Malý Eamon stále velmi rád spí v posteli s maminkou Grace, což se nelíbí jeho otci a Graceinu příteli Danielovi, který se cítí odstrčený a frustrovaný Graceiným nezájmem. Eamon si vychutnává matčinu přízeň, která končí ve chvíli, kdy se během jeho školních prázdnin celá rodina nedobrovolně vydá na týden k moři na opuštěné irské pobřeží. Grace se celé dny slastně opaluje na pláži a pokukuje po svalnatém a opáleném surfaři a její muži jsou jí na obtíž. Příběh tří zcela nesourodých hrdinů plyne v pomalém a nevzrušivém tempu s minimem zásadních dialogů, vše důležité se odehrává pod povrchem a v jejich nitru. Režisérka nechává divákovi prostor domyslet motivace a důvody nespokojenosti svých postav a postupně velmi nenásilně posouvá svůj zájem od Grace přes Daniela až k malému Eamonovi, jehož nenadálé gesto snímek ukončuje. Neokázalý, impresionisticky laděný snímek, který se nejen díky zcela originální pointě vyplatí sledovat až do konce. [44. MFFKV 2009]
Malý Tedo byl se svou matkou nucen uprchnout z rodné Abcházie zasažené gruzínsko-abchazským válečným konfliktem. Jeho otec byl těžce nemocný, a musel proto v Abcházii zůstat. O několik let později živoří dvanáctiletý Tedo s matkou na okraji gruzínského hlavního města Tbilisi. Tedo pomáhá v opravně aut, zatímco jeho matka pracuje jako prodavačka. Tedo se s nelehkou situací a životem uprchlíka jen těžko vyrovnává, a když jednoho dne přistihne matku s milencem, rozhodne se vypravit zpět do Abcházie a najít otce, o němž od příjezdu do Gruzie nemá žádné zprávy. Během strastiplného putování na „druhý břeh“ zakouší Tedo bezmoc, setkává se s nepřátelstvím, ale i se sympatiemi. Druhý břeh je univerzální příběh vyprávějící o následcích války, nacionalismu a o dětech, které byly okolnostmi donuceny předčasně dospět. [44. MFFKV 2009]
Tento duchaplný komický příběh začínajícího natěšeného policisty Leonidase, povolaného do služby na jednom ospalém řeckém ostrůvku, kde se téměř nic neděje a kde všichni vědí všechno o všech, navazuje na tradici půvabných charakterních komedií, jakou je např. Local Hero. Zvrat do Leonidasova života přinese náhlá smrt místního ochmelky, jehož tělo je nalezeno pod útesy. Konečně se může ponořit do řešení nějakého případu, konečně záminka, díky níž se snad sblíží s místní televizní hvězdou Aggeliki. Při vyšetřování záhadného úmrtí spouští každá nová stopa v jeho bujné fantazii neskutečné řetězce možných vysvětlení, čím dál tím absurdnějších, a tak i komičtějších. Důležitou roli v tomto druhém celovečerním filmu kyperského rodáka Christose Georgiou, žijícího nyní v Aténách, hraje také prostředí: krásná příroda odlehlého ostrova a s humorem nazíraná mentalita zdejší uzavřené komunity se stávají jakousi svébytnou postavou. [44. MFFKV 2009]
Film Dívenka, který docení spíše dospělí než děti, upomene svou zneklidňující poetickou studií dětské samoty na příbuzné náladové snímky, jako jsou např. Ratcher Lynne Ramsayové nebo Wrony Doroty Kędzierzawské. Jemně propracovaný příběh, odehrávající se na švédském venkově jednoho léta začátkem osmdesátých let minulého století, vynikajícím způsobem vykresluje ony soukromé světy, které si děti vytvářejí, když uniknou z dohledu dospělých. Ani ne desetiletá bezejmenná protagonistka (Blanca Engströmová), pihovaté opuštěné ptáče s chmurným pohledem, najde způsob, jak se zbavit nespolehlivé tety a postarat se sama o sebe poté, co rodiče odcestují do Afriky. Dívenka je samotářka a odpuzuje ji povrchní pozlátko, tělesné touhy a neřesti, které pozoruje u dospělých. Nejlépe se cítí ve společnosti vyděděnce Oly (Vidar Fors), jemuž se při společných výpravách k seníku nebo do lesů svěřuje se svými tajemstvími. [44. MFFKV 2009]
Adaptace i v Česku vydaného kontroverzního literárního debutu tehdy osmnáctileté Polky Doroty Masłowské vypráví příběh drsného nacionalisty, homofoba, rasisty a antisemity Silnýho. Opustí ho dívka Magda a on se sblíží se satanisticky orientovanou pannou Angelou. Pohybují se v nihilistickém prostředí drogově závislých městských zkrachovalých zoufalců, které Silnej glosuje s černým humorem a paranoidní zjitřeností. Film je poetickým, bezprostředním a zneklidňujícím portrétem lásky, beznaděje a politického vyhoření v dnešní středovýchodní Evropě. Je podobně zběsilý a šílený (v dobrém slova smyslu) jako kniha. Zapojuje do děje také Dorotu Masłowskou (ztvárňuje ji sama Masłowská). Využívá různé formální postupy, aby působil stejně divoce a nepředvídatelně jako román, oceňovaný i pro své stylistické kvality. Poctivý pokus převést obtížnou předlohu na plátno se pohybuje až na hraně experimentu, rozhodně si ale zachovává přehlednost a ducha knihy.
