Filmová adaptace stejnojmenné knihy autorky Pat Barkerové nás zavádí do zákopů první světové války. Zde jsme svědky každodenních hrůz, které se na mnohdy mladičkých vojácích podepisuje zejména po emocionální stránce, a tak dva z nich sledujeme do Craiglockhartské válečné nemocnice ve Skotsku a postupně se dozvídáme životní příběhy ostatních pacientů.
Život devatenáctiletého studenta Charlese zcela naplňují jeho milostné aktivity, jež si - jako správný moderní mladý muž - přehledně vede v počítači pod heslem Dobývání dívek. Všechny dosavadní známosti se však začnou jevit jako bezvýznamná dětská dobrodružství, když potká ženu svých snů - Rachel...
Martin Amis, podle jehož románu byl film natočen, dnes již uznávaný spisovatel (syn slavného britského spisovatele Kingsleyho Amise), byl kýmsi označen za Micka Jaggera anglické literatury, neboť - jak napsala MF Dnes při jeho návštěvě v Praze - je to autor, který aniž možná sám chce, dráždí. Nestydí se za své vzdělání na Oxfordu ani za peníze či prestiž, které svými knihami získal. Česky vyšly mj. prózy Úspěch, Jiní lidé, sbírka esejů a povídek Einsteinovy příšerky.
Tato bláznivá hororová komedie z pera Terence Marshe a Gena Wildera, který se rovněž ujal režisérské taktovky, připomíná Wilderovu slávu ve snímku Mela Brookse Mladý Frankenstein. Wilder zde ztvárnil roli rozhlasového moderátora Larryho Abbota, jenž se rozhodne před svatbou představit svou snoubenku Vickie svým příbuzným, kteří žijí na pochmurném venkovském panství, kde Larry strávil své dětství. Háček je ale v tom, že se Larryho strýček rozhodl vyléčit jej z jeho neurotické poruchy řeči a nepřiměřených návalů strachu pomocí šokové terapie v podobně místních duchů. Po příjezdu do strašidelného domu se tak snímek se mění v nekonečný proud děsu. Hrůzný rod v čele s tetičkou Kateřinou, která v jednom kuse vypráví o místním zuřivém vlkodlakovi, nedá Larrymu a Vickie ani na chvíli vydechnout a o klidném víkendu na venkovském sídle si naši hrdinové mohou nechat jen zdát.
Milostné drama o prazvláštním vztahu mezi malířkou Dorou Carrington a spisovatelem Lyttem Stachey na pozadí malebného anglického venkova a 1. světové války. Jejich vztah je křehký a zároveň pevný. Jedinou překážkou absolutního naplnění je fakt že Stachey je homosexuál. Vše se zkomplikuje když Carringtonová vstoupí do tělesného vztahu s vojákem.
Sidney Poitier jako mladý učitel dostává maturující třídu plnou bouřlivých a nevychovaných výrostků, kteří jsou odhodláni svého nového kantora zničit. Mladý učitel přistupuje ke studentům jako k dospělým lidem, žádá od nich stejný přístup k němu a snaží se je co nejlépe připravit na situaci, kdy si budou muset najít své místo v životě. Podaří se mu to? Jak se zachová třída v okamžiku, kdy jejich mladý kantor dostává lukrativní pracovní nabídku a musí zvolit mezi dobrou prací ve svém vystudovaném oboru a žáky, kteří jej teď nejvíce potřebují? A jak se zachová samotný Sidney Poitier?
Mladý psychiatr (Peter Falk) není schopen porozumět problémům velmi agresivního pacienta a jde požádat o radu staršího kolegu (Sidney Poitier). V něm toto setkání vyplaví na povrch zdánlivě zapomenuté zážitky z 2. světové války, kdy pracoval pro vládu a byl mu přidělen případ pacienta s fanatickými nacistickými sklony (Bobby Darin). Filmový přesun do minulosti ve složité struktuře vzpomínek ukazuje nejrůznější vlivy, které utvářely pacientův stav a vedly k jeho kriminálnímu životu. Psychiatr si je vědom, že jeho pacient je pro společnost nebezpečný a že potřebuje další léčbu, vláda však vidí situaci jinak a na základě zdánlivého vyléčení mu umožňuje odchod z nemocnice. Strašlivé následky tohoto rozhodnutí přimějí psychiatra, aby se řídil svou vlastní intuicí, bez ohledu na to, co si o všem myslí jeho kolegové, a pokračuje ve zkoumání i těch nejvzpurnějších či zdánlivě "vyléčených" pacientů. Okamžik rozhodnutí představuje v zásadě poměrně standardní psychologické melodrama, kterému ovšem postava agresivního pacienta dodává na značné dynamičnosti. Darinův výkon je zde podle řady hodnocení naprosto výjimečný a převyšuje jeho herectví ve filmu Captain Newman MD z roku 1963, za nějž byl nominován na Oscara.
Bojovník za svobodu afrického lidu Nelson Mandela byl nejen proti nadvládě bílých, ale také černých obyvatel. Chtěl, aby všichni žili v souladu a měli stejné příležitosti. V roce 1964 byl odsouzen na doživotí za spiknutí proti vládě. Z vězení se dostal za dvacet sedm let, 11. února 1990. Film zachycuje jeho třicetiletý zápas od uvěznění do momentu, kdy byl zvolen prvním černým prezidentem Jihoafrické republiky. Podívejme se, jak to bylo s Africkým národním kongresem, ozbrojenými konflikty mezi politickými organizacemi, etnickými boji, ale především na Mandelova jednání s prezidentem F. de Klerkem, která vedla v roce 1994 v JAR k prvním všerasovým volbám a pádu apartheidu v zemi.
Filmová dráma z černošského prostredia.
Nezamestnaný stavbár Homer Smith (Sidney Poitier) prechádza autom naprieč Amerikou cestou na západ a zastaví sa na odľahlej farme aby doplnil prehriatemu autu vodu. Farma je obrábaná skupinkou nemeckých katolíckych sestier, ktoré vedie prísna predstavená Matka Maria. Tá verí, že Homer bol zoslaný Bohom, aby postavil potrebný kostol v opustenej púšti.
Sidney Poitier, držitel Oscara,jako Henry Cobb září v dramatu muže, který chce oživit sen své mrtvé ženy. Je na dně. Padesát let tvrdě pracoval, vyráběl cihly pro Springfield. Od té doby, kdy ho jeho milovaná žena opustila, se cítí sám a bez chuti do života. Nová naděje přichází se zakázkou hliněných cihel na opravu školy, kde Henryho žena pracovala. Vyrobit dvacet dva tisíc cihel za osm týdnů je velká výzva pro jednoho muže. Továrníci čekají v pozadí jako supi na Henryho chybu, aby lukrativní nabídka byla jejich. Vypadá to nemožně. Sílu Henrymu pomáhá najít třináctiletý chlapec, syn vlastníka jednoho z největších dodavatelů cihel v okolí, na útěku z domova. Společná práce jim pomůže se spřátelit.