Hlavní postavou příběhu je mladý automechanik Martin Holec, který přijede z Mladé Boleslavi do Prahy, aby tu sehnal marky, za které chce koupit pro místní diskotéku video. Nechá se však překupníky napálit falešnými bankovkami. Aby škodu, kterou svým kamarádům způsobil nahradil, vrátí se do Prahy a začne pátrat po Richardovi, který mu falešné peníze prodal. Dostane se několikrát do střetu s Richardovou veksláckou partou, ale časem si sám začne vydělávat jako vekslák a stane členem Richardovy party. Slibnou "kariéru" však překazí střetnutí s mnohem silnější a vlivnější skupinou překupníků, v jejímž pozadí stojí protřelý Karel.
Scenárista Radek John s důvěrnou znalostí popisovaných událostí vylíčil cestu důvěřivého venkovského mladíka do veksláckého podsvětí, režisér Vít Olmer příběhu vtiskl akční dynamiku a místy i humorný nadhled. Tvůrci s mimořádnou věrohodností přiblížili prostředí překupníků valut, zvláště pak obchodování s nedostatkovými tuzexovými bony, za něž bylo možné ve speciálních obchodech kupovat zahraniční zboží. Ukázali, že v ulicích postávali pouzí pěšáci, nabízející směnu, zatímco z bezpečného pozadí vše ovlivňovali mocní šéfové. A tvůrci navíc naznačili i širší souvislosti, možnou provázanost podsvětí s policií a soudy. Vyprávění bylo strhující i díky hereckým výkonům nejen Jana Potměšila a Veroniky Jeníkové, ale i zásluhou barvitého epizodního výstupu Romana Skamene.
Antony je posedlý představou spokojeného rodinného života, ovšem o jeho malou dcerku se musejí starat rodiče jeho ženy, která zemřela při autonehodě. Naneštěstí Marta, se kterou se Antony poněkud zbrkle oženil, si svou budoucnost představuje zásadně jinak, než on.
Příběh Anglie jako jiných zemí tvoří historie a legendy. Zbaveny svých legend by dějiny světa byly suchopárné jako slova bez poezie, květy bez vůně, mysl bez imaginace. Děj této legendy, jedné z nejslavnějších i nejhanebnějších zároveň, vížících se k anglické koruně, zavádí svého diváka do druhé poloviny 15. století. Do doby, které předcházela stoletá válka mezi dvěma nejmocnějšími feudálními rody, usilujícími o získání dědičného práva na anglický trůn. V bojích mezi přívrženci Lancasterů (kteří měli ve znaku červenou růži) a Yorků (bílá růže), se stará nejvyšší šlechta Anglie téměř zlikvidovala. Zvítězil Edward IV. (1461-83) z rodu Yorků. Opíral se v duchu raného kapitalismu o města a snažil se vybudovat moc po vzoru renesančních vládců. Po jeho smrti se však na scéně objevuje jeho bratr Richard, muž s duší znetvořenou stejně jako jeho tělo, který se neštítil k dosažení osobních cílů nejodpornějších zločinů...
I pranepatrné události mohou mít dalekosáhlé důsledky - odehrají-li se v pravý čas a na pravém místě. V roce 1911 byla takovým jazýčkem na vahách evropské rovnováhy (alespoň podle tvůrců naší komedie) malá balkánská zemička jménem Carpathie, vlastnící, bůhví proč, čtvrtou nejlepší armádu v Evropě. Je nasnadě, že její odklon od jednoho bloku a příklon ke druhému by mohl křehkou evropskou rovnováhu pořádně ohrozit. Není tudíž divu, že návštěvě početné carpathské delegace, přijíždějící do Anglie na korunovaci krále Jiřího V., musí být věnována náležitá pozornost, a jejím členům musí být splněno každé přání ještě dříve, než je vysloví. A přeje-li si nejmocnější muž Carpathie, velkovévoda Karel (takto princ regent) strávit noc ve společnosti půvabné muzikálové tanečnice, není o čem přemýšlet. Má to ovšem drobný háček. Neboť tou vyhlídnutou tanečnicí je na britský vkus poněkud příliš svérázná Američanka, které se představa, že by měla posloužit k nezávaznému rozptýlení Jeho královské Jasnosti, vůbec nezamlouvá...
Snímek, jehož předlohou se stala divadelní hra Terence Rattigana z roku 1953 The Sleeping Prince (česky pod názvem Jeho výsost subreta v roce 1991), svedl na plátno dvě výrazné herecké osobnosti své doby. Laurence Olivier, tehdy již svého druhu ikona britského divadla i filmu, hodlal "oživit" své herectví dotykem s mladou hvězdou, Marilyn Monroe, pro kterou byl "Princ" v jejích třiceti letech již pětadvacátým filmem, doufala prorazit v Evropě. Jejich osobní setkání nebylo ovšem nejšťastnější a vzájemná spolupráce byla poznamenána mnoha konflikty a nedorozuměními. Oliviera dokonce znechutila natolik, že se dalších téměř 13 let vyhýbal filmové režii. Nic z toho se však naštěstí nepřeneslo na filmové plátno. Vzniklo půvabné, nestárnoucí dílko, plné jemného humoru i ironie, jehož oba protagonisté tu dostali další příležitost prokázat celou šíři svého talentu.