Sedmnáctiletá Mitsy žije spolu s babičkou Bride ve zchátralém a zanedbaném domě v malém městě na Novém Foundlandu. Bride se přes den přehrabuje na skládce a kšeftuje s haraburdím a v noci obšťastňuje muže z vesnice. Mitsy se učí kadeřnicí v nedalekém učilišti a sní o tom, že po jeho ukončení odjede žít za matkou do Alberty. Ta o jejích záměrech nemá ani tušení. Mitsy, která se cítí osamělá, se rozhodne obstarat si psa, toho jí však prodavač Duffy nehodlá darovat zadarmo. Bride doufá, že život vnučky bude jiný než ten její, ale bohužel se zdá, že Mitsy dělá stejné chyby jako matka i babička. Autentický snímek, který připomene filmy Kena Loache, stojí na skvělých hereckých výkonech. I přes smutek a bezvýchodnost některých situací je plný naděje, lidskosti a tragikomických momentů. V roli Mitsy exceluje debutující Meghan Greeleyová. [44. MFFKV 2009]
Cesta domů nahlíží do světa přistěhovalců očima dětí, které se navzdory obrovskému nebezpečí, s nesmírnou odvahou a vynalézavostí snaží dostat z Mexika na druhou stranu plotu, do USA.
Film sleduje několik osamocených dětských přistěhovalců na jejich cestě z Mexika do USA v nákladním vlaku, kterému říkají Bestie. Režisérka Rebecca Cammisa vypráví příběh Olgy a Freddyho, devítiletých dětí z Hondurasu, kteří se zoufale snaží dostat ke svým rodinám v Minesotě. Také je tu José, desetiletý kluk ze Salvadoru, který skončí v mexickém vězení. Anebo třeba čtrnáctiletý Kevin, kterému se snad podaří dostat do New Yorku, s cílem finančně zabezpečit svou rodinu. Příběhy plné odvahy, naděje, ale také zklamání a smutku o těch, kteří jsou pro svět téměř neviditelní, stojí za zamyšlení. [Zdroj: HBO]
Španělský thriller, stejně realistický, drsný a strohý jako bývalý boxer Ábel, o němž vypráví. Kánon žánru je do písmene dodržen, postavy a jejich vztahy natolik přesvědčivé a životné, že jen podtrhují jeho oprávněnost a funkčnost. Prvotřídní herecké obsazení vdechuje neobyčejnou věrohodnost tomuto napínavému příběhu, mapujícímu odvrácenou tvář Barcelony. Aida Folchová hraje zlodějku aut Kay, její otec (Manuel Morón) je namočený v ještě větších špinavostech, které končívají fiaskem a navíc ohrožují i ji samotnou. Setkává se s Ábelem (Francesc Garrido), který se s námahou probíjí životem a snaží se sám vychovat syna. V Kay rozpozná dobrou duši, svedenou na cestu zločinu proti vlastní vůli. Příběh stále nabírá na dramatičnosti, prochází různými zvraty a vrací se zpět a každá další scéna činí situaci ještě vypjatější. Přesto zde zůstává dost prostoru pro zkoumání zdvojeného motivu vztahu otce a dítěte. [44. MFFKV 2009]
Píše se rok 2241 a intergalaktická transportní loď Pandora křižuje vesmír s úkolem nalézt mystický mimozemský silový zdroj Thanatos, který by mohl spasit energeticky vyčerpanou Zemi. Uprostřed její pouti, několik tisíc kilometrů od rodné planety, ale z rádia Pandory zazní volání o pomoc z paluby neznámého vesmírného plavidla Diana a kapitánka Hollowayová se ho rozhodne i přes protesty své posádky vyslyšet. A tím spáchá největší chybu své krátké kapitánské kariéry. Přeživší ženy, které se vydávají za zdravotnický tým, jsou totiž vesmírné pirátky a jejich loď skrývá nebezpečí, které již brzy začne ohrožovat všechny přítomné. Thanatos totiž rozhodně nemusí být jen jedna velká baterie, jak se všichni domnívají. Stejně tak se může jednat třeba o děsivý virus, který dokáže všechny kontaminované proměnit v krvelačné bestie. Země se dostává do největšího ohrožení ve svých dějinách v napínavém sci-fi hororu režiséra Brada Sykese.
Zátoka, oscarový vítěz z roku 2010 v kategorii nejlepší dokumentární film, sleduje elitní tým aktivistů, filmařů a potápěčů, kteří se vydali na tajnou misi, jejímž cílem bylo proniknout do skryté zátoky v japonském Taiji a odhalit její hrozivé tajemství. Využívali při tom speciální techniky, včetně skrytých mikrofonů a kamer ve falešných kamenech, a díky tomu odhalili, jak děsivě tato malá přímořská vesnice přispívá k obrovským ekologickým zločinům, jenž se dějí celosvětově. Výsledkem je provokativní mix investigativní žurnalistiky, eko-dobrodružství a poutavých filmových obrazů, který dohromady tvoří nezapomenutelný příběh inspirující k akci diváky po celém světě. [Zdroj: HBO]
