Polární stanice na opuštěném ostrově v Severním ledovém oceánu, obývaném pouhými dvěma lidskými bytostmi a několika ledními medvědy. Zkušený meteorolog Sergej a čerstvý absolvent Pavel spolu tráví měsíce pečlivým záznamem povětrnostních podmínek na kdysi strategicky významné výzkumné stanici. Důležitá zpráva pro Sergeje, kterou se Pavel neodvažuje předat, navždy změní jejich životy.
Skvělí herci, vycházející hvězda Grigorij Dobrygin a známý herec a režisér Sergej Puskepalis, jako dva muži, kteří se nejprve snaží nalézt vzájemné porozumění a poté hlavně odpuštění uprostřed pustiny za polárním kruhem. Vizuálně úchvatné existenciální drama o přežití bylo uvedeno v soutěži Berlinale, odkud si oba herci odnesli cenu za mužský herecký výkon ex-aequo a kde byla oceněna i vynikající kamera Pavla Kostomarova.
Ditte je členkou slávnej pekárskej rodiny Rheinwaldovcov. Ako úspešná galeristka dostane lákavú pracovnú ponuku z New Yorku. Keďže budúcnosť je jasná, život zábavný a jednoduchý, rozhodne sa aj s priateľom Petrom odísť z Kodane. Situácia sa nečakane skomplikuje, keď Dittin milovaný a charizmatický otec Rikard Rheinwald, šéf pekárskej dynastie a dodávateľ kráľovského dvora, vážne ochorie. Dcéra odmietne ponuku a rozhodne sa zostať v blízkosti otca. Zrazu sa ocitá v nejasnej, dosiaľ nepoznanej situácii. Ťažko chorý Rikard žiada Ditte, aby prevzala rodinné obchodné záležitosti a riadila pekársku firmu. Opačný názor má ale Peter, ktorý sa obáva, že Dittina lojálnosť k rodine nadobro prekazí ich spoločné sny.
Existuje něco jako spravedlivá válka, když v každém konfliktu se lidské bytosti navzájem zabíjejí a páchají na sobě nepředstavitelná zvěrstva? Poručík Kurokawa toto vše zažil na vlastní kůži. Nejprve byl tím, kdo mučí, znásilňuje a bere životy. Píše se rok 1940, je konec druhé čínsko-japonské války a Kurokawa se vrací domů jako válečný hrdina. Jeho hruď zdobí řada vyznamenání. Hruď, přesněji trup s hlavou, je však to jediné, co z drsného vojáka a kdysi i krutého a násilnického manžela zbylo. V rodné vesnici na něj čeká jeho žena Šigeko, jejíž povinností vůči rodině, vesnické komunitě a vlastně celému císařství je s nejvyšší obětavostí se postarat o muže-housenku, o nemluvící tělo, které se neustále dožaduje jídla a sexu. Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů letošní (2010) berlínské soutěže je působivé, silně protiválečné intimní drama, natočené s minimálním rozpočtem a v podstatě za účasti pouhých dvou hereckých představitelů, kteří podávají strhující výkony.
Dokumentární příběh o slavném Muhammadu Alim, šampiónovi v těžké váze, jehož boxerský styl a odvaha si získaly celý svět.Dokument Cassius Clay, kombinující černobílé záběry s barevnými, vypráví o šampiónovi v těžké váze Muhammadu Alim (před konverzí k černým muslimům známého pod jménem Cassius Clay). Vypravěčem dokumentu je Richard Kiley, což spolu s osobními výpověďmi Joea Louise i samotného Aliho vytváří plastický obraz boxera, který neodmyslitelně patří do elitní skupiny šampiónů a kterého do popularity a významu předčil pouze Joe Louis. Záběry z utkání z filmové sbírky režiséra Jima Jacobse ukazují Aliho v zápasech, kdy proti němu stáli např. Henry Cooper, Floyd Patterson či Jerry Quarry, i kontroverzní knokdaun Sonnyho Listona. Ali tvrdí, že je nejlepší i nejatraktivnější boxer všech dob. Legendární trenér Cus D’Amato je vždy nablízku, aby svého svěřence udržel v koncentraci a uvádí jeho sebestřednou chválu do patřičného kontextu. O Alim hovoří také Malcolm X a šampión se setkává také s jedním ze svých hrdinů z dětství, komikem Stepinem Fetchitem, z jehož filmů údajně odkoukal knokaut.
