Svrchovanost Anglie je pod stálým tlakem okolních států a v zemi je třeba obnovit silnou katolickou víru. Umírající královna už nemá dost sil a jediným potenciálním nástupcem trůnu je její mladá sestra Alžběta, zapřísáhlá protestantka. Selhávají i naděje na záchranné manželství s některým ze sousedních panovníků a osud celé Anglie se ocitá na okraji hluboké propasti...
Protagonistami komorného príbehu o manželskej kríze a o strete ľudí s odlišnými morálnymi postojmi sú umelci: mladá huslistka, vracajúca sa zo stáže v USA, jej muž, ambiciózny dirigent mestského orchestra a slávny dirigent, vracajúci sa po stretnutí s huslistkou po mnohých rokoch do vlasti. Starý umelec spočiatku netuší, že práve on je príčinou rodinnej roztržky. Vďaka nemu žena odhalí skutočnú povahu svojho manžela, ktorý ľahko obetuje umenie v záujme svojho egoizmu.Vo všeobecnej polohe je film aj úvahou o morálke v spoločnosti, stojacej na prahu krízy. Keďže sa Wajda aktívne podieľal na politickom boji v Poľsku, film s dominujúcimi hereckými výkonmi Jandovej, Gielguda a Seweryna, pripravený u nás na uvedenie už v r. 1982, mal napokon premiéru až v r. 1990.
Britské biografické drama režiséra Hugha Hudsona se odehrává v roce 1924 na olympiádě v Paříži. Eric Liddel (Ian Charleson) je zbožný křesťan, který věří, že jeho atletický talent je dar od boha a že pokud vyhraje zlatou medaili, bude to způsob jak boha velebit. Harold Abrahams (Ben Cross) je anglický žid, který studuje v Cambridge. Sní o slávě a o tom, že dokáže svým antisemitský spolužákům i celému světu, že židé nejsou podřadná rasa. Jejich pohnutky jsou vznešené, závazky absolutní a čest nepochybná. Oba přinesou osobní oběti, aby dosáhli svého cíle. A v průběhu událostí, navzdory všem překážkám a osobním problémům, s nimž musí bojovat, se ukáže, že boj o vítězství s tak náročnými závazky a tak vysokými cíli je možná tou opravdovou odměnou. Tento film, který byl natočen podle skutečného příběhu, získal čtyři Oscary včetně Oscara za nejlepší film a Nejlepší původní scénář a na další tři byl nominován.
Satira o viktoriánské Anglii v době války ukazuje v plné nahotě rozdíly mezi aristokracií a nejnižšími společenskými vrstvami. Herecký koncert Vanessy Redgrave a Johna Gielguda.
Během neblahého nasazení britských jednotek v Balaklavě během Krymské války byli věrní vojáci, kteří slepě poslouchali rozkazy, posláni na jistou smrt. Příběh byl již předtím čtyřikrát zfilmován, zde však tvoří vlastní událost pouze jakýsi dodatek k hlavní zápletce. Snobští aristokraté a neúspěšní kariéristé spolu s nabubřelými aristokraty rozhodnou o 600 mužích, kteří jsou tisíce kilometrů od domova. Filmem proniká otevřeně protiválečný a satirický nádech, což graduje zejména, když se neschopní generálové mezi množstvím mrtvých těl přou o to, čí je to vina. Působivě jsou též zobrazeny vlastnosti jako fanatismus, odhodlání a slepá podřízenost, které způsobily smrt stovek vojáků. Snímek se může také pyšnit skvělým hereckým obsazením, jemuž dominují Trevor Howard, John Gielgud a Vanessa Redgrave.
Mladý americký pár Harry a Lucy (TED WASS, ANDREA MARCOVICCIOVÁ) zdedí starý anglický hrad. To by bolo fajn, keby... Keby s hradom nezískali aj nepríjemného podnájomníka ducha opovrhovaného predka, Sira Simona de Cantervillea (JOHN GIELGUD), ktorý musí na hrade strašiť aj po smrti za trest pre svoju zbabelosť. Existuje však spôsob, ako by našiel pokoj pre svoju dušu jeden z jeho potomkov musí vykonať hrdinský čin...
