Píše se rok 1951 a do New Orleans se po letech vrací šestatřicetiletá rozvedená Julie, aby si tu našla nového manžela. Mimo jiné se setká také se svým jednadvacetiletým synovcem Martinem Loaderem, který píše zprávy pro WXBU, jednu z místních rozhlasových stanic. Ve stejnou dobu přichází do města také excentrický scenárista Pedro Carmichael, kterého předchází reputace mistra velkých dramat, a kterého najali Martinovi šéfové z WXBU, aby zvedl klesající zájem posluchačů o jejich stanici. Pedro začne pracovat na seriálu, který se vysílá každý den v přímém přenosu a jako bystrý pozorovatel si velmi brzy všimne, že se Martin i přes věkový rozdíl do své tety Julie zamiloval a rozhodne se jejich utajovaného milostného vztahu využít pro svůj seriál.
Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy.
Během výletu do Londýna si amerického turistu (Bill Murray) spletou s tajným agentem. Ten doměnku, že je tajný agent ještě více potvrzuje vzhledem k bravurnosti, s jakou nevědomky prochází tento zdánlivě nebojácný člověk celou sérií nástrah ...
Vyšetřovatelka pojišťovny přesvědčí svého šéfa, že jedině ona je schopna chytit exklizivního zloděje Roberta MacDougala do nastražené pasti. Sama se bude vydávat za profesionálního lupiče. Společně pak, přes vzájemnou nedůvěru, naplánují bombastickou akci na předvečer roku 2000. Hra kočky s myší může začít, ale kdo je kočka a kdo myš?
Kdo na koho vlastně líčí past?
Spustit se v noci se střechy newyorského mrakodrapu, vypnout dokonalé bezpečnostní zařízení, vyříznout z rámu vzácného Rembrandta a odeslat jej podnikovou potrubní poštou do Kuala Lumpuru... Tak obratný a drzý dokáže být jen jeden člověk na světě: Robert MacDougal, stárnoucí lupič gentleman, který pracuje nejen pro peníze, ale také - a to zejména - pro potěšení. Virginia Bakerová z pojišťovny Waverley je o tom alespoň stoprocentně přesvědčena. A nejen to. Ona ví, jak tohoto nepolapitelného zloděje, specializujícího se na krádeže těch nejvzácnějších uměleckých děl a léta unikajícího všem pokusům o dopadení, dostat. Potřebuje k tomu jen požehnání svých šéfů. A pak také, samozřejmě, Macovu důvěru a náklonnost. Získat to první nebude problém. S tím druhým to bude o něco těžší. Neboť i když je Gin mimořádně atraktivní dívka, jejímž půvabům dosud nikdo neodolal, Mac se celý život řídí základním pravidlem, vylučujícím z jeho práce jakékoliv osobní vztahy. Jenomže nikdy neříkej nikdy, že...
Romantická kriminální komedie, v mnohém připomínající klasické bondovky, přináší složitou, sofistikovanou, dokonale propracovanou zápletku, jejíž jednotlivé momenty do sebe zapadají jako kolečka švýcarských hodinek. Ke kladům filmu patří i účast dvou mimořádně charismatických herců, jimž se - i přes téměř čtyřicetiletý věkový rozdíl - podařilo vytvořit dokonalou dvojici: Seana Conneryho, prvního - a podle mínění mnoha nepřekonaného - představitele Jamese Bonda, nesčetněkrát v průběhu své kariéry nejrůznějšími časopisy označeného za "nejvíce sexy" herce všech dob. Past, kterou mimochodem označil za jeden ze svých nejmilejších filmů, natáčel v devětašedesáti letech, a své pověsti v ní nezůstal nic dlužen. A Catherine Zeta-Jonesové, která tu ke svým nesporným - a filmem mnohokrát využitým - půvabům předvádí i neuvěřitelnou, až gymnastickou zdatnost.
