Matthew je sympatický mladý muž s jedinou vadou - trochu lže a vymýšlí si. To proto, aby sobě i svému okolí namluvil, že není jen obyčejným hotelovým recepčním, ale naopak světa znalým mužem a milencem mnoha krásných žen, nejkrásnější reklamní modelku Hexinu nevyjímaje. A tak, když se Hexina znenadání objeví v hotelu, chopí se Matthew příležitosti a ve vypůjčeném saku i autě odváží Hexinu k sobě domů - za závistivých pohledů svých kolegů. Co na tom, že jej možná vyhodí z práce - milování s Hexinou opravdu stojí za to - divoké, vášnivé. Když ale Hexina zjistí, co je Matthew opravdu zač, vezme nůž a jen tak tak nedojde k vraždě ! K té dojde vzápětí, když kráska chladnokrevně zastřelí muže, který ji vydíral fotografiemi z doby, kdy byla ošklivá a tlustá. Matthewův kolega a sok, kníratý krasavec Simon, končí pro změnu v lednici s jablkem v puse... Zkrátka, s Hexinou jde o život a zdá se, že Matthew to má spočítané - pokud jej nedostane krásná ďáblice, skončí v rukou policie, která jej z vražd podezírá. Chudák Matthew! Už padá z mrakodrapu za Hexinina vítězoslavného smíchu...
Bláznivá erotická komedie parodující celou řadu u nás známých snímků od ZÁKLADNÍHO INSTINKTU až po OSUDOVOU PŘITAŽLIVOST.
Píše se rok 4038. Ve vesmíru vládne násilí, které je soustředěno v jediném pojmu – boj a vítězství v Aréně. Arénu společně s přidruženým impériem hazardu, drog a neřesti ovládá zlý Rogor. Brutální show na život a na smrt, ve kterém soutěží entity z různých galaxií, je přenášena televizí do celého vesmíru. Má vůbec Steven Armstrong (Satterfield) nějakou šanci proti hrozivým protivníkům? Podporou je mu trenér Shorty a sličná Quinn (Christian).
V této nepříliš známé road movie se ve své první filmové roli objevuje zpěvačka Cher. Příběh, který napsal a produkoval její manžel Sonny Bono, vypráví o dvaadvacetileté odvážné tulačce Chastity (anglicky "cudnost"), která stopem projíždí Amerikou a hledá lásku a zapomnění. Změnila si jméno a usmyslela si, že odmítne všechny milostné návrhy, které dostane. Několikrát se jí sexu s chlípnými řidiči podaří uniknout a na několik dní se nastěhuje k Eddiemu, kde nalezne lásku, ale zanedlouho se opět vydává na cestu. Drsná mladá žena následně ukradne auto a prchá do Mexika, kde se dostává do veřejného domu provozovaného lesbickou majitelkou Dianou Midnight, se kterou se spřátelí. Brzy se však ukáže, že Diana má s Chastity plány, které rozhodně nerespektují její odhodlání k cudnosti, a tak se rebelka rozhodne vrátit se k Eddiemu a začít žít normální život. Zdá se však, že stínům minulosti nedokáže uniknout...
Když zemřel don José Montiel, všichni, kromě jeho vdovy, se cítili pomstěni – muselo však uplynout několik hodin, aby všichni uvěřili, že je doopravdy po smrti. Těmito větami z povídky slavného kolumbijského spisovatele Gabriela Gárcii Márqueze Vdova Monteliová je uváděn stejnojmenný film chilského režiséra Miguela Littina. Littin se důsledně opíral o vynikající literární předlohu a adekvátně vyjádřil specifické rysy tvorby Gabriela Gárcii Márqueze. Vytvořil studii krutého a násilnického muže, udavače a bezohledného kořistníka Josého Montiela, který zemřel všemi nenáviděn. Jen vdova ho na počátku oplakává. Děj se odehrává v několika rovinách: ze současnosti odbočuje do vzpomínek, realita se prolíná s představami, přičemž se pružný časový rytmus podřizuje střídání konkrétních subjektivních prožitků. Právě prolomení časové bariéry vytváří zvláštní napětí filmu a prohlubuje plastičnost obrazu jak José Montiela a jeho vdovy, tak i latinskoamerické země, sténající pod vojenskou diktaturou. Nesnadnou titulní úlohu svěřil režisér Geraldině Chaplinové.