Anglický film podle stejnojmenné tragedie Wílliama Shakespeara (1564 -1616). - „Hamlet", jedna z nejslavnějších tragedií, napsána na podkladě pověsti dánského dějepisce a básníka Saxona Grammatica ze 12. stol. patří časově do temného období Shakespearovy dramatické tvorby, které vystřídalo po 37. roce básníkova života gracii, rozmar, vtip, veselí a božskou pohodu lehkomyslné důvěřivosti předcházející éry jeho slavných komedií. Hrdinou a ústředním pilířem děje a celé problematiky dramatu je „člověk geniální, který zmrhává nejlepší sily své duše pochybami a úvahami a podvádí se tak o čin, vlastní plod života: ve svou mstu nevtělil svou vůli, svůj rozmysl, svou duševní výsostnost, nýbrž přijal ji jako pokořující improvisaci výsměšným darem od pusté náhody..." (F. X. Salda). (FILMOVÝ PŘEHLED 41 / 1954)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém...
Pri premiestňovaní časom sa Jack dostane do úplne inej dimenzie, do paralelného sveta, mystickej krajiny Orpheus, krajiny stredovekých dediniek a hradov, sužovanej diabolským Lordom Calibanom. Ten zotročuje miestnu populáciu a robí z nej zdroj potravy pre krvilačných trancerov, svojich posluhovačov. Jack sa skontaktuje so skupinou rebelov zvanou Tunelové krysy a okrem úlohy poraziť krutého vládcu, musí zvíťaziť aj nad proroctvom hovoriacom o jeho krvavom konci...
Rodina Clarkovcov sa presťahuje do pokojného mestečka Cradle Bay. Ich problémový syn Steve (JAMES MARSDEN) navštevuje miestnu strednú školu, kde ho zarazí, že študenti akoby ani neboli normálnymi adolescentmi. Sú skrátka dokonalí, bez čo i len jednej chyby na oblečení alebo charaktere. Pravda je, že existujú aj malé výnimky, vyvrheli ako Gavin Strick (NICK STAHL), ktorý Stevea pred dokonalými varuje. Tvrdí, že ide o sprisahanie, ktoré zničí jeho osobnosť a s dokonalými nie je niečo v poriadku. Steve mu spočiatku príliš neverí, ale o pár dní Gavin sám náhle premení na dokonalého mladíka s perfektne upratanou izbou a sakom dokonale ušitým na mieru.Steve spolu s rebelkou Rachel (KATIE HOLMESOVÁ) pátrajú po tajomstve školy, čo však priamo ohrozí ich životy...
Pilotní film ke stejnojmennému seriálu, předlohou stála kniha Temný Anděl: Po setmění. Děj se odehrává v blízké budoucnosti, kdy se politický systém stává hlavním nepřítelem běžných lidí a ti postupně přicházejí o všechny pravomoce, ale zdá se že už je moc pozdě aby na této situaci mohli něco změnit. Organizace zvaná Manticore dělá pokusy na lidech a tvoří klonováním dokonalého vojáka. Jenže několik málo upravených dětí, které zde Manticore uměle vytvořil uteče na svobodu, kde žijí společně s ostatními lidmi. Jak dovršení tragédie kterou civilizovaný svět právě zažívá je odpálení pulzní bomby, která smaže všechna digitálně zaznamenaná data po celé planetě, což je tragédie pro veškerý obchod s cennými papíry. Deset let po útěku z Manticore jsou už děti dospělé a hlavní hrdinka Max (Jessica Alba) pracuje jako cyklokurýr v Seattlu, avšak po večerech hledá své "sourozence". Bohužel ale není jediná, kdo po nich pátrá plukovník Lydecker (velitel Manticoru) a jeho muži, jsou jim všem neustále na stopě.
U starosty Bartoše se sešlo třináct hostů. Nešťastné číslo všechny znepokojuje - a náhle situaci zachrání nečekaný příchozí, který zapadá do počtu i podle jména. Pavel Čtrnáctý je všem sympatický, ovšem pouze do chvíle, kdy dá průchod svým čerstvě probuzeným citům a políbí starostovu dceru Emu. O dívce okamžitě začnou kolovat pomluvy a všetečné paní Linhartové ta záležitost nedává spát. Ráda by ji pořádně probrala, sezve si tedy společnost - a náhodou přijde zase třináct lidí. Vzápětí se ke všeobecnému překvapení objeví - Pavel Čtrnáctý! Téhož večera si prohlédne vzácné tisky a opět zmizí. Kdo je onen tajuplný mladý muž a co se skrývá za jeho podivným počínáním?