Geofyzik Dr. Josh Keyes objevil strašlivou skutečnost - zemské jádro se přestalo otáčet. Elektromagnetické pole planety slábne a Země bude zničena během několika měsíců. Existuje jediná naděje - poslat Keyese a elitní tým vědců ve speciální raketě, která pronikne až do nitra Země. Osud lidstva je v ohrožení a posádka vědců musí udělat nemyslitelné - odpálit jadernou explozi a znovu aktivovat zemské jádro.
Policejní psycholožka Helen Hudson (Sigourney Weaver - Vetřelec) je specialistka na masové vrahy. Dostala se příliš blízko ke svému poslednímu svěřenci, psychopatickému, těžce nemocnému člověku, který ji málem zabil. Nyní žije v příšerných představách mezi čtyřmi stěnami svého bytu a jediným spojením s okolním světem je její počítač. Je požádána o pomoc mladou a ambiciózní policistkou M.J.Monahan (H.Hunter) na objasnění případu série vražd, které jsou věrnou kopií v minulosti spáchaných brutálních činů. Začíná boj s časem, ve kterém se dvě ženy snaží zastavit vraždícího maniaka...
Životopisný film o jednom z najväčších géniov dejín maliarstva Vincentovi Van Goghovi rozpráva o jeho vzťahu s bratom Theom. Napriek Vincentovým neúspechom a búrlivému životu Theo svojho brata celý život podporoval a veril v jeho talent.
V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se. Po autonehodě nechává Chicamaw zraněného Bowieho v péči Keechie a ti dva se do sebe zamilují. Bowie tak musí nalézt rovnováhu mezi svým poutem ke Keechie, loajalitou vůči svým kamarádům a samozřejmě potřebou získat peníze na cestu do Mexika. Pomalu se nad nimi stahují mraky a Bowie s Keechie drsným způsobem zjistí, že zlodějská čest má své hranice a že nakonec půjde o holý život. Snímek byl natočen stejně jako film noir They Live by Night (1949) Nicolase Raye na motivy románu Edwarda Andersona a scénáristé spolu s Altmanovými hereckými oblíbenci vlastně vytvořili žánrově mnohotvárný remake tohoto snímku s příchutí klasiky Bonnie a Clyde. Altman se v tomto filmu nezajímá ani tolik o násilnické kousky gangsterů, nýbrž s větším zaujetím sleduje příběh každodenního života svých filmových hrdinů, které ale vůbec neglorifikuje. Film ale ukazuje gangstery jako oběti společnosti a doby hospodářské recese, přepadení bank jsou zde do jisté míry projevem sociální rebelie a nesouhlasu s daným stavem. Brutalita, mrazivá ironie, ostré svícení, záběry přes zrcadlo či sklo, všudypřítomné hrající rádio, práce kamery zdůrazňující fragmenty emocí, expresivní detaily, smysl pro ironický nadhled i napínavou akci – to vše řadí snímek k tomu nejlepšímu z Altmanovy tvorby 70. let.
Film režiséra Roberta Altmana, sledující v několika dějových liniích založených na povídkách spisovatele Raymond Carvera, každodenní nešťastné osudy obyvatel amerického Los Angeles.
V postapokalyptickém světě se lovec tuleňů Essex po dlouhých dvanácti letech vrací se svou Viviou domů k bratrovi, protože Vivia čeká dítě. V noci však kdosi neznámý vyhodí bratrovo obydlí do vzduchu a všichni, kdo byli uvnitř, zahynou včetně Vivie. Essex, který nebyl ve chvíli útoku v domě, odchází po stopách neznámého útočníka. Muže však najde již mrtvého. V jeho věcech objeví podivný seznam několika jmen a rozhodne se v pátrání pokračovat. Ve městě se ubytuje v hotelu a postupně začíná zjišťovat, že lidé, jejichž jména jsou na jeho seznamu, začínají jeden po druhém umírat. Jde o hráče hazardní hry kvintet, což je vlastně hra o život
