Eric Bana, australská filmová hvězda s vášní pro auta, zjišťuje, jakou roli v jeho životě hraje již 25-ti letý vztah s jeho prvním autem - Ford Falcon Coupe. Dokumentárně pojatý film sleduje Ericovu cestu od závodních aut, přes červený koberec, k uvědomování si důležitosti rodiny, přátel a naplňování dětských snů. Ale hlavně je o rychlé jízdě, velmi rychlé.
Ve snímku dále účinkují automobiloví nadšenci Jay Leno či Jeremy Clarkson.
Film je zasadený do roku 1980, v Anglicku. Príbeh pojednáva o desaťročnom chlapcovi Edwardovi, ktorý vyrastá v domove dôchodcov, vedenom jeho rodičmi. Edwardova matka sa však stará o to, aby udržala podnik nad vodou a jeho otec práve prežíva krízu stredného veku. A tak sa z Edwarda stáva samotár. Jeho najväčšou a jedinou zábavou je zisťovanie, čo sa stane s ľuďmi keď zomrú. To sa však zmení príchodom najnovšieho "nájemcu". Tým je starý vyslúžilý kúzelník Clarence, ktorý sa nechce zmieriť so svojím životom a tým ako skončil v starobinci, a tak celé osadenstvo domova terorizuje svojou anarchiou. Medzi tým sa zblíži s Edwardom a tým začne milý vzťah starého pána, ktorý sa musí vyrovnať so svojím osudom a mladého chlapca, ktorý sa musí naučiť ako žiť. Ako správne a spoločensky žiť...
Terorismus získal po 2. světové válce mezinárodní rozměr a stal se nebezpečným způsobem boje těch, kteří fanaticky požadují politickou nebo náboženskou svobodu. A po útocích na New York, Londýn, Madrid a další místa začal svět terorismus vnímat jako jeden z nejzávažnějších globálních problémů současné civilizace. Dokumentární série BBC.
Maturant Danny (Steven Kaplan), jehož rodiče se nedávno rozvedli, se chystá na maturitní ples a jediné, co mu schází ke spokojenosti, je dívka. Bydlí totiž ve floridském komplexu důchodců a tam o pěknou mladou holku prostě hned tak nezavadí…
„Jaká jiná noc v životě může být důležitější? Snad svatba, ale u té hrozí, že skončí rozvodem.” mudruje Dannyho kamarád Craig při polehávání u bazénu ve floridské kolonii důchodců, které oba říkají domov. O jakou noc jde? Samozřejmě o maturitní ples. A maturant Danny (Steven Kaplan) chce jenom to, co by chtěl na svém maturitním plesu každý normální mladý muž - prožít s hezkou dívkou trochu lásky. Má už objednaný hotelový pokoj, limuzínu i smoking a jeho nedávno rozvedení, poněkud dysfunkční rodiče, kteří sami hledají lásku (William H. Macy a Cheryl Hinesová), mu ze všech sil drží palce. K dokonalosti večera ovšem chybí jediná, leč zásadní věc - dívka.
