Film byl natočen podle bestselleru Richarda Adamse, který u nás vyšel jako "Daleká cesta za domovem". Popisuje cestu skupiny králíků, kteří utíkají před zkázou své rodné kolonie a hledají si nové místo k životu. Watership Down obsahuje akční, lyrické i mystické scény - a jako bonus si můžete poslechnout krásnou písničku "Bright Eyes" v podání Arta Garfunkla.
Posledný jednorožec na svete chce zistiť, čo sa stalo s ostatnými z jeho druhu a tak sa vyberie na púť, ktorá ho zavedie do neznámych krajín. Cestou stretáva množstvo zaujímavých bytostí, dobrých ale aj zlých...
Celovečerní barevný loutkový film režiséra Karla Zemana. Jednoduchý, vtipný, dětskému myšlení přizpůsobený příběh obyvatelů neznámého ostrova, kteří objeví poklad, přestanou pracovat, znepřátelí se mezi sebou, a teprve když o poklad přijdou, vrátí se opět k práci, která jim přinese spokojenost, štěstí a mír. Film velmi názorné vysvětluje myšlenku, že ne bohatství, ale práce to je, která činí člověka a jeho život šťastným. Jemně zpracovaný film, doplněný básnickým komentářem Františka Hrubína, působí okouzlujícím dojmem. Malé diváky, jimž je určen, nadchne a dospělý se naň podívá s radostí. . Filmu byla na VII. MFF v Karlových Varech 1952 udělena cena za loutkový film za umělecky objevné a výchovně ztvárnění pohádkové látky v oboru loutkového filmu. (FILMOVÝ PŘEHLED 15 / 1953)
Klasik domácího trikového filmu Karel Zeman se na od 70. let začal vracet k čistě animované tvorbě. Jako inspirace mu posloužily arabské pohádky o námořníku Sindbádovi. Původně samostatné krátké snímky (celkem jich bylo sedm) později sestavil do celovečerního tvaru, aniž by potlačil epizodický charakter: líčí, jak se hlavní hrdina ocitl v zemi obrů, jak zmáhal nástrahy magnetové hory či mořského sultána, nechybí ani létající koberec. Výtvarně se Zeman pokusil napodobit styl perských a arabských miniatur.
Poslední film klasika trikového filmu Karla Zemana vznikl ploškovou animací - tudíž ani nepředstírá nějakou trojrozměrnost. Inspirován klasickými českými pohádkami, vypráví o malém rytíři, jenž se vypravil do světa mocných, aby posléze seznal, že není důležité dobrodružství u honosných dvorů, nýbrž přátelství prostých lidí.
Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.
Hudební pohádka Šíleně smutná princezna je určena především malým - ovšem ne těm nejmenším divákům. Vypráví příběh prince a princezny ze sousedních spřátelených zemí, kteří mají uzavřít sňatek, o čemž rozhodli jejich moudří otcové se svými rádci. Královské děti však o svém osudu chtějí rozhodnout samy a samy si také touží vybrat životního partnera, který se bude líbit jim, a ne takového, kterého určí státní důvody...
Filmová pohádka pro děti Pyšná princezna byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové Potrestaná pýcha. Pohádka vypráví o tom, jak dobrý král Miroslav, vládnoucí moudře a spravedlivě ve své zemi, probudil v pyšném srdci krásné princezny Krasomily, dcery vladaře Půlnočního království, úctu k práci a lásku k lidem. První československá filmová hraná pohádka podává dětem uměleckou formou poučení, jak je nutno chápat smysl života v práci; v tom je výchovná cena tohoto zdařilého filmu, který znamená také thematické rozšíření současné filmové tvorby. Film Pyšná princezna byl předváděn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 a byl vyznamenán cenou za film pro děti.
(FILMOVÝ PŘEHLED 35 / 1952)
Pohádka o tom, že neprohloupí, kdo srdce má a není skoupý. Nejoblíbenějším hrdinou českých pohádek je vedle odvážného prince a krásné princezny bezpochyby Honza, který často vůbec není hloupý, ale naopak odvážný, chytrý, hezký a veselý...
Česká barevná filmová pohádka. Král Já první se zeptal jednoho dne svých dcer, která jej má nejraději. Té chtěl potom odevzdat království. První jej měla ráda jako zlato, druhá jako zlato v hrdle a nejmladší, Maruška, řekla, ze jej má ráda jako sůl. Rozhněvaný a uražený král vyhnal Marušku za tento výrok z hradu. Rozkázal také zničit všechnu sůl v království. Brzy však poznal, že bez soli se nikdo neobejde. Hledal Marušku a teprve po stém přiznání ke všem chybám ji našel a s ní také i nevyčerpatelnou slánku, která naplnila všechny slánky ve všech domácnostech království. (FILMOVÝ PŘEHLED 5 / 1955)