Upjatý stárnoucí Newyorčan Henry Harriston a spontánní Pařížanka Béatrice Saulnierová se domluví na letní výměně bytů. Dvojice lidí, kteří se nikdy nespatřili, se stále víc sbližuje prostřednictvím "vyměněných" bytů - Henry bojuje s jejím nepořádkem, Béatrice postupně přejímá jeho psychoanalytickou praxi.
Na útesech nad bouřlivým mořem to pořádně fičí a kromě dobrého jídla tu žádnou jinou pozoruhodnost nenajdete. Tichý a osamělý Dave na úspěch už téměř rezignoval, manželka Klára odešla do města a nutí muže, aby svou restauraci prodal. Jen Alfons ze sousedství, který neustále cosi vynalézá, kamarádovi radí, aby vymyslel šikovný marketingový tahák, který mu přivede hosty zpět. On sám právě ve své utajené dílně dokončuje pozoruhodné RPV rekreační ponorkové vozidlo, o něž, jak předpokládá, se turisti budou doslova rvát. Když se Dave k ničemu nemá, vymyslí to za něho dá do oběhu novinářskou kachnu jako stvořenou pro milovníky a pozorovatele vzácného ptactva. Na pobřeží prý se po letech objevila kachna sírobřichá, kterou ornitologové považují za vyhynulý druh. A pak se začnou dít věci...
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských" snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost...
Hector Babenco zvládá omezený prostor cely s režijní bravurou opravdového mistra. Kontrast mezi reálným a vysněným světem dodává snímku zvláštní napětí, podpořené strhujícími hereckými výkony.
Příběh osiřelé Jane Eryrové začíná ve třicátých letech 19. století, kdy se dívka dostává z rodiny své zlé tety, kde po smrti rodičů žila, do internátní školy v Lowoodu. Příliš si však nepomohla. Ve škole musí dívka snášet všemožné ústrky od vychovatelů, zejména od staré slečny Scatcherdové. Přestože jsou ostatní dívky nabádány k tomu, aby se Jane stranily, sblíží se Jane s Helen, která spí na vedlejší posteli. Vinou nedbalosti vedení ústavu však Helen po čase podlehne těžké nemoci. Dospělá Jane se stane učitelkou a po dvou letech působení v Lowoodu opustí nenáviděnou školu, aby nastoupila na nové místo vychovatelky v Thornfield Hallu, kde se má starat o malého sirotka Adélu Varensovou. Při seznamování s domem, zaslechne Jane podivný smích, který správcová domu připisuje služebné Grace.
O několik měsíců později se Jane stane svědkem nehody, kdy kůň, který uklouzl na ledu, shodí svého jezdce. Jane mu pomůže na nohy a večer se dozví, že to je majitel panství, Edward Rochester, který přijíždí jen občas. Muž Jane pochválí za kvalitní péči o Adélu a netají se uznáním, když vidí obrazy, které žena maluje ve volných chvílích. V noci opět slyší podivný smích a pak si všimne požáru v Rochesterově pokoji. Vzbudí opilého muže, který oheň uhasí a požádá Jane, aby o smíchu nikomu neříkala. Druhý den odjede muž na návštěvu k lordu Ingremovi s jehož dcerou Blanche se má zasnoubit. Podle Adély si ho však chce Blanche vzít pouze pro peníze. Jane si uvědomí, že se do Rochestera zamilovala. Vzápětí se stane svědkem dalších podivných událostí, když se v domě objeví údajný Rochesterův přítel Richard Mason. Ten je v noci za podivných okolností zraněn do ramene a Rochester, který mu vyčítá neohlášený příjezd, se ho snaží co nejrychleji dostat z domu pryč. Když Jane dostane dopis se zprávou o špatném zdravotním stavu své tety, vezme si volno a odjede ji navštívit. Musí však Rochesterovi slíbit, že se vrátí. Zdá se že muž v ní našel stejné zalíbení jako ona v něm. Když se po měsíci vrátí, má Rochester před svatbou, ale vyzná lásku Jane s tím, že se s Blanche nemilují. Požádá ji dokonce o ruku a ona, přes varování správcové, nabídku přijme. Svatební obřad však přeruší úředník, který prozradí, že Rochester je již ženatý. Rochester se rozhodne představit svou ženu Berthu. Žena je šílená a Rochester ji nikdy nemiloval. Ke sňatku s ní byl přinucen a poprvé svou ženu viděl až při svatebním obřadu, před patnácti lety. Jane se rozhodne Rochestera opustit i přes city, které k němu chová. V noci však záchvat Bertina šílenství dramaticky poznamená osud Rochestera a nepřímo i Jane.
