Hrdinou příběhu je mladý sličný asistent slavného egyptologa. Miluje jeho dceru Aenny a jeho láska je opětována: Aennin dotěrný ctitel Fridolín dostal košem. Oběma egyptologům se podaří objevit hrobku faraóna Tu ten kámena. Chtějí dopravit vzácnou mumii do rodné Zelené Lhoty, kde je čeká velkolepé uvítání zorganizované horlivým starostou. Dva podvodníci se zmocní bedny s mumií a nahradí ji bednou se syrečky. Sami se pak vydávají za slavné objevitele a přijímají hold podvedených měšťáků, kteří vyrukují k manifestačnímu uvítání s hasiči a družičkami, s hudbou a válečnými veterány, zatímco skutečný učenec je považován za podvodníka. Vše vyřeší nakonec mladý asistent, který přiveze pravou bednu s mumií, očistí nastávajícího tchána z podezření a získá krásnou Aenny. (Podle dobového tisku.) [NFA.cz]
Venkovská dívka Tonka se po příjezdu do Prahy stane prostitutkou ve veřejném domě. Stýská se jí však po domově a když dostane dovolenou, rozjede se za matkou. Doma se setká se svým bývalým chlapcem Janem, který ji stále miluje a chce si jí vzít. Tonka je s ním šťastná, ale vzpomínky na život v Praze ji stále pronásledují. Nechce milovaného Jana, který nic netuší, učinit nešťastným a odjíždí zpět do Prahy. Policie mezi prostitutkami hledá ženu, která by byla ochotna strávit poslední noc s vrahem odsouzeným k smrti. Tonce je odsouzence líto a na výzvu se přihlásí. Po jejím návratu do nevěstince se od ní všichni odvrátí a pohrdají jí. Tonka je propuštěna, odchází na ulici a klesá stále níž....První český zvukový film. Zvukové scény byly dodatečně natočeny po požáru ateliérů Kavalírka v ateliérech Gaumont v Joinville u Paříže současně v češtině, němčině a francouzštině. Premiéra se konala v kině Alfa na Václavském náměstí. NFA archivuje kompletní verzi ve francouzštině pod názvem "Tonischka", z české verze se dochovalo pouze 15 metrů prologu, v němž Karel Hašler zpívá píseň "Hradčany krásné".
Řadová opereta, natočená volně podle francouzské předlohy, slibovala na počátku 30. let mírně pikantní zábavu, která těží z přihlouplých dvojsmyslů a narážek. Dnes z toho všeho zůstal jen doklad o tom, jak kdysi vyhlížela ryzí (pseudo)lidová taškařice, opírající se o osvědčené typy - záletného pána, nevěrné manželce a nadmíru rozverné komorné. Zejména ženské role dnes vnímáme jako notně přepjaté a překřičené. Překvapí obsazení Františka Smolíka, jenž se tu směje, tančí, zpívá a dokonce šermuje. Tehdejší operetní diva Mařenka Zieglerová si zahrála ruskou majitelku masérského salonu.
Jeden z nejpopulárnějších francouzských režisérů posledních dvou dekád, kterého proslavily
především snímky Jméno růže či Boj o oheň, ale také o něco více současná dramata Sedm let v
Tibetu či Nepřítel před branami, v roce 1995 kývnul společnosti IMAX, jež se s jeho pomocí rozhodla
natočit svůj první 3D film. A Jean-Jacques Annaud tento krátkometrážní snímek nakonec věnoval
příznivcům historické aviatiky a také divoké a nesmlouvavé horské přírody.
Hlavními hrdiny vizuálně působivého dobrodružství, odehrávajícího se v 30. letech minulého století a
natočeného na motivy skutečné události, jsou dvě legendy francouzského letectví - Jean Mermoz v
podání Vala Kilmera a „píšící“ pilot Antoine de Saint-Exupéry s tváří Toma „Amadea“ Hulceho. A právě
tito dva zcela rozdílní muži mají za úkol provést něco, co dosud nikdo nedokázal. Mají vytvořit
letecký most, který by přepravoval poštu mezi Jižní Amerikou a Francií. Jeden z jejich nových letců
Henri Guillaumet, kterého hraje Craig Sheffer, ovšem havaruje v Andách, a proto se ho budoucí autor
Malého prince vydává zachránit. Jeho mise je ale neúspěšná a Guillaumet se musí dostat do bezpečí
sám, pouze vlastní silou.
Příběh dobrodružné cesty rakouského horolezce Heinricha Harrera, který se svým přítelem Petrem Aufschneiterem chtěl dobýt vrchol jednoho z nejvyšších štítu Himalájí - Nanga Parbatu. Po útěku ze zajateckého tábora prošel celými Himalájemi až do tajemného světa Tibetu, kde se stal učitelem mladého Dalajlámy. Mezi těmito dvěma lidmi z úplně odlišných světů se rozvinulo přátelství, které jim přineslo moudrost a pro Harrera znamenalo i hluboký vnitřní přerod. Film je založen na skutečných událostech.
Britská Columbie, 1885. Na velkou medvědici při vybírání medu z hnízda horských včel spadne velký kámen a zabije ji. Její mládě tak musí samo začít objevovat život. Když medvídě potká postřeleného medvědího samce, uzavřou po počáteční antipatii přátelství. Jenže lovci se nechtějí vzdát a sledují stopy už dvou medvědů.
V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui.
Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v MEDVĚDOVI se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou "řeč" pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za "polidštěním". Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásna kamera (kanadské, skotské a keňské exteriéry) a starostlivě vybraní herci. Film byl natočen podle románu J. H. Rosnyho a z oscarového klání roku 1983 neodešel nadarmo - získal Oscara za masky.
17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu.
Patrick Dewaere v hořké komedii o životě, fotbalu a mužích v ofsajdu. Když je François Perrin, druholigový fotbalista a tak trochu sukničkář, zatčen a neprávem obviněn ze znásilnění mladé ženy, rozhodne se nespravedlivému rozsudku vzepřít naprosto originálním způsobem. Chce najít svou údajnou oběť a vykonat čin, za který byl odsouzen.