Pokračování kasovně úspěšného rakouského hororu z roku 2006 líčí příběh jedné z postav, která přežila vražedné šílenství. Děj se tentokrát netočí kolem party dospívajících v ohrožení vraždícím maniakem. Jeho osu tvoří pátrání hlavní hrdinky po stopách zmizelé přítelkyně, s níž ji pojí prožitá tragédie. V tyrolských Alpách se rozehrává drama, které podobně jako první díl těží ze zaoceánské žánrové tradice. Středoškolský slasher však tentokrát autoři vyměnili za inspiraci filmy jako Hory mají oči (1997) nebo Texaský masakr motorovou pilou (1974). V působivých vysokohorských kulisách originálně reagují jak na novodobou vlnu remaků jmenovaných snímků, tak na jejich skrytý společensko kritický přesah. [FebioFest 2009]
Jedna z hrdinek je znavena životem. Manžel ji nedokáže sexuálně uspokojit, a tak se žena oddává onanii. V kavárně se seznámí s krásným a chytrým psychiatrem praktikujícím hypnózu. Oba se připojí ke skupinovému sexu a sadomasochistickým hrátkám, přičemž jejich „sedánky“ jsou doprovázeny hypnotickými stavy. Dívky chtějí zajít co nejdál, aby dosáhly absolutního orgasmu. Co ale znamenají vzpomínky na belgický klášter jeptišek? Proč se pokyny dávané v hypnóze stávají skutečností? Hlavní téma je hledání sexuální rozkoše, což je zde podáváno v hávu podivně neupravené televizní estetiky. Cesty hypnózy jsou v tomto případě nevyzpytatelné a záleží jen na divákovi, zda bude vše považovat za parodii, komedii nebo erotický film. [FebioFest 2009]
Danny, který právě v New Yorku zahájil vlastní retrospektivní výstavu, se ve vzpomínkách vrací ke svým uměleckým začátkům, kdy jako teenager navštěvoval kurzy malování. V té době se také do jeho domu na čas přistěhoval nadějný plavec Carter, jehož otec musel z pracovních důvodů odjet, a Dannyho matka mu nabídla, že se o chlapce postará. Carter začne Dannymu pózovat, aby tak přispěl k rozvinutí jeho uměleckého talentu. Postupem času se mezi mladíky vytvoří silný citový vztah. Film působivě vystihuje atmosféru vyprávěného příběhu, přičemž využívá barevných odstínů modré, která je příznačná pro prostředí plaveckého sportu, a tudíž i pro postavu Cartera. Motiv vody se stává výrazným prvkem v intimních a fantazijních scénách. [FebioFest 2009]
Po smrti bratra zůstává osmdesátníkovi Thomasovi jako poslední průhled do života ostatních lidí jen okénko jeho suterénního bytu. Stereotyp každého dne je doslova ubíjející, snaha hrát šachy sám se sebou Thomase jen stahuje do samoty, a tak starý muž promýšlí, jak dále naložit se svým životem. Vztah s dcerou již dávno ochladl, zejména díky dávnému rozhodnutí týkajícímu se její matky, a další příbuzné už Thomas nemá. V parku se náhodou seznámí se starým bývalým soudcem, skrze nějž začne více přemýšlet o vlastní minulosti. Snímek Thomas vychází z povídek norského spisovatele Kjella Askildsena, jež režisér Miika Soini převedl do úsporného filmového jazyka, který dává vyznít minimalistickému výkonu zkušeného herce Lasseho Pöystiho. [FebioFest 2009]
Dramatický příběh lásky třicetiletého Temura a o něco mladší ženy Amiry, provdané za mudžáhida. City a láska, které se snaží překonat odpor nepřejících, jsou silnější, než se zdá… Snímek se odehrává v současném, postsovětském, Kyrgyzstánu, mezi obyvateli žijícími v divoké přírodě původním stylem života v jurtách, mezi něž jen málo pronikají soudobé trendy západní civilizace. Francouzská režisérka je znalá místních reálií, proto i přes určitou úlitbu melodramatičnosti vyniká film autenticitou hereckých projevů, místními folklorními prvky a barvitou směsicí jazyků. Snímek překypuje nádhernými přírodními záběry. Díky tomu tak film vysoce převyšuje obvykle unifikované mezinárodní koprodukce přinášející Evropanům ozvěny vzdálených zemí. [FebioFest 2009]
Anne-Marie opouští Alexe, svého mladšího milence. Chce mít prostor pro sebe, a proto se rozhodla darovat mu svobodu. Stále se však scházejí jako přátelé. Když jí Alex sdělí, že potkal jinou ženu, Anne-Marie začne pociťovat žárlivost, o níž nikdy netušila, že by jí byla schopna. Snímek je natočen podle románu L’ occupation Annie Ernauxové a režiséry ihned zaujal propracovanou studií žárlivosti, která i přesto, že může pramenit z osamění a osobní krize, donutí hrdinku jednat na hranici patologičnosti. Anne-Marie je sociální pracovnice, snaží se pomáhat lidem v nouzi, ale nakonec není schopna pomoci sama sobě. Záběry na noční pulzující město, prázdné parkoviště či dlouhé ponuré podchody jen umocňují pocit osamělosti a vykořeněnosti hrdinky. Film Ta druhá byl uveden v soutěži na loňském filmovém festivalu v Benátkách a k jeho působivosti přispívá i vynikající herecký výkon Dominique Blancové v roli Anne-Marie. [44. MFFKV 2009]
