Drama, jež vypráví o nekonvenčním životě malíře Paula Gauguina, jeho milostných zápasech i nekonečných problémech.
Drama Vlk u dveří je pohledem do životního příběhu francouzského malíře Paula Gauguina, jehož zde jedinečným způsobem ztvárnil Donald Sutherland. Po návratu ze svého prvního pobytu na Tahiti v 90. letech 19. století se Gauguin několik let protlouká na Montmartru. Jeho nový a radikální malířský styl však bohužel není pro širokou veřejnost příliš přístupný, jak ostatně dokládá i odmítnutí ze strany švédského spisovatele a dramatika Augusta Strindberga. Snímek také zachycuje Gauginovy milostné vztahy a v jednom případě dokonce i souboj. K hlavním prvkům, které pronikají celým filmem, patří Gauginova naprostá oddanost umělecké vizi a hloubka jeho osobnosti, kterou navíc výrazně umocňuje Sutherlandův podmanivý herecký výkon.
Bostonský obchodník Ted je úspěšný finančník, který se zhlédne v mladém a dynamickém makléři Jeremym. Začíná v něm vidět svého pespektivního nástupce. Proto mu nabídne bydlení ve svém domě a sblížení se svou rodinou. Má s ním velké plány do budoucna, netuší však, že Jeremy je ztělesněním samého zla.Jeremy začíná postupně mučit Tedovu ženu Sandy svými historkami a sadistickými žertíky. Zanedlouho jsou všichni v domě ohroženi i na životě. Pozvete-li si do rodiny takového parchanta jakým je Jeremy, tak musíte počítat s tím, že peklo vstoupí do Vašeho domu.
Problémový teenager je proti své vůli poslán do drsné psychiatrické léčebny, jejíž osazenstvo je na tom mnohem hůře než on sám...
V dramatu Cesta domů je problémový teenager Tim „Chino“ Doolan, kterého si zahrál Adam Horovitz, člen hip-hopové kapely Beastie Boys, nedobrovolně poslán svými bohatými rodiči do ústavu pro „problémovou“ mládež. Jde o místo, kde jsou jakékoli náznaky vzpoury nekompromisně potlačovány. Pokořený Tim vypráví svůj příběh místnímu psychiatru Dr. Loftisovi (Donald Sutherland). V retrospektivě se tak dovídáme, že poměrně poddajný Tim se náhodně dostal do boje mezi gangy, který podnítil vůdce gangu Andy „Natas“ Doolan (Don Bloomfield), díky čemuž byl Tim zatčen. Po soudním procesu pošle otec Tima do ústavu, ovšem spíše proto, aby se pomstil své ženě, s kterou se rozvedl, než ze zájmu o syna. Dr. Loftis se mu snaží pomoci, avšak Tim až příliš často zradí jeho důvěru. Jeho jedinou nadějí je vymanění se z Natasova vlivu – a Dr. Loftis je schopen mu opravdu pomoci až poté, co si projde vlastní proměnou.
Poté, co se jeden z agentů CIA vrátí ze své mise pečlivě zabalený v igelitovém pytli, pošle tajná služba do akce jeho kolegyni Jessicu Saundersovou. Jejím cílem je vyhledat na odlehlém ostrově doktora MacLeana, který pracuje na podezřelém experimentu s lidskou duší. Jessica má pro něj naoko pracovat jako programátorka, ale jejím pravým úkolem je zjistit, čím se vlastně MacLean zabývá. Hned po příjezdu do "mozkové laboratoře" však tamní pracovníci uvedou návštěvnici do hypnotického spánku a s pomocí přístrojů na snímání mozkových impulsů o ní zjistí vše. Přesto ji nechají, aby se na výzkumu podílela. Doktor MacLean totiž vyvinul program, schopný číst lidské sny a představy. S jeho pomocí chce navázat kontakt se záhrobím, především se svou dávno zemřelou ženou...
Johnny zvaný také Joe se pod vlivem válečné propagandy nechá dobrovolně naverbovat do první světové války, aby bránil "svobodu a demokracii". Po jedné z válečných akcí se však probudí do nejhorší noční můry, jakou si člověk může představit. Tento přběh se stal inspirací pro píseň a videoklip "One" slavné hudební skupiny Metallica.
Dospívající Joanna přijíždí bydlet k babičce do Londýna, aby tu v metropoli britského umění a centru všeho dění konečně poznala život. Aférka s učitelem kreslení je jen epizodkou Joannina nového bouřlivého i promiskuitního života. Setkání s extravagantní černoškou Beryl, bezostyšně žijící na účet svých četných milenců, Joanně odemyká dveře do velkého světa. Přátelství s bohatým lordem Sandersonem zase otevírá dosud nepoznané možnosti. Po krátkém opojení spojeném s obdobím bezbřehého štěstí přichází první vystřízlivění, Sanderson umírá na leukémii, Joannin černošský přítel Gordon končí ve spárech policie, Joanna sama si pak kromě pošramocené duše odnáší do života ještě jedno překvapení.
Měla to být pouze zdvořilostní návštěva u staré paní, kvůli které se půvabná Patricia nepohodla se svým nastávajícím. Alan prostě nedokáže pochopit, proč teď, krátce před svatbou, touží vidět matku svého bývalého snoubence, který před několika lety zahynul při autonehodě. Dívka však trvá na svém, nešťastnému Stephenovi a paní Trefoile obývající opuštěný dům na venkově daleko od Londýna tuhle návštěvu zkrátka dluží. Od prvního okamžiku v domě však nic neprobíhá podle jejích představ. Stephenova matka je silně nábožensky založená dogmatička, věřící v čistotu duše i těla snoubenky svého syna. O novém Patriciině vztahu nemá ve své naivní prostotě ani tušení. A tu se dívka dopustí osudové chyby…
Vizuálně bohatá adaptace zlověstného příběhu Daphne du Maurier o zlé předtuše. Režisér Roeg využívá expresivního potenciálu italských Benátek a jeho jedinečný střih, fragmentarizující časoprostorové kontinuum, vytváří neopakovatelně zlověstný pocit. Na začátku tohoto mistrovského psychologického hororu potká šťastné manželství Laury a Johna (Julie Christie a Donald Sutherland) noční můra všech rodičů, tragické úmrtí dcerky. Johna, který tragédii instinktivně vycítil, pronásledují výčitky, že jí nedokázal zabránit. Manželé odjíždějí do Benátek, kde potkají sesterskou dvojici starších, výstředních Angličanek. Jedna z nich, slepá jasnovidka, tvrdí, že vidí jejich dcerku... Film se proslavil i odvážnou erotickou scénou mezi Laurou a Johnem. Legenda praví, že návštěvníci pracovních projekcí projevovali velký zájem o záběry právě z této scény.
Skutočný príbeh ruského masového vraha Andreja Čikatila, ktorý za osem let brutálne zavraždil vyše päťdesiat ľudí a dlhé roky unikal spravodlivosti pre prieťahy v byrokratickom a nekvalifikovanom vyšetrovaní. Komunistickí pohlavári totiž verili, že sérioví vrahovia môžu existovať iba v kapitalistickom režime...
Doktor Bob Shushan je velmi unavený a přepracovaný z vedení Centra pro mentálně a tělesně postižené. Velký stres má vliv na jeho zdraví. Důsledkem je těžký srdeční záchvat. Život mu zachrání James Jones, mladý pacient z Centra. Oba muži spolu navážou přátelský vztah. Vzniká mezi nimi pouto otce a syna, které v jejich životech chybělo.