Profesionální jezdec rodea Junior Bonner se po delší době vrací do Prescottu v Arizoně, aby se zde zúčastnil rodea a pokusil se zvítězit nad býkem Sunshinem, který ho v jejich nedávném klání porazil. V rodném městě se setkává se svojí rodinou a není to setkání nijak radostné - rodiče spolu nežijí, otec Ace dokonce leží v nemocnici a starší bratr Curly, úspěšný podnikatel, rozprodává rodinný ranč a nechává zbořit i dům ve kterém Junior strávil dětství. Setkání obou bratrů skončí hádkou a nakonec i fyzickým střetem, později ale dojde k jejich usmíření. Ace opouští na vlastní odpovědnost nemocnici. Na oslavách Dne nezávislosti se setká s Juniorem, se kterým se společně projedou na koni a účastní se soutěže v dojení mléka. Junior se na rodeu utká s dosud neporaženým Sunshinem. Podaří se mu tentokrát nad býkem zvítězit?
Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů Sama Peckinpaha přebývá v rámci jeho filmografie, navzdory hvězdnému hereckému obsazení (už tehdy žijící legenda Steve McQueen a talentovaná Ali MacGrawová), spíše ve stínu Divoké bandy a Strašáků. Vedou se spory, zda právem, či ne, faktem však zůstává, že režisér zde představil jednu z nejbrilantnějších filmových expozic v rámci krimi žánru. Dříve než začneme sledovat dramatický útěk na podmínku propuštěného bankovního lupiče Doca McCoye a jeho milenky Carol nejen před policií, ale i před podvedeným zkorumpovaným politikem, jenž zařídil jeho propuštění z vězení, otevírá Peckinpah svůj film geniálně sestříhaným prologem, dokonale vtahujícím nejen do odosobněné mašinerie nápravného zařízení, ale především do neurotizujícího mikrosvěta hlavního hrdiny, zbaveného svobody. Po skvěle rytmicky rozehraném entrée přichází drsná lahůdka pro milovníky žánrového filmu o kufru s půlmilionem dolarů, doprovázejícím mileneckou dvojici na útěku do Mexika, bájného exilu všech amerických renegátů. (MFF Karlovy Vary)
Celovečerní debut SAMA PECKINPAHA předznamenal budoucí tvorbu tohoto legendárního amerického režiséra. Právě originálním způsobem zpracovaný westernový žánr Peckinpaha následně nejvíce proslavil, a to především díky filmům DIVOKÁ BANDA, MAJOR DUNDEE nebo PAT GARRET A BILLY THE KID. Kabaretní tanečnice Kity ve vteřině přijde o všechno. Její milovaný syn je zabit během divoké přestřelky a jako samotná ženská ani nemůže dále zůstat v rodném městě. Upne se proto k jedinému cíli – pohřbít syna vedle otce uprostřed pouště. Nenajde se však nikdo, kdo by jí na této nebezpečné cestě přes území Apačů doprovázel. Až na trojici kovbojů, jejichž záměry se ale ukáží být úplně jiné, než se na první pohled zdálo...
Seržant Steiner (James Coburn) je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho (Maximilian Schell) s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt (James Mason) a kapitán Kiesel (David Warner), otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují.
ŽELEZNÝ KŘÍŽ se stal posledním velkým dílem Sama Peckinpaha, působivou výpovědí proti válce, která kosí nevinné a neštítí se ani zneužívat děti. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích, střídajících zběsilé tempo válečné vřavy se zdánlivě nesouvisejícími zpomalenými záběry. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím.
Legendární řidič kamionu Kris Kristofferson se postaví do čela svých parťáků v boji proti zkorumpovaným policistům. Netuší, že mu půjde i o život...
Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)
Píše se rok 1908. Západ se změnil. Jen prošedivělý hraničář Cable Hogue (Jason Robards) zůstává stejný. I když má teď jmění, které získal prodejem vody žíznivým poutníkům cestujícím pouští, čeká stále na svůj den. Jednoho dne se totiž pro vodu zastaví dva proradní bídáci, kteří před lety Hoguea oloupili a nechali v horké arizonské poušti umírat. Po snímku Divoká banda plném násilných scén tentokrát režisér Sam Peckinpah spíše skládá lyrický hold posledním dnům pionýrského duchu Divokého Západu.
