Rumunský dokument z produkce HBO, který natočil režisér Alexandru Solomon, nás zavádí do dopravního chaosu v Bukurešti. Obyvatelé rumunské metropole se podruhé narodili v autě a tam také tráví svůj druhý život. Za volantem se však mění v jiné lidi - jsou netolerantní k ostatním, bezohlední a
neurvalí. Všichni tu porušují pravidla a město se tak stává spíš džunglí než společenstvím. Automobily přibývají a stále víc obyvatel Bukurešti se stává neposlušnými řidiči. Když se na provoz ve velkoměstě díváte shora, vypadá jako řečiště malých barevných kapslí, které se blokují navzájem do stále větších skupin. Nikdo nikoho nerespektuje, každý řidič se snaží předjet toho druhého a žene se nesmyslně k dalšímu semaforu. Výsledkem je naprostý chaos. A protože i rumunská společnost je složena z individualistů, uzavřených v kapslích svého sobectví, omezených zájmů a agresivní snahy dostat se před ty ostatní, blokují tím fungování celého sociálního mechanismu. A nakonec trpí svou vlastní strategií, protože není možné pohnout se kupředu. Z dálky to vypadá jako docela hezký obrázek moderního pulzujícího velkoměsta, ale když se podíváte zblízka, zjistíte, že je to noční můra.
Poté, co je mladá dívka znásilněna skupinou stavebních dělníků, je na hříšnících rozpoutána krvavá odplata zprostředkována nastřelovačkou hřebíků. Podaří se doktorovi a šerifovi odhalit neznámého mstitele?
Vesmír jako takový je obrovskou záhadou, avšak po staletí tu existuje malá ale velmi mocná síla. Říkají si sbor Green Lantern a jsou to ochránci míru a spravedlnosti. Všichni válečníci jsou vázáni bratrskou přísahou kvůli udržení pořádku mezi galaxiemi, každý z nich nosí prsten, ze kterého čerpá svou super sílu. Když se však objeví nepřítel jménem Parallax s hrozbou, že zničí všechnu rovnováhu Vesmíru, leží osud a zkáza Země v rukou úplně nového člena, prvního lidského člena, který kdy byl mezi členy Green Lantern : Hala Jordana. Hal je talentovaný ale nafoukaný zkušební pilot ale má v sobě něco, co sbor očividně po celou dobu potřeboval : lidskost. To přinutí Green Lantern mít úctu k síle, která poprvé není spojena s prstenem, který dává super sílu. S pomocí kopilotky a dětské lásky Carol Ferris, může Hal rychle zvládnout svou novou moc a najít odvahu překonat strach a dokázat tak, že není pouze klíč k poražení Parallaxe. Stane se největším Green Lantern všech dob ...
Dougie je obyčejný chlapec, který žije se svými rodiči a rád si hraje s albem samolepek. To se díky chlapcově představivosti mění v opravdový svět. V každém díle má Dougie jiný převlek a se svým psím přítelem Timem prožívá ve světě plném písní a kreslených samolepek různá dobrodružství .
Když se ošklivé káčátko omylem vylíhne v hnízdě kachny, každý si myslí, že je nejošklivější v okolí. Po čase si ale káčátko získá srdce všech zvířat na farmě...
O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro Belgičany a po sametové revoluci vznikl konečně český dokument Drž se toho snu v režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše Formana při jeho putování na kole z Paříže na MFF v Karlových Varech a právě jízda na kole tvořila symbolický motiv k jeho životním a tvůrčím peripetiím.
Za posledních 15 let došlo ve Formanově životě k velkým změnám a i jeho profesní kariéra prošla určitými zvraty a peripetiemi... Miloslav Šmídmajer se tak opět vrátil k tomuto stále vzrušujícímu a inspirativnímu „tématu“, aby zachytil současný život i myšlení této velké osobnosti a díky osobnímu vztahu i kontaktu otevřel i některá intimní zákoutí Formanova života, která se stala inspirací pro jeho filmovou tvorbu a s neobyčejnou hloubkou a v nečekaných souvislostech zazněla v jeho filmech.
Když napíše mladý Nathan Meyerwitz knihu o vlastní rodině, nesetká se u sourozenců s příliš vřelým přijetím. Velmi tomu ani nepřidá fakt, že se kniha stane bestsellerem a nad Nathanem dokonce začne viset i soudní žaloba jeho sestry. Jsou to ale všechno opravdu lži a výmysly? A kdo dokáže vrátit tuhle roztříštěnou rodinu do starých kolejí?
