Lagardere je nalezenec. Ujali se ho dva strýčkové Cocardasse a Passepoil a naučili ho nejen mnoha kejklířským kouskům a tomu, jak se o sebe postarat, ale především ho naučili skvěle šermovat. Díky svému umění se Lagardere seznámí s vévodou de Nevers a stanou se z nich přátelé na život a na smrt. Když Nevers pozná, že Lagardere má nejen ruku, ale i srdce pravého rytíře, povýší Lagardera do šlechtického stavu. Oba cestují na svatbu do Caylus, kde se má Philippe de Nevers oženit s krásnou Blanche, která mu ale již stačila porodit potomka. Nevers má tedy dědice, který se tak stal nepřítelem číslo jedna pro jeho bratrance Gonzagua, jehož lehkomyslný Philippe pověřil správou svého majetku. Gonzague tak celá léta spřádá plány a vymýšlí intriky, jak by se celého jmění Neversů zmocnil. Neštítí se ničeho, ze svatby se stane masakr a vlastní rukou zabije Gonzague vévodu de Nevers. Lagardere stačí zachránit dcerku vévody Auroru a uprchnout. To vše se stalo v roce 1699... a o šestnáct let později, konečně přichází čas, kdy může Lagardere pomstít přítele a získat zpátky svou čest... Ale to už je příběh, který všichni znají, ale na který se vždy znovu a znovu se zatajeným dechem podívají.Novou verzi románu Paula Févala Hrbáč natočil s úspěchem známý režisér Philippe de Broca. Jeho Hrbáč není zdaleka jen romantickým příběhem, nýbrž je velkolepou podívanou: boj dobra a zla je zasazen do nádherných exteriérů, šermířských soubojů a je zahrán jedinečnými francouzskými herci.
Farmář Penny Baxter žije se svou ženou a synem Jodym v nehostinné krajině. Jodyho jediným přítelem je koloušek. Ten však vyroste v dospělou srnku a svou chutí k jídlu způsobuje stále více škod na úrodě. Otec Baxter proto nařídí synovi zvíře zastřelit...
Príbeh filmu je situovaný do prostredia posádok amerických bombardérov, ktoré za cenu veľkých strát vykonávajú denné nálety na územie okupované Nemcami. Najväčšie straty zaznamenáva 918. skupina, ktorej veliteľ je príliš stotožnený so svojimi podriadenými a súcíti s nimi. Z tohoto dôvodu je vystriedaný novým veliteľom Frankom Savageom (G. Peck), ktorý je však veľmi krutý a preto väčšina letcov žiada o prevelenie. Po čase sa však zisťujú, že prístup nového veliteľa prináša zlepšenie bojovej pripravenosti a tým aj nižšie straty počas náletov. Počas jedného ťažkého náletu na továreň v Nemecku však zažijú znovu veľké straty. Savage prepadá rovnakej chybe ako jeho predchodca - súcitu s posádkami, nervove sa zrúti a je zbavený velenia. Tvorcovia pri písaní scenáru čerpali z vlastných vojnových skúseností a preto príbeh vyzerá veľmi presvedčivo, čo uznávajú aj mnohí veteráni bombardovacích náletov v Európe.
Hlavní postavou filmu je Sam Varner, muž, který po dlouholeté službě odchází z armády. Vojáci právě dopravují skupinu indiánů do rezervace. Mezi nimi je i bílá žena Sarah Carverová se svým malým indiánským synem. Přemlouvá Sama, aby je vzal s sebou. Ten nechce, avšak po dlohém přemlouvání souhlasí. Cestou na Samův ranč přespí u muže, který je vzal na nocleh. Ráno ho Sam najde mrtvého. Jeho vrahem je nebezpečný zabiják, indán Salvaje (jinak též "Plíživý měsíc"), který křižuje krajem a zabíjí na potkání. Avšak Sam zjistí děsivou skutečnost, a to, že Sarah je Salvajova žena a on hledá svého syna. Mezi oběma muži se rozehrává souboj, který nemůže skončit jinak, než smrtí jednoho z nich....Westernový thriller natočil v roce 1969 režisér Robert Mulligan s Gregory Peckem (Sam Varner) a Evou Marií Saintovou (Sarah Carverová) v hlavních rolích.