Bankrotující pilot Steve Collins (James Cagney) má za úkol letět s muzikantem Allanem Bricem (Jack Carson) a milionářskou dcerkou Joan Winfield (Bette Davis) do Las Vegas, kde se chtějí Allan s Joan vzít. Joanin otec Lucius (Eugene Pallette) chce tomuto svazku zamezit a přemluví Steva, aby s Joan letěl namísto do Las Vegas, k Luciovi domů. Steve tak Joan "unese", pročež ženich zalarmuje FBI... Scénář od autorů CASABLANCY Julia J. Epsteina a Philipa G. Epsteina.
James Cagney ve špionážním dramatu, které získalo Oscara za nejlepší umělecký počin roku 1945. Nick Condon je majitelem deníku Tokyo Chronical v době těsně před začátkem 2. světové války. Jeho investigativní přístup ho přivede na stopu zásadního dokumentu, ve kterém Hitler Japonska – baron Tanaka plánuje útok na Čínu a Spojené státy. Myšlenka na ovládnutí světa byla přísně tajná, a tak není divu, že se Nick zamotává do stále nebezpečnější pavučiny zrady, korupce a touhy po moci. Přestože jde o víc než šedesát let starý film, výprava si ničím nezadá se současnými špionážními thrillery. Famózní výkon předvádí také JAMES CAGNEY (RAGTIME, HŘÍŠNÍ ANDĚLÉ, MILUJ MĚ, NEBO MĚ OPUSŤ), který coby trénovaný judista absolvoval všechny souboje sám.
James Cagney (VEŘEJNÝ NEPŘÍTEL, BOUŘLIVÁ DVACÁTÁ LÉTA, HŘÍŠNÍ ANDĚLÉ) v hlavní roli. Jeho Brick Davis se stal právníkem jen díky kontaktům s gangstery a nyní se neúspěšně pokouší rozjet svou kariéru. Jeho přítel z vysoké školy, který pracuje u FBI, je ve službě zavražděn gangstery. Rozhořčený Davis se poté rozhodne nastoupit k FBI, aby mohl pomstít smrt kamaráda. Ve stejné době terorizuje bezohledný gang půlku Spojených států. Bankovní loupeže a vraždy policistů jsou na denním pořádku. Z členů gangu se stávají úhlavní veřejní nepřátelé a navíc se ukáže, že pravděpodobně stojí za vraždou Davisova přítele. Davis se do případu vrhne po hlavě a snaží se dostat celý gang za mříže.
Film zobrazuje FBI v těžkých dobách svého vzniku, kdy agenti neměli ani právo nosit zbraň. V roce 1949 byl znovu vydán s přidanou novou úvodní scénou. Snímek byl také pouštěn absolventům právnických škol za účelem náboru do FBI.
Poslední dílo režiséra Vittoria de Sicy natočené podle novely Luigiho Pirandella, zobrazuje spletitý příběh lásky mezi Cesarem Braggim (Richard Burton) a Adrianou de Mauro (Sophia Loren) v městečku na Sicílii před první světovou válkou. Cesare musí splnit poslední vůli svého otce, ve které stojí přání, aby se jeho mladší bratr Antonio (Ian Bannen) oženil s Adrianou. Dlouhá léta se potkávají v rodinném kruhu, skrývajíc své city, které nemohli být naplněné. Po nešťastné Antoniově nehodě se Cesare chce postarat o jeho rodinu. Adrianin zdravotní stav se však zhoršuje, její lékař požaduje víc jiných odborných názorů a vyšetření, a tak se vydávají na cestu po Itálii...
Keď sa rímsky tribún Marcellus Gallio (Richard Burton) znepáči v Ríme Caligulovi, je poslaný za trest k rímskemu vojsku do Jeruzalema, na najhoršie miesto v Rímskej ríši. Sprevádza ho jeho osobný otrok Demetrius. Jeho láska Diana, dcéra rímskeho senátora, dosiahne u cisára Tiberia jeho oslobodenie. Pred návratom do Ríma dostane od rímskeho guvernéra Piláta poslednú úlohu: postarať sa o ukrižovanie Ježiša Krista. Marcellus cynicky a neľútostne velí ukrižovaniu a keď Kristus visí a zomiera na kríži, vyhrá v hre s kockami od ostatných vojakov rúcho, v ktorom bol Ježiš ukrižovaný. Keď sa dotkne rúcha, postihne ho náhla choroba a halucinácie. Je presvedčený, že je to prekliatie spôsobené Kristovým rúchom, ktoré jeho otrok Demetrius vezme a ujde s ním. Po návrate do Ríma ho prijme cisár Tiberius, ktorý sa dozvie o jeho nezvyčajnej chorobe a poverí ho novou úlohou: za každú cenu nájsť a zničiť Kristovo rúcho a tak sa zbaviť kliatby. Vracia sa do Palestíny, kde nájde Demetria, ktorý sa medzitým stal verným kresťanom. Marcellus je svedkom prenasledovania a vraždenia kresťanov rímskymi vojakmi a sám sa pridá na ich stranu. V Ríme zatiaľ zomiera cisár Tiberius a novým cisárom sa stáva krutý a bezcitný Caligula. Marcellus spolu s Demetriom sa tajne vracajú do Ríma. Caligula, ktorý sám seba prehlásil za boha, prenasleduje kresťanov a chce sa zmocniť rúcha, lebo verí, že mu dá nesmrteľnosť a božskú silu. Marcellus je uväznený a ako kresťan odsúdený na smrť, keď sa odmietne podvoliť Caligulovi. Dobrovoľne s ním odchádza na smrť aj jeho milovaná Diana.
