Po tom, čo je doktor Frankenstein zabitý stvoreným monštrom, pokračuje jeho dcéra v začatých experimentoch. Na svoje pokusy zvábi postihnutého fešáka Stephena, ktorému chce voperovať mozog svojho postaršieho milenca Charlesa Marshalla. Medzi tým ale v okolí vyčíňa a vraždí potulujúce sa Frankensteinovo monštrum, ktoré mieri späť do laboratória, kde bolo stvorené, aby tam dokonalo konečnú pomstu...
Romantická komedie vznikla podle divadelní hry finské autorky Helly Wuolijokiové, nazvané Juurakon Hulda (1937), což bylo původní jméno hlavní hrdinky. V rukou hollywoodských scenáristů se změnilo nejen jméno (i když skandinávský původ zůstal) ale i řada dalších náležitostí. Původně dost levicový (autorka byla mj. spolupracovnicí Bertolta Brechta) a feministický text se stal příjemným romantickým příběhem selského děvčete Katie (Loretta Youngová, oceněná Oscarem), jež svým zdravým rozumem nejprve ovlivní chod domácnosti svého zaměstnavatele (Joseph Cotten), který je shodou okolností svobodný, pohledný a navíc kongresman, a následně i věci veřejné. Katiin vstup do politiky je rázný a samozřejmě úspěšný. Upřímná mladá žena má z rodné farmy zakořeněny ty správné politické názory a dokáže je přesvědčivě podat i zdůvodnit, takže své politické odpůrce lehce převálcuje, i když nepoužívají právě čisté metody.
Snímek svým laděním připomíná některá díla Franka Capry (zejména Pan Smith přichází - 1939) a i když nedosahuje jejich úrovně, zůstává i po letech dobrou zábavou s trochou ponaučení.
Vedle oscarové Loretty Youngové nejvíc zaujmou Ethel Barrymoreová v úloze matriarchy politicky angažované rodiny a Charles Bickford jako moudrý majordomus. Epizodní roli jednoho z Katiiných bratrů si zahrál začínající Lex Barker, později známý coby Tarzan a v našich končinách zejména jako Old Shatterhand.
Jedna žena mezi dvěma muži, které rozděluje vášnivá láska a nenávist. Gregory Peck a Jennifer Jonesová v hlavních rolích amerického westernu.
Po smrti svého otce přichází Pearl Chavezová, v jejíchž žilách částečně koluje indiánská krev, do rodiny starého texaského rančera a také senátora McCanlese. Tady vyrůstá pod dohledem tvrdé tety Laury a pokouší se překonat příliš neskrývané rasové opovržení okolí, kterému je vystavena pro svůj odlišný původ. Své skutečné pocity, smutek po rodičích a osamělost, pečlivě ukrývá. Tajemností a krásou upoutá pozornost McCanlesových synů, Jesse a Lewta. Oba začnou soupeřit o lásku Pearl a nakonec se z nich stávají nepřátelé...
Western, který natočil klasik americké kinematografie, režisér King Vidor (Chléb náš vezdejší, Cesta na severozápad, Texaští jezdci, Vojna a mír), byl na svou dobu neobvykle finančně náročným projektem a také mimořádným uměleckým činem. Kromě pozoruhodné výtvarné stránky a velkolepých masových scén, zaujme hereckým obsazením. Stojí za připomenutí, že Lauru McCanlesovou ztělesnila významná hvězda němého filmu Lillian Gishová.
Plukovník Jonas a jeho synové touží obnovit konfederační armádu a bojovat znovu proti Severu. Za tímto účelem zmasakrují vojáky převážející peníze pro armádu a peníze schovají do rakve, přičemž předstírají, že v rakvi je mrtvý přítel. Poté se vydají na cestu domů. Ovšem již od začátku jejich cestu provázejí různé potíže.
Moses Brody (James Franciscus) je nepříliš úspěšný americký novinář, který se právě přiživuje na záhadě zmizelého letounu Concorde, který se zřítil i s posádkou někam do moře. Po podivném telefonátu od své bývalé manželky Nicole, která nyní vlastní malou hospůdku na Antillách, přijíždí, aby se od ní dozvěděl více. Jenže zjišťuje, že Nicole byla pár hodin po jejich rozhovoru zavražděna a rozhodne se přijít její smrti na kloub. A zanedlouho potká letušku Jean Beneytonovou (Mimsy Farmer), jedinou přeživší ze ztraceného Concordu, který by se však měl podle všech známých zpráv nacházet úplně někde jinde...