Jméno Karla Kyncla bývá spojováno především s jeho prací dlouholetého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu ve Velké Británii. V rozhlase sice začínal už v letech 1943-1948, ale to nejprve pouze jako člen Dismanova rozhlasového dětského sboru. Nedlouho poté už však nastoupil do zahraniční redakce a stal se zpravodajem nejprve v New Yorku. Jméno si získal sérií reportáží o atentátu na prezidenta Johna Kennedyho. Posléze se již přemístil do země, jemu srdcem i duší nejbližší, kromě vlasti, Velké Británie. Pro mnohé posluchače se stal symbolem britského gentlemana. Mohl si dovolit komentovat britské vlastnosti s takovou lehkostí a elegancí jako málokdo. Karel Kyncl ostatně nebyl jen rozhlasový novinář a svá léta působení na půdě britského impéria zužitkoval také v několika velmi úspěšných knížkách složených z reportáží, které odvysílal v rozhlase - Moje Británie, V Buckinghamu otevřeno, Gardenparty u královny, V Manchesteru nemají manšestr, Londýnský zpravodaj se hlásí. Sedmadvacet dílů televizních Postřehů Karla Kyncla, při nichž spolupracoval s osvědčenými tvůrci ostravského televizního studia - dramaturgem Karlem Bělohlavým, kameramanem Zdeňkem Úlehlou a režisérem Jaroslavem Večeřou, je připomínkou velké osobnosti české žurnalistiky, ale i země, která si už po staletí uchovává své osobité tradice.
V průběhu španělské občanské války přišlo o život přes milion lidí. Dva miliony pak skončily ve vězení a půl milionu Španělů odešlo z vlasti pryč. I v takovém prostředí ale mohla existovat láska.
Justo Calderón byl idealistický republikánský právník, který bojoval proti Francovu režimu skrze vlny nezávislého rádia. Byl hlasem revoluce a říkal vše, na co se jiní ani neodvážili pomyslet. A byť s jeho aktivitami nesouhlasila, z domova jej podporovala jeho milující manželka Manuela. Stavět se do cesty diktátorům se ale jen málokdy vyplácí a vendeta generála Franca na sebe nenechala dlouho čekat. Přicházejí vojáci, zatýkají Justa, odvádějí ho kdovíkam a Manuela tomu může jen přihlížet. Zůstává sama s dětmi, bez jakýchkoli prostředků, s cejchem ženy anarchisty. Přesto se ale nevzdává. A zatímco roky plynou, věnuje veškerou energii výchově potomků a hledání milovaného muže. Možná se nikdy nechtěla zaplést s politikou, ale prožitá příkoří z ní nakonec vychovala bojovnici.
V hlavních rolích expresivního koprodukčního válečného dramatu, oceněném na filmovém festivalu v Mnichově, přicházejí María Valverdeová a Juan Diego Botto.
Za vlády diktátora Franka, nebylo internování politických vězňů za zdi psychiatrických léčeben
ničím výjimečným a potkalo to i mladíka Matea. Jeho svobodný duch je však nezlomný, přes
nepřízeň doby i lidí chce šílenstvím zlomenou Lolu, do které se zamiluje, zachránit a naučit jí
znovu snít.
Za vlády diktátora Franciska Franka, nebylo internování politických vězňů za zdi psychiatrických
léčeben ničím výjimečným. A stejně tak nebylo žádným tajemstvím, že těmto ústavům, v nichž se
nevinní procházeli po stejném dvoru s psychopatickými vrahy, vládli pevnou a nelítostnou rukou
jejich ředitelé, kteří za slovem lidskost dokázali hledat maximálně tak moc a možnost využít
kohokoli a cokoli k prosazování vlastních cílů. Ani v „nemocnici“ v Extremaduře v šedesátých letech
minulého století to nebylo jiné. A přesto zde dokázal žít svobodný duch. Měl tvář mladíka jménem
Mateo, který byl do izolace uklizen poté, co se odvážil veřejně slovně napadnout frankistického
důstojníka. Právě Mateo časem poznal, že za šílenstvím zlomené a nepřístupné Loly stojí
především neštěstí a osamělost, způsobené zneužíváním, kterého se na ní dopustil její vlastní
otec. Jedinou cestou, jak dívku zachránit, bylo naučit ji znovu snít. A zamilovaný Mateo se i přes
nepřízeň doby a lidí rozhodl, že v tomhle boji neprohraje.
Vynikajícímu španělskému dramatu z dílny režiséra Josého Manuela Gonzáleze, oceněnému mimo
jiné i na filmovém festivalu v Cartageně, vévodí především skvostné herecké výkony hlavních
představitelů Huga Silvy a Maríe Valverdeové.