V roce 1919 hledá hrabě Forbek na svém zámku společně se svými přáteli pocit trvalého stěstí, jehož mají zúčastnění dosáhnout úplným odloučením, vytěsněním minulosti a převýchovou smyslů. V roce 1982 sídlí ve stejném zámku výzkumný ústav zabývající se rozvojem imaginace. V téže době si tři děti vymýšlejí středověký příběh, ve kterém statečný princ vítězí nad tyranem a zajišťuje tak blaho pro svůj lid. Tyto tři navzájem provázané příběhy se odehrávají v různých dobách, nicméně mají společný cíl: hledání štěstí a lásky. [FFF 2009]
Neuvěřitelná historka se odehraje v průběhu několika dnů na pokraji pobřežních útesů v koruně velké pinie, v jejíchž větvích uvízne havarovaný vůz. V něm sedí bohatý průmyslník Henri Roubier, vyznamný stavitel dálnic, mladý stopař a atraktivní dáma se psem. Při noční jízdě značně podrážděný Roubier dostane smyk a vůz se v prudké zatáčce zřítí z útesu. Spadne však do koruny pinie rostoucí nad propastí. I malé porušení rovnováhy znamená pád do moře...
Narodila se v roce 1910 ve Sopje (dnešní Makedonii) ve šťastné a bohaté katolické rodině schopného obchodníka a doktora farmacie. Při křtu dostala jméno Agnes, ale doma jí říkali Poupátko. Po druhé světové válce odešla do Indie a založila tam řád misionářek lásky na pomoc nejchudším z chudých. Z počátku se na své misi setkává s nepřátelstvím a nedůvěřivostí. V roce 1948 ale obléká své typicky bílé, modře lemované sárí a poprvé vchází do slamů, aby ošetřovala lidi umírající hlady a na tuberkulózu. Její řád se rozrostl do všech zemí světa a sdružuje nejen římské katolíky, ale i věřící jiných katolických církví a náboženství.
Anna se po letech vrací na španělský venkov, na sídlo, kde před mnoha lety coby guvernantka prožila perné chvíle při výchově tří vnuček paní domu. Ta dnes slaví sté narozeniny, což je důvod Anniny návštěvy. Anna nepřijíždí sama, ale se svým manželem Antoniem, čímž v psychologické válce místních proti cizím získává mírnou převahu a může se cítit zcela uvolněně. Ne však nadlouho. Slavnostní atmosféra je zkalena totálním rozpadem rodiny, plánovanou vraždou matky a nevěrou Annina manžela.
Klíčem k pochopení komorního psychologického filmu Carlose Saury jsou podle režisérova prohlášení slova Baltazara Graciana: Především měj otevřeny oči duše. Chceš-li vědět, kým se stáváš, hleď jimi. - V subtilním příběhu setkání dcery Elisy, prožívající manželskou krizi, s těžce nemocným otcem Luisem, který ve venkovském ústraní píše meditativní román, se prolínají různé časové roviny, proměňuje se vztah mezi realitou a fikcí. Snímek se dotýká řady témat: odcizení, dialektiky prožitků a představ, problému identity vlastní osoby, otázek umělecké tvorby a dalších. Titul byl převzat z díla básníka Garcilase de la Vegy (1503 - 1536).
Irena, Ana a Maite sú tri sestry, ktoré po predčasnej smrti matky (Geraldine Chaplin) a neskôr aj otca, ostanú cez letné prázdniny vo veľkom, starom rodičovskom dome v opatere svojej tety - matkinej mladšej sestry. Spoločnosť im robí dobrácka slúžka Rosa a nemohúca nemá babička. V rozprávaní, v ktorom sa prelína minulosť, prítomnosť a budúcnosť, plnom symboliky a metafor, sa nám cez detský pohľad prostrednej Any (hlavnej hrdinky) ponúka pohľad na rozklad typickej hornostavovskej a typicky patriarchálnej španielskej rodiny.