Když je její sestra unesena lupiči hledajícími neocenitelný klenot v kolumbijské džungli, vlastní život spisovatelky románů (Kathleen Turner) se brzy dostane do nebezpečí. Rozhodne se sama proto na vlastní pěst zachránit svoji sestru a setkává se s příjemným dobrodruhem (Michael Douglas) který ji přesvědčí, aby spolu s ním bandity napálila.
V sobotu 8. 2. 1964 vystupuje na newyorském letišti z letadla čtveřice kluků, známých jako Beatles. O den později mají vystoupit ve známé TV show Eda Sullivana. Propuká "Beatlemánie". Pro sedmnáctiletou Rosie jsou Beatles smyslem života, a tak vymyslela s kamarádkami výlet do New Yorku. Cestou se k nim přidal ještě drsňák Tony. V New Yorku je ale čeká zklamání. Hotel, ve kterém jsou jejich božstva ubytována, je policií hermeticky uzavřen, aby dovnitř nepronikla ani myš. Jenže vynalézavost fanynek nezná mezí. Začíná hon na Beatles...
Zemeckisův film je brilantním shrnutím dosavadních režisérových poznatků o možnostech "comicsového" vyprávění. Formálně i obsahově nejméně konvenční z jeho snímků přesvědčuje komediálními gagy i naléhavě patetickým tónem. Jeho hrdinou je prosťáček Forrest Gump, typický obyčejný muž, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své pečlivé maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: Když se dostaneš do problémů, utíkej. Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně "hází kameny". Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Forrestova životní pouť od 50. do 80. let je koncipovaná jako totálně "bezelstné" vyprávění hrdiny, neschopného obecnějšího hodnocení situace. Forrest jako sportovec i jako válečný hrdina se setkává se slavnými lidmi, které nakonec vždycky někdo zastřelí (J. F. Kennedy, J. Lennon). Také jeho bližní umírají, ale on sám zůstává. Empiricky se dopracovává od impulsivního útěku před životem k úvahám o lidském osudu a o Bohu. Soukromý hrdinův osud zároveň postihuje třicet let poválečných amerických dějin.
Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek. Film vedle výjimečného citu pro metaforu a brilantních humorných scén překvapuje patetickým tónem a nezvyklou melancholií. Důležité místo zde mají technicky dokonalé triky ve stylu Allenova Zeliga, dovolující hrdinovi vstoupit do dobových dokumentů a setkat se tak s význačnými osobnostmi.
Černá triková komedie vypráví o odkvétající filmové představitelce naivek Madeline (Meryl Streep), jejím slabošském manželu Ernestovi (Bruce Willis) a intelektuálce Helen (Goldie Hawn), bývalé nejlepší kamarádce Madeline a někdejší snoubence Ernesta. Ti tři mají něco společného - všichni překročili padesátku a místo aby jejich životy a kariéry nabíraly na obrátkách, klesají strmě ke dnu. Ernest, dříve špičkový plastický chirurg, se dal na pití a skončil jako ¨maskér¨ mrtvol, z Helen se po rozchodu s ním stala neperspektivní sádelnatá troska, z níž ztrácejí nervy i její psychiatři, a také Madeline si stále víc uvědomuje, že doba, kdy se všichni muži kořili jejím půvabům a svět jí ležel u nohou, je dávno pryč. Ale všechno se dá změnit. Zvláště pokud do hry vstoupí záhadná čarodějka Lisa Van Ruhmann (Isabella Rossellini), disponující elixírem věčného mládí.
Ellie Arrowayová zasvětila celý svůj život hledání života na jiných planetách. Stala se z ní vědecká kapacita na kosmické ticho , kterému naslouchá prostřednictvím soustavy gigantických teleskopů. A pak jednoho dne zachytí signál z vesmíru... Musí tvrdě bojovat, aby byla vybrána k prvnímu kontaktu se vzdálenou galaxií. Navíc ji stále pronásleduje minulost v podobě Palmera Josse, jednoho z prezidentových poradců a zároveň jejího přítele, který by ji ve vzdálené galaxii nerad ztratil.
Chuck Noland (Tom Hanks), systémový inženýr firmy FedEx, má svůj osobní a pracovní život rozvržený doslova na hodiny a jeho věčně uspěchaná profese ho často zcela nečekaně odvádí daleko od Kelly, kterou má rád. Chuckův hektický životní styl se dramaticky změní po havárii letadla, jímž cestoval. Přežil sice, ale ocitl se na nejodlehlejším a nejopuštěnějším místě, jaké si kdy uměl představit. Zbaven "berliček" civilizace i vnitřního pocitu věčné časové tísně zjišťuje, že k tomu, aby uhájil holý život je třeba zajistit si nejprve vodu, jídlo a alespoň provizorní útočiště. Když i to překoná, pochopí, že největším nepřítelem mu bude samota. Ale jak se ji bránit a jak ji překonat, když naděje na záchranu je zcela mizivá?
Tentokrát se Michael J. Fox vydává na záchranou misi do roku 1885.
Třetí Martyho cesta do minulosti, kde je třeba zachránit přítele a vyřešit problém, jak se dostat zpátky do budoucnosti.
V druhé části vynikající sci-fi komedie má Marty plné ruce práce. Nejprve musí do budoucnosti zachránit syna a potom zase do minulosti, aby zachránil sám sebe.
O tom, jak se stát strůjcem svého štěstí, vypráví jeden z nejlepších a nejoriginálnějších sci-fi filmů v historii.
Christopher Lloyd sestrojil stroj na cestování časem a Michael J. Fox s jeho pomocí odcestuje do minulosti. Omylem se ale ocitne v jiné době, než chtěl a bude mít hodně práce, dát všechno do pořádku...
Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu. Pro lidstvo zachraňuje svobodu a pro sebe lásku půvabné profesorovy dcery Jany. Slavný film Karla Zemana vznikl v roce 1958 na motivy románů Julese Vernea a s použitím výtvarných předloh původních verneovských ilustrátorů Riona a Benneta. Kombinace kresleného a hraného filmu dosáhla zde neobyčejného sjednocení díky detailně propracovanému výtvarnému pojetí, které začínalo u kreslených kulis a končilo u kostýmů a masek hereckých představitelů. Záměrně naivizující triky se inspirovaly stařičkými postupy francouzského průkopníka trikového filmu Georgese Méliese. Půvab tohoto snímku, který se řadí mezi světovou klasiku, podtrhl i poetický scénář Františka Hrubína s vtipem odlehčenými dialogy Milana Váchy a Jiřího Brdečky.