Horor volně podle klasické novely irského spisovatele Sheridana Le Fanu „Carmilla“. Příběh se odehrává ve Štýrsku začátkem 19. století. Generál Spielsdorf vezme v ochranu slečnu Marcillu a ta se spřátelí s jeho neteří Laurou. Laura začne trpět nočními můrami, trpí chudokrevností a nakonec zemře. Brzy nato se Mr. Morton se ujme slečny Carmilly a poskytne jí útočiště na svém zámku. Mezi Carmillou a jeho dcerou Emou vznikne intimní přátelství. Podivné je, že Carmille vadí kříž a nesnáší česnek...
Mladík Paul Carlson utíká před zákonem a osud ho zavane na Drákulův hrad, kde se stane vězněm. Po jeho stopách se vydávají jeho bratr Simon se svou přítelkyní Sarah. Také oni se stávají "hosty" hraběte Drákuly, který touží po krvi krásné Sarah.
Při rozšiřování stanic londýnského metra narazí dělníci v podzemí na lidské ostatky. Přivolaný paleontolog neoficiálně stanoví stáří kostí na pět milionů let. Další rozruch na pracovišti vyvolá objevení velkého kovového objektu. V přesvědčení, že jde o nevybuchlou bombu, zavolají armádní specialisty. Věc je z nezničitelného, radioaktivního materiálu. Záhadný předmět se snaží identifikovat vedoucí týmu British Experimental Rocket Group, profesor fyziky Bernard Quatermass. Předpokládá spojitost nalezených ostatků a objektu. Teorie bomby se začíná pomalu rozplývat poté, co se věc začne znovu po pěti milionech let projevovat.
Film odpovídá na dávnou otázku, zaznívající i v Kubrickově Vesmírné odysseji - proč právě my jsme jediné inteligentní bytosti na Zemi.
Film vznikl na základě pravdivého příběhu nadporučíka Luftwaffe Franze von Werry, který byl sestřelen a zajat během Bitvy o Británii a během svého pobytu v zajateckém táboře na severu Anglie uskutečnil několik pokusů o útěk.
Při jednom pokusu o útěk se vydával za holandského důstojníka - pilota na tajné misi, jehož bombardér testující nové pumy havaroval na venkově. Snažil se co nejrychleji dostat "zpátky" na leteckou základnu. Byl zadržen až v kabině stihačky Hurricane, kterou chtěl ukrást. Poté byl jako nenapravitelný útěkář poslán do Kanady. Během transportu se mu podařilo vyskočit z ostře hlídaného vlaku a přejít v kruté zimě hranice do tehdy neutrálních Spojených Států. Odtud se přes Mexiko, Jižní Ameriku a Španělsko vrátil do Německa.
Von Werra válku nepřežil, při rutinním letu nad mořem havaroval nedaleko holandského pobřeží. Jeho tělo ani letadlo nebylo nalezeno.
Hlavní roli Franze Von Werry velmi přesvědčivě zahrál Hardy Krüger.
Málokdo tušil, že toto bude noc, na kterou nikdy nezapomenou. Je 14. dubna roku 1912, krátce před půlnocí. Největšímu a nejluxusnějšímu plavidlu své doby se do cesty postaví obrovský ledovec. Trhlina v boku Titaniku znamená rozsudek smrti nejen pro samotnou loď, ale i 1500 cestujících, na které nezbude v záchranných člunech místo. Černobílé zpracování jedné z největších námořních katastrof je soustředěno hlavně okolo druhého důstojníka lodi, Charlese Herberta Lightollera (Kenneth More).
Malý chlapec pozná ve svém tátovi upíra. Osamělý netvor se mstí kvůli zhrzené lásce a konečně tajemná vesnice ukrytá za mlhou, kde nemůžete věřit ani policistům. To jsou příběhy, které zazní v prostředí klubu, kde se i striptýz může stát horrorovou záležitostí.
Sherlocka na penzi požádá MacDonald o vyřešení záhadných úmrtí bez očividných příčin smrti. Současně Von Felseck apeluje na Holmese, aby našel mladého pohřešovaného aristokrata a zabránil tak válce mezi Německem a Anglií.
Dr. Henry Jekyll pracuje na léku, který by dokázal vyléčit všechny nemoci. Po čase, hnán strachem, že ve svém životě nedokáže výzkum dokončit, snaží se vyrobit sérum dlouhověkosti. Uspěje, ovšem po požití se nepředvídatelným vedlejším účinkem na čas přemění v ženu. Ta zatouží získat vládu nad tělem doktora Jekylla navždy, ale k tomu potřebuje ženské hormony, které prodlouží trvání séra a pro jejich získání je ochotna udělat cokoliv...
Předlohou ke scénáři snímku režiséra Johna Badhama byl nejprve scénář k televiznímu filmu z roku 1972, který autor Brian Clark posléze přepracoval v úspěšnou divadlení hru. Její první uvedení proběhlo v Londýně v roce 1978 s nezapomenutelným Tomem Contim v hlavní roli. Autor i herec získali za toto představení prestižní cenu Laurence Oliviera. Clark posléze ještě přepsal hlavní roli pro ženu, čímž poskytl hereckou příležitost řadě broadwayských hvězd.
Hrdinou filmové verze je charismatický a inteligentní sochař Ken Harrison, který je na vrcholu svých tvůrčích sil a prožívá silný milostný vztah s baletkou Pat. Energie z něj proudí všemi směry a přeměňuje se ve tvary, předměty a umělecká díla. V tom je jeho smysl života. Stačí jedna vteřina, automobilové neštěstí, a život se promění k nepoznání. Starý Ken Harrison umřel. Ten nový dokáže stále brilantně myslet, ale jeho mozek a řeč je to jediné, co mu zůstalo. Tělo leží bezvládně na lůžku. Jeho největším přáním je opustit tento život a právě to požaduje po lékařích a nemocničním personálu.
Richard Dreyfus podává v tomto snímku, překvapivě plného optimismu a emocí, strhující herecký výkon. Snímek se vyslovuje k filosofickému tématu práva na ukončení vlastního života a klade si věčnou otázku, "čí je vlastně" tento život a kdo má právo o něm rozhodovat. Tedy k tématu, které daleko přesahuje dobu vzniku tohoto pozoruhodného snímku. Po boku Richarda Dreyfusse uvidíme např. Johna Cassavetese či Christine Lahtiovou.
Protiválečný snímek Johna Badhama je sice fikcí, hrozivě se však blíží možné skutečnosti. Když se sedmnáctiletý počítačový nadšenec David (Matthew Broderick) napojí na jakýsi program nabízející jeho oblíbené válečné hry a začne hrát hru Globální termonukleární válka, zjistí, že jde o skutečný vojenský program a stroj se opravdu chystá k válečnému střetnutí. David se s pomocí své kamarádky Jennifer (Ally Sheedy) a profesora Falkena, který program vymyslel, snaží zabránit odpálení jaderných raket. Vysvětlit počítači, že šlo jen o hru, se ovšem jeví takřka beznadějné
