Náhlé zjevení strašidelných upírů v odlehlé středoevropské obci je zdánlivě spjato s nevyřešeným případem vraždy. Policejní inspektor (Lionel Atwill) a tajný expert Prof. Zelen (Lionel Barrymore) toto vyšetřují ve spolupráci s čelním občanem Baronem Ottem (Jean Hersholt). Na chvílí to vypadá jakoby upíři – Count Mora (Bela Lugosi) a jeho dcera Luna (Carroll Borland) – nepřestávali obec držet v zajetí, ale pravdou je, že…
Bratři Ritzovi se nebojí ničeho ... ale tohle NĚCO je!
Zámožný muž Walter Stevens (Lionel Atwill) je ohrožován vrahem známým jako 'Gorilla'. Na policii se nemůže spolehnout, a tak povolá k vyšetřování bratry Ritzovy. Mezitím ze ZOO utíká opravdová gorila, kterou neustále láká místní zámeček. Do toho všeho se přimotá ještě tajemný komorník v podání Bely Lugosiho. Co mají gorily společného? A podaří se bratrům Ritzovým případ rozlousknout?
Woodův filmový traktát o transvestitismu svou formou hraného dokumentu připomíná agitační díla z třicátých let, jako např. Reefer Madness. Jeho hlavním záměrem je posílit toleranci společnosti vůči mužům, jejichž zálibou je nošení ženských šatů, a vůči lidem toužícím po změně pohlaví. Dílo ovšem svou stavbou i obsahem dalece překračuje apelativní rozměr a stává se komplexní úvahou o moderní civilizaci a jejím vztahu k člověku rozvrženou do několika rovin. Ve snímku se stále vrací obraz aut jedoucích po dálnici kamsi do neznáma a blesků na zamračeném nebi. Děj je prokládán záběry všedních momentů života velkoměsta, které v pozitivních i negativních rysech upomínají na současný stav společnosti, v níž člověk definitivně překročil své přirozené přírodní danosti. Do nitra lidské psychiky se Woodův výtvor obrací v dlouhé sekvenci hrdinova snu, jež metaforicky pojmenovává jeho nejvnitřnější duševní hnutí a předznamenává tak legendární snovou pasáž Bergmanových Lesních jahod. Ještě fantasknější je postava tajuplného starce (v titulcích označovaná jako „vědec“) představovaná slavným Bélou Lugosim. Figura nikoli nepodobná „tajemnému muži“ z Lynchovy Lost Highway vstupuje do děje svými komentáři, jež snímku dodávají hrozivý, nadreálný nádech. „Dávej pozor na zeleného draka, jenž sedí na prahu tvého domu. Pojídá malé chlapce...“
Vykradači hrobek otevřou kryptu, kde se skrývá vlčí muž, a to se jim stane osudným. Vlkodlak však netouží po nesmrtelnosti a věčném hladu, proto vyhledá doktora Frankensteina, který by mu mohl pomoci. Po příchodu na hrad zjistí, že doktor je mrtev a jediný kdo na hradě žije je jeho monstrum. Nesmiřitelný boj dvou rivalů začíná.
První britský film, který si vysloužil označení „H“ (jako hrůzostrašný) a stal se tak nepřístupným pro diváky mladší šestnácti let, dělá této klasifikaci čest. Legendární filmový Dracula Bela Lugosi exceluje v roli vyšinutého majitele pojišťovny, provozujícího své rejdy ve zlověstných kulisách věčně zamlženého Londýna.
Šialený vedec Dr. Lorenz (Bela Lugosi) sa snaží udržať svoju starnúcu manželku (Elizabeth Russell) večne mladú. Unáša mladé ženy a získava z nich fluidum, ktoré aplikuje do svojej ženy. Miznúce mladomanželky si povšimne investigatívna novinárka Patricia Hunter (Luana Walters). Zistí, že všetky mali na prsiach orchideu, na krížení ktorej pracoval Dr. Lorenz...
Dva poštovní úředníčci v podání Abbotta a Costella převezmou jednoho dne dvě bedny, obsahující Draculu a Frankensteinovo monstrum, jež jsou určeny jistému McDogellovi do jeho domu hrůzy. Bedny se snaží zadržet také Lon Chayne jako Lawrence Talbot - Vlčí muž.
Costello věří, že Dracula a monstrum jsou skuteční a brzy se o tom také přesvědčí, když oba ,,exponáty" ožijí. Abbott u toho není a tak mu nevěří.
V té době přijíždí Talbot a spolu s Costellem přesvědčí Abotta, aby jim pomohl v pátrání po zmizelých.
Ačkoli film je známý jako Bride of the Monster, původní a výstižnější název zněl Bride of the Atom. Tento titul odkazoval k hororům z třicátých let od společnosti Universal (konkrétně ke snímku Jamese Whalea Frankensteinova nevěsta) a zároveň akcentoval dobový zájem žánru o moderní vědu a atomovou energii zvláště. Motiv šíleného vědce ukrytého v opuštěné vile dává vzpomenout nejen na Whaleovu frankensteinovskou sérii, ale kupříkladu také na filmový seriál The Phantom Creeps, v němž blouznivého doktora Alexe Zorku ztvárnil představitel posedlého vědce ve Woodově díle Béla Lugosi. Energií pohánějící pomatencovy experimenty v Atomové nevěstě však není frankensteinovský blesk ani zorkovský meteorit, ale právě atom. Woodova pocta starým hororům neoplývá tak zásadním humanistickým poselstvím jako jeho obhajoba transvestitismu Glen, nebo Glenda. Jeho dějová stavba a styl jsou také poměrně tradiční, byť snímek obsahuje několik záběrů převzatých z přírodopisných dokumentů, jejichž propojení se studiovými scénami zakládá techniku diskontinuální montáže charakteristickou pro jeho vrcholný opus Plán 9 z vnějšího vesmíru. Zásadní je tu však Lugosiho expresivní kreace, která se měla stát jeho vůbec poslední velkou hereckou příležitostí. Po jeho boku vystupuje wrestler Tor Johnson, jehož emotivní výkon v roli vědcova oddaného sluhy Loba předznamenává zejména od osmdesátých let populární tradici procítěných hereckých výstupů filmových hvězd vzešlých z řad kulturistů a profesionálních zápasníků.
Pred začiatkom druhej svetovej vojny posielajú nacisti - na požiadanie japonskej spoločnosti Čierny Drak - Dr. Melchera (Bela Lugosi) do Japonska, aby pretransformoval šiestich Japoncov na dokonalé kópie šiestich prominentných Američanov. Po transformácii je na príkaz Veľkého Draka Yakhamea (I. Stanford Jolley) Melcher uväznený, aby jeho tajomstvo zaniklo spolu s ním. Vo svojej cele sa Melcher vymení s Colombom (tiež Bela Lugosi), ktorého majú čoskoro prepustiť a nasleduje šiestich Japoncov do Ameriky, aby ich odstránil...
Jedné deštivé noci je po přečtení své závěti stařičká Henrietta Winslow záhadně zavražděna. Podezřelým je úplně každý, kdo se té noci v domě nachází, od nespokojených dědiců až po zahradníka Eduarda (Bela Lugosi).