Filmový příběh o jednom z nejzvracenějších panovníků starověkého Říma Caliguly se stal kontrovezním nejen díky otevřenému znázornění brutality, ale také díky množství erotických scén. Právě díky nim se někteří z tvůrci rozhodli, že netouží, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nicméně bez ohledu na pornografický nádech se filmu Caligula podařilo vcelku originálně znázornit bizarnost nejen samotného Caliguly, ale i jeho přívrženců. Zrada, sex a násilí ovládli Caligulův dvůr a vy máte možnost zhlédnout několik verzí. Takzvaná "hardcore" verze, jejíž stopáž se šplhá ke 160 minutám byla "obohacena" o několik sexuálních momentů a díky tomu se od ní filmaři distancovali. Pro ostatní existuje mnoho dalších kratších verzí, které nejsou tak explicitní.
Historické drama s Peterem O'Toolem a Richardem Burtonem bylo natočeno na základě divadelní hry Jeana Anouilha. Zobrazuje spor, který se ve středověké Anglii rozhořel mezi králem Jindřichem II. a katolickou církví, reprezentovanou kardinálem Thomasem Becketem. Ten byl nakonec na popud krále zavražděn.
Artur se vůbec nezměnil - neustále se drží sklenice s alkoholem, vyvolává skandály a miluje Lindu. Bert Johnson však zcela změní Arturův život právě ve chvíli, kdy může spolu s Lindou získat adoptivní dítě. Díky fúzi totiž ovládne Arturův majetek a nejlegračnější plejboj světa zůstane bez peněz. Artur teď musí učinit nemožné: sehnat práci.
Artur nikdy neměl hluboko do kapsy. A stejně tak neměl nikdy daleko k láhvi něčeho ostřejšího. V pravdě by asi bylo možné nazvat ho nejbohatším alkoholikem na světě. A kde se nezdravá závislost u tohohle jinak relativně sympatického, byť rozjíveného mládence vzala? Jen si to zkuste narodit se do miliardářské rodiny, kde je každý váš životní krok naplánován dopředu a kde se nediskutuje, nýbrž automaticky velí. Dokonce i nevěstu mu vybrali rodiče. Vždyť proti tomu by se vzbouřil každý. A Arturova revolta probíhá právě skrze láhev v ruce a účast na bouřlivých večírcích, které začínají a končí za svítání. Když ale mladík jednoho dne potká půvabnou Lindu, chudou servírku se sklony k občasnému kradení, ledacos se v Arturově světě změní. Tak třeba konečně pochopí, co je to láska a radost ze života. Naneštěstí hrabivá rodina se na Arturovo štěstí netváří zrovna přívětivě - připraveným sňatkem totiž měl získat ještě větší majetek. A dokonce pomalu blednoucí černé ovci hrozí vyděděním. Že by právě nyní Artur konečně dostal šanci seznat, co je v životě skutečně důležité? Rozhodně ho čeká nejedno důležité rozhodnutí. Ve vynikající americké komedii z roku 1981, ověnčené dvěma cenami Akademie, se můžete těšit na věčně „zpitého“ Dudleyho Moorea, Lizu Minnelliovou a také na Johna Gielguda, který za ztvárnění úlohy Artutova oblíbeného komorníka Hobsona získal Oscara za nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli.
V roce 1872 se vsadí distingovaný Angličan Phileas Fogg (David Niven) o 20 000 liber s členy svého klubu o to, že během 80 dní vykoná cestu kolem světa. V doprovodu svého sluhy Passepartouta se vydá na cestu, jist si svým vítězstvím. V Indii zachrání život indické princezně, která se k němu připojuje. Stále je však sledován inspektorem Fixem, který jej podezřívá z přepadení banky... Nákladný film, natočen podle románu Julese Verna sklidil mnoho ocenění, mezi nimi i 5 Oskarů.