Zástupce velké naftářské společnosti přijíždí do Skotska dojednat koupi celé vesnice, aby zde mohla být postavena ropná rafinerie. Vesničané podléhají vidině rychlých peněz a možnosti odejít z bezútěšného kraje. S prodejem však nesouhlasí jeden starousedlík a jednání tak doslova ztroskotájí právě na jeho pláži...
Hemingwayova proslulá drsná povídka The Killers z roku 1927 se dočkala tří filmových adaptací. První, která patří po všech stránkách mezi nejlepší snímky filmu noir, natočil Robert Siodmak, druhou spolurežíroval v rámci školního cvičení na podzim 1956 Andrej Tarkovskij a třetí vytvořil v roce 1964 Donald Siegel.
Již v povídce je s neopakovatelnou opravdovostí zachycena atmosféra nelidského násilí: dva bledí, stejně odění pistolníci svou mluvou i pohyby věští tak intenzivní hrozbu a naprostou lhostejnost k ostatním mužům v lokále, kde se děj odehrává, že všichni pokorně naslouchají jejich rozkazům ještě předtím, než zabijáci vytáhnou zbraně a je odhalen jejich vražedný úmysl. Všichni jsou jakoby zmrazeni slovy pistolníků a instinktem děsu.
Tuto základní situační strnulost a chlad s lakonicky cynickými dialogy Siodmakův film s velkým půvabem zachovává, slouží mu však jen jako prolog k postupnému osvětlování důvodů, proč ústřední postava boxera (debutující dvaatřicetiletý Burt Lancaster) postupně ztrácí vůli k životu. V dlouhých flashbacích je minulost zkoumána z několika hledisek: komplex akcí a skrytých motivů, který se odhaluje, má charakter labyrintu příznačného pro noirové filmy 40. let. Scenáristé navíc připisují postavu osudové ženy (v elegantním podání třiadvacetileté herecké hvězdy a Hemingwayovy osobní přítelkyně Avy Gardnerové), jež dává boxerově životní krizi zřetelný erotický podtext.
Vítěz Ceny Akademie Burt Lancaster podává v tomto klasickém válečném filmu nejlepší výkon své skvělé kariéry. Představuje se zde v roli drsného velitele opuštěné vietnamské základny.
Válka byla stále ještě “konfliktem” a američtí vojáci pouze “poradci”. Léčky, zrady a brutalita ovšem byly velice reálné. Strhující akce se v tomto vynikajícím, neokázalém a mimořádně inteligentním filmu sice soustředí na jediný a v podstatě bezvýznamný incident. Snímek je ovšem dokonale ztvárněným obrazem doby.
Elmer Gantry (Burt Lancaster), opilec a zkažený pouliční kazatel, vezme práci u potulné náboženské společnosti, kterou vede sestra Sharon Falconerová (Jean Simmons). Díky Gantryho zapálenému a poutavě dramatickému kazatelskému stylu získá podnik sestry Sharon slávu a bohatství, jež je dostatečně velké na to, aby si Sharon splnila sen a postavila svůj vlastní obrovský svatostánek. Její ambice se ale ocitnou v ohrožení, když jedna prostitutka (Shirley Jones), dcera bývalého kněze, kterou před lety Gantry připravil o počestnost, naláká Gantryho do kompromitující situace a nechá pořídit fotografie.
Fascinující příběh unaveného manželského páru, který v troskách své minulosti nachází zbytky naděje, vychází z klasické divadelní hry Williama Inge. Shirley Booth tu podává oscarový výkon v roli Loly Delaneyové, zanedbané
a upovídané hospodyně, jejíž život po boku momentálně abstinujícího manžela Doca (Burt Lancaster) je nudný, prázdný a neměnný. Věci se ovšem dramaticky změní ve chvíli, kdy dvojice přijme půvabnou podnájemnici, studentku Marii (Terry Moore) a ta se pro Delaneyovy postupně stává dcerou, kterou nikdy neměli. Když si ale Marie najde neurvalého přítele, Doc propadá návalům žárlivosti a znovu musí čelit pokušení v podobě alkoholu. Nezapomenutelný film, mrazící životní pravdou a citovou intenzitou, získal také oscarovou nominaci za
nejlepší střih.
Učitelka hudby Jean Hansen (Judy Garland) příjde do kliniky pro duševně postižené děti vedené psychologem doktorem Matthewem Clarkem (Burt Lancaster). Je zklamána životem a ráda by se věnovala prospěšné činnosti. Jean nemá žádné zkušenosti z praxe, doktora Clarka si však získá svým nasazením. Brzy si všimne dvanáctiletého Reubena Widdicomba (Bruce Ritchey). Introvertní chlapec se straní ostatních dětí, avšak k Jean si utvoří spontánní přátelský vztah... Kromě hlavního dětského herce Bruce Ritcheyho "hrály" ostatní dětské pacienty opravdové postižené děti z pomonské Pacific State Hospital. Jeden z mála Cassavetesových filmů podle cizího scénáře a v rámci hollywoodských studií. Producent Stanley Kramer ho však stejně nechal po prvním zhlédnutí prostříhat, aby ho poněkud přizpůsobil komerčním měřítkům.
Sociálně kritické drama Brute Force (Hrubá síla) Julese Dassina z vězeňského prostředí s prvky žánru noir. V přeplněné věznici Westgate, které vládne sadistický velitel kapitán Munsey (Hume Cronyn) se schyluje ke vzpouře, kterou plánuje vězeň Joe Collins (Burt Lancaster).
Film podle bestselleru Jana Pavla II... Klenotník (Burt Lancaster) radí třem různým párům, jak rozvíjet svoji vzájemnou lásku. Papež nazval film "nejlepším možným ztvárněním mé hry".
Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v
autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda.
V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí
veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj
osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva.
Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident
nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce
Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském
dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i
pár veselých kousků. S odchodem Shoemakera, je Stroudovi dovoleno mít v cele více ptáků a tak
začne studovat jejich chování. Jak míjí roky, stává se expertem na chov ptáků v zajetí, nakonec
napíše knihu o nemocech, ke kterým jsou náchylní. Poté co získá cenu v časopisecké soutěži, ho
návštěví nadšená ornitoložka Stella Johnsonová (Betty Fieldová), která mu navrhne rozjet společné
podnikání a vyrábět léky pro ptáky.
Skvěle obsazené drama, ve kterém Burt Lancaster podává jeden ze svých nejlepších výkonů, je
příběhem člověka, který díky pevné vůli a intelektuálním schopnostem znovu nachází smysl života a
fascinující svět i v prostoru malé cely.
Nad Lincolnovým letištěm zuří sněhová bouře, která omezuje provoz. V okamžiku, kdy se ke startu chystá linka do Říma, uvízne na ranveji mexické letadlo. Problémy ale nekončí ani po startu: Mezi cestujícími je šílenec s bombou, který chce ukončit svůj život. Začíná boj s časem a napjatými nervy...