Hubert T. Lee bojoval ve válce v Koreji. Každou vteřinu ho obklopovala smrt. Řada mužů si ji přivezla domů. On ne. Hubert si přivezl život, vlastně dva: malého chlapečka Abrahama a holčičku Louise. Teď společně se ženou Ednou a adoptovanými dětmi přijíždějí k nádherné pláži mezi Jacksonvillem a Svatým Augustýnem. Fantasta a tak trochu blázen Hubert si zde na 200 akrech půdy chce splnit sen, postavit obrovské autokino. Na druhé straně silnice má ale pohřební ústav vdovec Turner Knight. Od chvíle, kdy Hubert přijde s novým sousedem do styku, je pro něho muž odnaproti zosobněním smrti. A protože sám sebe vidí jako život, vládne mezi nimi od první minuty nepřátelství. Hubert láká diváky do kina stále bizarnější reklamou a doufá, že tak Knighta donutí, aby se přestěhoval. Bohužel se mýlí. Smrt se totiž chystá přejít na druhou stranu silnice. Nejen na návštěvu...
Amsterdamský úředník Walter si na svoji pracovní cestu pozve manželku a dceru Melissu. Protože mají problémy s ubytováním, nedávají pozor na svoji dceru, která se jim ztratí... Náhle se octne na ulici a stane se svědkem vraždy... Vrah ji spatří. Pronásleduje Melissu a ona se snaží žádat o pomoc a všechno vysvětlit... Má to skutečně těžké - je totiž němá...
James Leeds nastupuje jako učitel do venkovské internátní školy pro neslyšící. Poměrně brzy se mu, díky jeho zkušenostem, podaří své žáky zaujmout a přimět je k aktivní spolupráci. V jídelně si všimne hezké mladé dívky Sáry, bývalé nadané žačky školy, která před lety náhle odmítla pokračovat ve studiu. Sára je velmi hrdá a odmítá se nejen naučit mluvit, ale i odezírat ze rtů. James se do Sáry zamiluje a pomalu si začíná získávat dívčinu křehkou důvěru i lásku. Pře snesouhlas ředitele nastěhuje Sáru k sobě do bytu. Po idylickém období začne náhle Sára Jamesovi vyčítat, že ji chce vtáhnout do svého světa slyšících, aniž by pochopil svět její. Po prudké hádce odejde ke své matce, která ji před Jamesem zapírá
V roce 1999 hrozí pádem na zeměkouli indický atomový satelit, obíhající nad zemí. Mladá žena, která vůbec nevnímá hrozící katastrofu, jede za velmi neobvyklých náhod přes Paříž do Moskvy, Číny, San Francisca a až na "konec světa", do Austrálie. Styl filmu je kombinací road-movie, love-story a science-fiction. Scénárista Peter Carey dvakrát obdržel britskou Booker Prize za své romány Oscar and Lucinda a True History of the Kelly Gang.
Tenhle dům je jako stvořen pro malé hnízdečko lásky. Mladá Jane se do něj nastěhuje s velkým nadšením. Ale s tímhle místem není něco v pořádku. Ve čtvrtém patře se v tichosti plíží zlo, které ovládne její strach a které ji denně terorizuje. Kdo má tyto hrůzy na svědomí? Stařenka, se kterou Jane sousedí? S podlomenými koleny se vyděšená dívka brzy dozvídá šokující pravdu, je už ale příliš pozdě...
Do dvacátého století dinosauři nepatří. Je ale možno té výzvě odolat? Na začátku 20. století se vydává skupina dobrodruhů na expedici, která má za cíl najít ZTRACENÝ SVĚT izolovaný od moderní doby. Díky katastrofě se všichni ocitnou uvězněni v nebezpečném a tajemném světě a musí se spolehnout jen na pomoc mladé ženy, která se sem dostala ještě jako dítě. Společně musí najít cestu ze země děsivých dinosaurů a dalších podivných a nevyzpytatelných tvorů.