S tajným posláním do Jižní Ameriky ve filmové verzi televizních příběhů MAJORA ZEMANA. Film tematicky navazuje na příběhy tv. seriálu "30 případů majora Zemana". Můžeme se tedy opět setkat s majorem Zemanem s podplukovníkem Žitným, majorem Hradcem i poručíkem Gajdošem. Děj filmu se odehrává v roce 1972 v kterési jihoamerické zemi a ukazuje činnost mezinárodní kontrarevoluční centrály, kterou však ústřední postava filmu - major Hradec - odhalí i za cenu nasazení vlastního života. Film byl z velké části natáčen na Kubě. Film je sestřihem seriálových dílů 27 a 28 "Poselství z neznámé země" a "Rukojmí v Bella Vista".
Hlavní postavou příběhu je profesor Trojan, přednosta jedné pražské kliniky, který neprožívá zrovna nejšťastnější období. Jeho kočka byla otrávena kyanidem, nepohodl se svým synem Petrem, který se odstěhoval za svou ženou, nadějnou zpěvačkou Evou do Brna a otce vyhledává, jen když potřebuje peníze, a jako by to nestačilo, někdo po něm večer vystřelí. Trojan to zpočátku považuje za omyl či klukovinu a nesdílí obavy svého okolí. Jenže pak je objeven kyanid, který jeden z pacientů sebral asistentu Dvořáčkovi, který si ho vypůjčil na nepovolený pokus.
Trojan si dá kyanid dohromady s výstřelem a pomalu se v něm začne probouzet podezření, že se ho někdo pokouší zabít. Podezírá nejprve Dvořáčka, který by se mohl po jeho smrti stát přednostou, ale později, jak stále hlouběji upadá do psychózy strachu a obav, začne podezírat všechny okolo sebe. Syna, který od něj chce peníze, synovce Pavla, který ho nenávidí, protože mu odmítl pomoci, když mu hrozilo vyhození z vysoké školy a dokonce i svého přítele, soudce Šedu, který se ho snažil uklidnit vyprávěním o podobném strachu, který před lety zažíval, když byl z vězení propuštěn vězeň, který mu přísahal pomstu.
Zcela nutně tak ztrácí přátele, úctu svého okolí i přízeň vlastní rodiny. Dostává se do postupné izolace a uzavírá se před celým světem. Vzpamatuje ho až druhý výstřel, to už je však možná příliš pozdě, aby zachránil vztahy, které svým strachem a bezohlednou podezíravostí zničil...
Za ranního šera je v Praze ve Vltavě nalezena mrtvola kasaře Toufara se zabodnutým nožem v zádech. Inspektoři Bouše a Brůžek navštíví jeho milenku, prostitutku Annu Kulatou zvanou Paraplíčko a je zjevné, že než otevřela dveře svého bytu, oknem kdosi utekl. Paraplíčko je předvedena k výslechu k šéfovi kriminálky - radovi Vacátkovi, ale i když je šokována fotografií mrtvého, nepřizná nic. Před Toufarem žila Paraplíčko s kasařem Pěničkou, který jí velmi miloval a odvedl ji od pouličního řemesla. Když však dostal tři roky kriminálu, Paraplíčko začala žít se surovým Toufarem a ten ji znovu vyhnal na ulici. Pěnička je proto v případě vraždy nejpodezřelejší. Už je tři měsíce doma a pracuje u uhlířů, kteří mu potvrdí alibi. Paraplíčko má ale z Pěničky strach a na radu kriminálníka Mlíka oznámí Vacátkovi, že vražedný nůž byl Pěničkův. Policisté přijdou kasaře zatknout, ale ten uprchne k půdě domu, tam se zabarikáduje a po pronásledovatelích střílí. Nakonec se za ním vydá sám pan rada. Pěnička se přizná k zabití Toufara v sebeobraně při rvačce a Vacátko ho přemluví, aby se odevzdal do rukou spravedlnosti. Odjedou spolu fiakrem a rozlítostněná Anna se vrací ke starému způsobu života, zavěšená do nového milence - Mlíka.
Jednoho večera je ve své vile na předměstí zavražděna bohatá soukromnice Františka Zuzánková. Už po krátkém čase začne komisař Zdychynec, který spolupracuje na vyšetřování s policejním radou Vacátkem, ze zločinu podezřívat snoubence své dcery Kamilky, mladého poručíka od dragounů - Rudiho Macháčka. To, že v den vraždy přišel pozdě na taneční zábavu a choval se značně podezřele, není jedinou stopou, která ukazuje přímo na něj. Výslech mezi čtyřma očima však skončí hádkou a fackami. Zdychynec se svěří Vacátkovi a tan pošle za Rudim detektiva Brůžka. Ten vypátrá, že pohledný dragoun má pletky i s dalšími dívkami. Všechny jsou s ním v jiném stavu a všechny doufají, že se s nimi ožení. Mezitím Zdychynec přijde na další stopu, kterou je synovec zavražděné paní Zuzánkové, cirkusák Pepa Zuzánek. Který z mužů vraždil, to je otázka, na kterou musí najít odpověď Vacátko se svými detektivy Brůžkem a Boušem, za neocenitelné pomoci komisaře Zdychynce...