Předmětem doličným o mikrobu zla, jenž pomalu pronikl do organismu českého národa, je tento film, pohlížející analytickým okem na život nás všech. Prostřednictvím prolínajících se osudů tří dvojic evokuje tuzemský život před listopadem 1989, zatížený dusivou atmosférou nesvobody, i po listopadu, kdy se relativně nic nezměnilo, protože se nezměnili lidé. Pochmurný závěr naznačuje, že morová epidemie dosud trvá.
Ambiciózny debut mladej režisérky možno chápať ako modelové vykreslenie zákonom nepostihnuteľného zla s možnými ďalekosiahlymi následkami. Nenápadnú, hanblivú študentku medicíny opustí milenec a ona v zúfalstve rafinovane preberie priateľa svojej najlepšej kamarátke. Po piatich rokoch je z nej atraktívna žena. Rezignuje na profesionálne ambície, aby získala nezávislosť a mohla zasahovať do života iným, a tak sa baviť i vychutnávať svoju moc. Manipuluje s ľuďmi, zneužíva ich slušnosť, slabosť či zbabelosť. Napriek istej vykonštruovanosti sa stal film prísľubom nových talentov (debutuje ním aj kameraman F.A. Brabec). Výrazne sa uplatňuje naliehavo vibrujúca naddimenzovaná hudba Chlumeckého a Veselého. Chýlková vierohodne vystihla prenikavé zmeny v správaní hlavnej postavy. Myšlienkovo nie celkom koncízny, ale s mrazivou zúrivosťou nakrútený temperamentný film.
Režisérka Irena Pavlásková zabodovala už svým filmovým debutem ČAS SLUHŮ, kterým uvedla do poněkud neúměrného nadšení i značnou část kritiky. ČAS SLUHŮ byl na svou dobu snímkem v mnoha ohledech výjimečným, v němž vedle atraktivně zpracovaného chytlavého příběhu nečekaně zazářila i budoucí velká tuzemská filmová hvězda Ivana Chýlková. Protože patří Irena Pavlásková mezi tvůrce, kteří se hned tak něčeho nezaleknou, rozhodla se natočit volné pokračování příběhu cílevědomé a dominantní Dany. Před diváky tak nyní předstupuje s filmem ČAS DLUHŮ, který už mnohem intenzivněji, stejně jako její druhý film CORPUS DELICTI (neboť debutům bývá mnohé odpuštěno) prověří její režijní kvality. Navázat na úspěch jedničky totiž nebude jednoduché.Tak jsou tu opět naši staří známí - autoritativní Dana a submisivní Milan. Milan už dosáhl slušné kariéry, jako obchodní zástupce v Maroku má významné postavení a žije životem exkluzivního diplomata. Zatímco on poctivě pracuje, Dana si užívá se svým milencem a ve "volných chvílích" Milana samozřejmě náležitě deptá. Manželská rvačka v nejnevhodnější chvíli významné pracovní návštěvy zapřičiní jejich předčasný odjezd a Milan, který Daně v afektu způsobil četná zranění je hospitalizován na psychiatrii. Jeho psychický šok pochopitelně Dana využije pro sebe a s pomocí posluhovačky v domácnosti Bohunky (zde navíc zdravotní sestry v tomtéž sanatoriu) a slabošského primáře, získává nad Milanem opět absolutní kontrolu. Jenomže v sanatoriu si odbývá svou stáž i mladá psycholožka Táňa, které je inteligentní pacient okamžitě velmi sympatický. Navíc si dobře uvědomuje, že je léčba velkými dávkami sedativ naprosto neadekvátní a snaží se v Milanovi naopak posílit sebedůvěru a novou chuť do života. Rodí se křehký vztah, který brzy přeroste profesionální vazby a odvede Milana z domova a hlavně od Dany. Jenomže Dana je ženou, "která se neopouští" a nehodlá svou hračku jen tak odložit. Nastává čas, v němž se Milan snaží vnitřně i navenek osvobodit a milá paní doktorka utrží četné šrámy na těle i na duši... (mimochodem, náročné "bojové" scény odehrála Ivana Chýlková v prvních týdnech těhotenství).