Šestiletý chlapec Yusuf je jedináček. Se svými rodiči žije uprostřed lesů v hornaté krajině severovýchodního Turecka. Chlapec téměř nemluví a je citově vázán ke svému otci, kterého provází při jeho cestách po lesích. Otec je včelař a své úly dává vysoko do korun stromů. Yusuf s otcem sdílí jeho intimní vztah k přírodě, učí se od něj rozeznávat květiny a pomáhá mu při práci se včelami. Ve škole je Yusuf outsiderem, a i když stále touží po pochvale od svého učitele, nedaří se mu ji získat. Třetí díl slavné trilogie o životě básníka Yusufa nás zavádí do jeho dětství. Režisér věnuje pozornost těsnému sepětí člověka s přírodou i vnitřnímu vývoji malého hrdiny. Díky vynikající kameře a výjimečnému výkonu sedmiletého Bory Altaşe dosahuje snímek natočený v pomalém rytmu až meditativní atmosféry. Síla filmu je podpořena i absencí hudby, jež dává prostor zvukům panenské přírody.
Linda je študentka z dobre situovanej rodiny. Rodičia majú na ňu vysoké požiadavky, ale ich tlak spôsobí, že z Lindy sa stane rebelka, ktorá ide proti nim a dostane sa do satanistickej sekty vedenej charizmatickým Majstrom. Jej realita sa mieša s nočnými morami a pomaly sa rúti do sebadeštrukcie.
Nešťastná duše se po smrti dozví, že dostane šanci napravit svůj hřích. Probere se v těle 14letého chlapce Makota Kobajašiho, který se pokusil o sebevraždu. Než uplyne čas, který takto získal, musí převtělený duch zjistit, jaký těžký hřích spáchal v předchozím životě a napravit ho. Snad mu pomůže, když odhalí co dovedlo Makota k sebevraždě. Jak naloží se svou druhou šancí? Vždyť každý život může být pestrobarevný.
Masaru, který po dokončení univerzity nijak nespěchá s nalezením zaměstnání, uteče po hádce s otcem z domu a náhodou se přenese do roku 1969. Setká se tam s mladší verzí svých rodičů a po jejich boku prožívá studentské demonstrace a nepokoje oné doby.
Bitva o občanská práva nebyla vyhrána v šedesátých letech - rozhodně ne v mnoha částech Spojených států amerických. Filmové drama je založeno na oceňovaném a podle skutečných událostí napsaném románu Tima Tysona. Ten jako jedenáctiletý kluk žije v segregovaném Oxfordu v Severní Karolíně. Tyson je svědkem smrti a rasového napětí, která exploduje, když je zde zabit černoch, veterán z Vietnamu. Svědkem toho, jak následně bílá porota osvobozuje vrahy, což černé i bílé smete do bouře rasových nepokojů. Uprostřed násilí a strachu, které obklopují město, se Timův otec pokouší přivést obě strany ke smíru, jen aby byl označen oběma stranami za zrádce. Vernon Tyson je administrátorem metodistické církve v Oxfordu. Jeho úsilí o podporu rasové integrace z kazatelny se setkává se silným odporem jak farníků tak od měšťanů. Spisovatel a režisér Jeb Stuart podává expresivní výpověď o událostech, které se staly v jednom jižanském městě a o napětí, které explodovalo v jeden posvátný den roku 1970.
Televizní série umožňující nahlédnout do vývoje přístrojů, vychytávek a technologií, které jsou k vidění ve vědecko-fantastických filmech. Ve skladišti v části San Francisca tým inženýrů vynalézá prototypy budoucnosti. Od hledání řešení současného problému ke stvoření senzačních strojů, co jsou jen pro zábavu. Partička vymýšlí a představuje budoucnost za použití současných technologií k výrobě nejšílenějších a jedinečných prototypů zítřka.