Film "Olověný chléb", natočený podle námětu laureátky státní ceny Aleny Bernáškové, chce ukázat dnešním dětem, jak žily v buržoasním Československu dělnicke děti. Vypráví příběh jedné dětské party z pražské periferie, která pomáhala svým rodičům a sourozencům vyhrát stávku vyhlášenou na protest proti propouštění v Kodymově továrně.
Parta se také účastnila slavnosti komunistické mládeže "Rudých letnic", a několik jejích členů bylo raněno při srážce s četníky. Jak ve stávce, tak i při této srážce děti dokázaly, že dobře chápou boj svých otců za právo na práci a že stojí s nimi solidárně. (FILMOVÝ PŘEHLED 16 / 1954)
Český celovečerní umělecký film, čerpající z událostí 14. a 15. března 1939, byl natočen podle divadelní hry laureáta státní ceny Milana Jariše „Přísaha". Malá posádka, kterou stmelila zářijová mobilisace a rozhořčení nad mnichovskou zradou, se nechce vzdát při březnové okupaci republiky nepříteli bez boje. Důstojníci stojí mimo, pokud nestojí vyloženě proti, a tak veškerá iniciativa je závislá na prostých vojácích a poddůstojnících. Vojákům se podaří bránit se několik hodin proti nepříteli, způsobit mu ztráty a nakonec čestně opustit bojiště. Příběh filmu se zakládá na historických skutečnostech, autoři se ovšem nedrželi přesného dokumentárního záznamu o odporu místecké posádky, aby mohli vykreslit charakterové portréty různých lidí té doby. (FILMOVÝ PŘEHLED 46 / 1956)
V době, kdy nacistická vojska se chystají obsadit již okleštěnou československou republiku, se jedna malá vojenská posádka vzepře rozkazu, aby své stanoviště opustila. Nositeli odporu v tomto ideologicky kovaném dílku jsou samozřejmě komunisté.
Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost.
Taxi, prosím...
Taxikář si nestačí v automatu vypít ani kávu, když ho žádá mladá dívka o odvezení. Chce ohromit svého milého, který si pořídil nové auto. Taxikář, který má krásnou novou Tatru 603, jí podle přání na dohled jejímu příteli zastaví, otevře a políbí jí ruku. Dívka vytřeštěně kouká na motorovou tříkolku, zvanou hadraplán, u které čeká její milý. Další zákazníci jsou dva milenci, jejichž hovor ve voze končí roztržkou. Taxikář svým zásahem umožní, aby se opět smířili. Unavenému konstruktérovi elektronkového počítače, který si zoufá, protože už několik dní nemůže najít závadu, poradí taxikář, aby se zaměřil na drobnosti, kontakty a podobně. Vědec usne a zdá se mu, že taxikář v bílém plášti přichází do jeho výzkumné kanceláře a jediným pohybem uvede počítač do chodu. Posledním zákazníkem je pan Kalina, muž v masce Mikuláše, který veze dárky své dceři, bydlící s jeho bývalou manželkou. S milovanou Haničkou se nesetká, žena se s ní kamsi odstěhovala.
Dálky
Pan Kalina, otec Haničky, je zaměstnancem letiště. Vyhoví prosbě své známé - letušky - a ujme se na jednu noc malé osiřelé dívenky z Afriky, která má být umístěna do dětského domova.
Zaza
Koketní dívka z kloboučnictví váhá mezi namlouváním plachého střihače módního salónu a obstarožního seladona Hadraby, vedoucího salónu. Zaza se pokusí o roli manekýnky, ale spadne z předváděcího mola. Zatímco Hadraba jí veřejně vynadá, mladý muž ji utěší a po odchodu všech pro ni uspořádá novou přehlídku. Dívka pochopí, kde hledat lásku.
Režisér Jiří Sequens, vždy věrně hlásající ideje vládnoucí komunistické strany, se v tomto filmu pokusil o jakousi obrodu svých vypravěčských postupů, avšak neuspěl, nadále prosvítá strnulá inscenační linie. Příběh pojal ve dvou časových rovinách: tu současnou zastupuje mladá dokumentaristka, tu minulou pobyt indického politika Džaváharlála Nehrúa v předválečném Československu, což ona se pokouší ve svém snímku zachytit. Ve Švýcarsku sice havarovala a byla vážně zraněna, přesto usilovně pracuje dál. Hořký podzim s vůní manga vznikal v mezinárodní koprodukci a režisér měl k dispozici velkorysé finanční zázemí.
Muzikálovou verzi úspěšné hry Oldřicha Daňka převedl v roce 1986 na filmové plátno režisér Jiří Sequens. Odehrává se ve 14. století v Čechách za panování krále Václava IV. Jejími hrdiny jsou tři žoldnéři, kteří bojují vždy na nesprávné straně a vždycky jsou nakonec biti, přesto jsou ale morálními vítězi všech konfliktů a šarvátek.
