Barevný film pro děti, zpracovaný podle lidové pohádky zaznamenané K.J. Erbenem, vypráví o chudém muzikantovi, kterému chtěl zázračný stařeček pomoci. Daroval mu kouzelný ubrousek, který se sám prostíral a kouzelného oslíka, z něhož se při otřásáni sypaly samé dukáty. Muzikant však byl o tyto stařečkovy vzácné dary okraden zlým a lakotným hostinským. Teprve třetí a poslední dar stařeckův kouzelný obušek, který hostinského řádně vyplatil, dopomohl muzikantovi zpět ke kouzelnému ubrousku a oslíkovi a tím i k šťastnému životu nejen muzikantovy rodiny, ale celé vesnice. (FILMOVÝ PŘEHLED 36 / 1956)
Adaptace klasické Erbenovy pohádky o chudém muzikantovi, který skrze dobré srdce a kouzelného stařečka k divotvorným darům přišel.
Někdo má všechno a jiný nic. Tak už to chodí i v pohádkách. Například v příběhu o chudém muzikantovi se zlatým srdcem, který se rozdělí o poslední kousek chleba, ačkoli mu samotnému kručí v žaludku hlady. Jako odměnu za své dobré srdce dostane kouzelný ubrousek, prostírající na požádání i ty nejvybranější pochoutky. Než si jej však stačí pořádně užít, ukradne mu ho lakomý krčmář, který má všechno, ale chce ještě víc. A protože mu kouzelný ubrousek nestačí, okrade důvěřivého muzikanta i o oslíka z něhož se sypou dukáty. Jenže nebyla by to pohádka, kdyby se nakonec všechno neobrátilo v dobré, a tak je muzikant spravedlivě odměněn a lakotný hostinský po zásluze potrestán.
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka.
Hlavním hrdinou je žák páté třídy Ludvík Črtnáctý, jehož vášní je fyzika. To se projevuje především častými pokusy, které v drtivé většině končí katastrofou nebo alespoň malérem. Vznik elektrického náboje ověřuje třením, a to rukojeti starého deštníku a jedním z králíků souseda Buchteleho a je samozřejmě dotyčným přistižen, vliv hmotnosti na volný pád pouštěním vejce a melounu ze střechy samoobsluhy, jenže právě ve chvíli, kdy dole prochází školník Hnízdo, a při ověřování Archimedova zákona namočí tatínkovi, muzikantovi a učiteli na LŠU, vzácné partitury. Za trest pak musí hrát na housle, což je ovšem trest spíše pro ty, kdo ho musí poslouchat. Vrcholem Ludvíkových pokusů by měl být pečlivě plánovaný výbuch, kterým si hodlá ověřit šíření zvuku ve vodě. Připraví nálož a vše si pečlivě zaznamená do velkého sešitu. Ten se však dostane do rukou učitele fyziky Lumíra Kostečky, který se rozhodne neznámého fyzika vypátrat a proto se v určenou dobu vydá k rybníku společně s učitelem tělocviku Hrabětem, který si velmi dobře rozumí s Ludvíkovou osmnáctiletou sestrou Bíbou.
Doktor Tesař, pracovník pražské ZOO, přivezl ze služební cesty do Dakaru mládě šimpanze. Opička si však špatně zvyká v prostředí zahrady a tak ji Tesař vezme na pár dní k sobě domů. Na starost ji dostanou jeho synové Martin a Robert, kteří se o opičku výborně starají, ale také se o ni hodně hádají. Opice Tereza ale láká i ostatní děti a parta ze sousedství se rozhodne ji unést. Všechno se podaří, nicméně Tereza bez svých malých pečovatelů odmítá jíst, onemocní a nakonec uteče. Hledání je komické i dramatické, ale nebojte se, Terezka je filuta a nakonec cestu domů najde... Snímek roztočil režisér Dimitrij Plichta, ale po sporech se štábem byl nahrazen režisérem Josefem Pinkavou.
Koprodukční česko-ruský projekt přesvědčoval, že i malé děvčátko ze Slušovic (to byl kdysi socialistický hospodářský zázrak) může prožít v Moskvě úžasná dobrodružství, pokud se tam ztratí rodičům. Dostane se totiž do zákulisí Divadla zvířat a má tak možnost sledovat zblízka náročnou přípravu vpravdě cirkusových vystoupení. Pokud pomineme nepříliš věrohodnou zápletku, stěží obstojí těžkopádná realizace a málo přesvědčivé výkony celého hereckého souboru včetně drezurovaných zvířat.
Dívčí pěvecký sbor se ocitne v nesnázích, když jeho prázdninové soustředění je špatně naplánované. Mírně výchovná, mírně zábavná podívaná pojednává o aktivní mládeži, která chce být ještě aktivnější. Scénář napsala režisérova dcera Hana Pinkavová, proslavená hlavně jako autorka dokumentů. V tomto filmu se však její zaměření nijak neprojevuje.
Nenajdete tu ovšem žádnou zázračnou dietu, neboť tu nejde o to, zbavit se nadbytečných kil, ale o to zbavit se komplexů z nadbytečných kil. Hrdinkou příběhu je dospívající dívka Jitka Pažoutová, trpící svou tloušťkou a neobratností. Pravými muky jsou pro ni zejména hodiny tělocviku, vedené sympatickým tělocvikářem, dívkami přizdívaným Bohoušek. Změnou k lepšímu se stane zápas ve vybíjené, který dívky vyhrají právě díky Jitčiným "dělovkám", které prostě nejdou chytat. Jitka se tu totiž seznámí s Honzou Koubkem, chlapcem, který ji sice urazí, ale poté se jí omluví a přemluví ji, aby zkusila využít svou sílu ve vrhu koulí...
Hokej vyžaduje už od útlého věku velké nasazení, ba dokonce oběti. Třináctiletí hráči žákovského hokejového mužstva, které vede zkušený a vnímavý trenér, se potýkají s nejrůznějšími problémy svého věku, prvními láskami i sníženou sebedůvěrou, kázeňskými potížemi, ale nakonec všechny pohltí vědomí odpovědnosti. Film se dotýká odvrácené strany náročného sportu, avšak počíná si často dětinsky a zjednodušuje složité motivace dospívajících kluků.
Prázdninová komedie o holkách krásně praštěných. Patnáctiletá Kateřiná Krásná žije se svými rodiči - kastelány na hradě Krabonoši. Je "otrávená" pomyšlením, že stráví svoje prázdniny v neútulné pokladně hradu. její - podle jejího názoru - nudný život na Krabonoši je narušen příchodem studenta Petra, který by měl na hradě dělat průvodce. Katka se do něj zamiluje a marně se snaží upoutat jeho pozornost a to opravdu všemi způsoby, dokonce i fingovanou krádeží vzácných korbelíků z hradní sbírky. Katka má sice průšvih, ale ten konečně přiměje Petra, aby si jí všiml.
V poetice dětského filmu lze řešit závažné problémy - třeba citovou rozervanost malého chlapce z dětského domova, jenž přilnul ke svým adoptivním rodičům, avšak po čase se ozvala jeho biologická matka... Příběh je samozřejmě hodně didaktický, uzpůsoben vnímání cílové divácké skupiny, takže mu odpustíme lecjaká zjednodušení, avšak vyhmátnutí ústředního sporu je přesné.