První letadlo Concorde vzlétlo v březnu 1969 a nastolilo tak novou éru letecké osobní dopravy. Přes 60 metrů dlouhé s rozpětím křídel 25 metrů a rychlostí dosahující 2200 km/h dokázalo pojmout až 120 pasažérů a přes 95 tun paliva (aby ne při spotřebě 13 kg/1 km a doletu přes 7000 km). Jediným konkurentem Concorde byl ruský letoun Tupolev Tu-144, který byl ale hlučnější, pomalejší a s mnohem menším doletem, pročež ho brzy stáhli z provozu. Letadel Concorde bylo postaveno jenom 25 kusů, z nichž jsou nyní téměř všechna v některém z leteckým muzeí po světě. Dnes, po havárii Concorde v roce 2001 ve Francii již žádné letadlo tohoto typu nelétá.
Počátek občanské války ve Španělsku, rok 1936. Mladý kněz Arturo Carrera (Dirk Bogarde) vystupuje z církve, jejíž postoj již nadále neschvaluje. Téhož dne republikáni obrací svůj hněv proti církvi a při útoku na místní svatostánek duchovní bez milosti vyvraždí. Zkáze unikne jen Arturo, který ráno z kláštera jako civilista odešel, a kněz Canon Rota (Aldo Fabrizi), jemuž biskup v poslední chvíli svěřil v opatrování svatou relikvii. Republikáni, vědomi si ikonické moci této pro křesťany důležité indicie, vyhlašují po obou mužích pátrání. Arturo je brzy zatčen a záhy vojáky donucen ke spolupráci při hledání relikvie.
Letadlo, na jehož palubě se nachází nejen pasažéři, ale také vzácná sbírka umění, se kdesi nad Bermudským trojúhelníkem stává terčem útoku a pilot je nucen nouzově přistát na moři. Zatímco hermeticky uzavřený stroj pomalu klesá pod hladinu, vyráží na pomoc americké vojenské námořnictvo. Začíná dlouhá a komplikovaná záchranná operace, ve které musí hrdinové najít způsob, jak dostat obrovské letadlo opět nad hladinu, a to dřív než lidem uvnitř dojde vzduch. Snímek rozvíjí téma letecké katastrofy a jeho inspirací byl, stejně jako u předchozích filmů, slavný román Arthura Haileyho. Přestože film obsahuje všechna obvyklá klišé i charakterickou směsici postav a charakterů, podařilo se tvůrcům vytvořit řadu dramatických okamžiků, při nichž tuhne krev v žilách a nikdo nemá čas na to, aby přemýšlel o jeho pravděpodobnosti.
V poklidném, malém, americkém městečku den jako každý jiný. Brzo se ale hlavní hrdinka, matka tří dětí, dozví z televize, že byl na několik velkých měst podniknut nukleární útok a po pár větách přestane televize i rádio fungovat. V městečku se brzy objeví první násedky krize jako nedostatek benzínu, jídla a první případy nemoci z ozáření a matka se musí rozhodnout zda městečko opustit nebo ne. Původně pouze pro televizi natočený film reálně ukazuje, jak by to mohlo vypadat v menším městečku, odřiznutém od inforací po nukleárním útoku.
J. P. Tannen před lety poněkud lehkomyslně opustil ženu a své tři děti. Není divu, že se s ním manželka Kathleen nechala rozvést a našla si nového, spolehlivého partnera. Po čtyřech letech Tannen hledá způsob, jak se znovu sblížit s dětmi. Proto jim zaplatil náročnou prázdninovou cestu luxusním parníkem po Středozemním moři. Se svolením Kathleen se tam s nimi nakonec také vydává. Z počátku si neuvědomuje, že musí alespoň dočasně změnit své zvyky a způsoby. Jeho děti Truman-Paul, Tilda a Trang během cesty vyžadují větší pozornost, než si Tannnen původně představoval... Melodramaticky laděný příběh, s problematikou rodinných vztahů, natočil režisér Robert Lieberman (Oheň v oblacích). Úlohu Tannena ztělesnil známý hollywoodský herec Jon Voight Půlnoční kovboj, Vysvobození, Návrat domů, Splašený vlak).
Horký písek! Horká těla! Horké noci!
Lehce erotická letní komedie, tak by se dal charakterizovat filmový příběh tří mladých dívek. Začíná komickým seznámením v dálničním motelu a pokračuje v letní vile na pláži v Malibu. Každá z dívek prožívá po svém radosti i starosti prvních lásek. V roli jednoho z milenců se představuje známá hvězda Kevin Costner. Uvidíte ho tak, jak ho ještě neznáte. Podívejte se sami, zda se třem krásným kamarádkám splní jejich dívčí sny v prostředí "žhavé pláže" v Malibu v U.S.A. [Zdroj: IMAGO Video]