V roce 1958 Tony Richardson a dramatik John Osborne založili novou produkční společnost Woodfall. Chtěli svému okolí dokázat, že i dobré filmy, tedy takové, které ukazují život v Británii jako skutečnou realitu, mohou být natáčeny velmi levně. Nejprve zfilmovali Osbornovu hru Ohlédni se v hněvu, v roce 1960 následoval Komik a posléze se vrhli na díla mladých rozhněvaných mužů a režijně nebo producentsky realizovali Pokoj nahoře (1960) a filmy V sobotu večer, v neděli ráno (1960) a Hrozivé ticho (1960). Na filmovém scénáři jejich prvního společného projektu spolupracoval John Osborne s dramatikem a scenáristou Nigelem Knealem. Původní literární předlohu citlivě upravili, její kritické ostří částečně obrousili a některá z nechvalně známých protitřídních promluv vypustili. I přesto film v celkovém vyznění i dnes velmi ostře vypovídá o nespokojenosti mladého rozhněvaného muže.Hrdinou filmu je Jimmy Porter (Richard Burton), nový a ve své době zatím ojedinělý typ antihrdiny věčně protestujícího proti všemu oficiálnímu. Vysokoškolsky vzdělaný hrdina dělnického původu má malý cukrářský stánek na pouličním trhu a žije se svou ženou Alison, kterou neustále zahrnuje svými kritickými výpady vůči společnosti, politice, církvi, šlechtě. Vlastně vůči všemu, co považuje za pokrytecké. Nejčastějším terčem Jimmyho útoků je právě Alison. Jejich vztah osciluje mezi láskou a trápením, Jimmy svou ženu sice miluje, nicméně neustále ji zasypává urážkami, které pramení z jeho pohrdáním střední společenskou vrstvou, z níž Alison pochází. Po příjezdu nejlepší přítelkyně Heleny se ale situace alespoň nakrátko změní...Richardson se snažil filmařsky vyrovnat s Osbornovou převážně monologicky laděnou hrou, která se už ve své podstatě sama vzpouzela filmovému zpracování. Akčnost je ovšem i zde potlačena do pozadí, hlavní síla zpracování tkví v dokonale propracované psychologii postav a zároveň i v podtržení společenského protestu. Adaptaci tak dominují především herecké výkony, v hlavní roli se představil excelentní Richard Burton. Ačkoli byl již poněkud starý na roli pětadvacetiletého Jimmyho, vžil se do jeho postavy velmi důkladně.
Člen klanu nás přívádí do společenství Ku Klux Klanu, který vládne v jižních státech USA neomezenou pravomocí. Pravomocí zvanou lynč. V oblastech, kde lynčování je nepsaným zákonem. V jednom městě vyvolá znásilnění bílé ženy vlnu hněvu a krveprolití. Příběh o tom, jak se život může změnit v krvavou bitvu.
Hvězdy stříbrného plátna Elizabeth Taylorovou a Richarda Burtona nespojili jen filmy, ale i početné milostné skandály a manželství. Stali se symbolem 60-tých let v Hollywoodu jako legendární pár. Tentokrát se objevili v ústředních úlohách přepisu divadelní hry Tenesseho Williamse.
Vášnivě milující bohatý německý aristokrat, který však uvnitř své mysli skrývá děsivé tajemství, jeho pravou milující vášní je u krásných žen jejich smrt... Richard Burton ve strhující patologické hře se smrtí.
Sfilmovaná komédia Williama Shakespeara Skrotenie zlej ženy vykresľuje priebeh zásnub dvoch dcér bohatého padovského šľachtica Baptistu. Ak sa nájde ženích pre staršiu dcéru Katarínu s jej nesmierne komplikovanou povahou a podrezaným jazykom, môže si mladšia Blanka vybrať zo zástupu zbohatlíkov, uchádzajúcich sa o jej ruku. Do Padovy prichádza Petruccio, ktorý má v úmysle vyženeným venom zlepšiť svoju finančnú situáciu. Blankiní nápadníci zlákajú Petruccia k sobášu s Katarínou, aby sa aj ich cesta k oltáru stala schodnejšou. Výbuchy a hádky nielen medzi mladým párom, ale aj prefíkaný plán Petruccia s úmyslom skrotiť ženin temperament, vedú k vášnivým scénam a prekvapivému záveru pre celý šľachtický dvor.