Obyčejný chlapec Jeník, nepříliš oblíbený u svých spolužáků ze základní školy, dostane jednoho dne dárek od svého otce: velké kukly exotických motýlů. Z jedné z nich se zcela nečekaně vylíhnne maličká víla, kterou clapec pojmenuje Uguru. Ostatní vylíhlé motýly Jenda odnese do botanické zahrady, ze které se je ale pak snaží na žádost víly zachránit. Malou nymfu musí ukrývat jak před maminkou, tak před svou nejlepší kamarádkou Lucií... Celovečerní kombinovaná pohádka plná dětské fantazie.
3. díl z cyklu Pojďte, pane, budeme si hrát. Vše začíná rybářským úspěchem malého medvěda, přičemž druhý medvěd veden touhou získat daný úlovek jen pro sebe, přesvědčí svého druha, že úlovkem není obyčejná ryba, ale zakletá princezna…
Jeden z dílů o dvou medvědech z cyklu POJĎTE PANE, BUDEME SI HRÁT.
Medvědi spolu hrají dámu a menší při ní usíná. Aby byl menší vzhůru, tak se pustí do dalších her - na schovávanou, kuželky, hrají si na létající draky. I přes tohle veškeré snažení většího medvěda se chce menšímu stále spát, a tak se oba odeberou k zimnímu spánku. Na jaře se probudí a povídají si, co se jim zdálo.
Druhý díl šestidílného seriálu. Medvědi jedou k vodě, a velký medvěd je hodný a udělá ze sebe auto pro malého medvěda. Jenže co všechno to sebou přináší, to by byl malý medvěd radši, aby šli pěšky. Epizoda přesně jako ze života. Kdo má alespoň jednoho sourozence nebo má možnost pozorovat malé děti při jejich hrách, dokáže se vžít do jedné z obou rolí.
Jeden z dílů o dvou medvědech z cyklu POJĎTE PANE, BUDEME SI HRÁT.
Medvědi spolu hrají kulečník. Menšímu medvědovi se nedaří. Zato většímu se daří až moc dobře, ovšem s podvody, kdy navíc bouchne do kulečníku, anebo má navíc koule schované pod čepicí. Menší medvěd se naštve, a již nechce hrát. Proto větší medvěd pro radost menšímu vykouzlí z hrnce dva zajíce. Menšího to nezajímá a nechce si s větším hrát ani na trosečníky či létat balonem. Menšího zajímá jen, jak uvařit vtipnou kaši. A tak se spolu pustí do vaření.
Jeden z dílů seriálu POJĎTE, PANE, BUDEME SI HRÁT.
Medvědi při svých hrách vyrábějí mýdlové bubliny, jenže menší z nich se omylem roztoku napije a začne se vznášet. Na zem se dostane až díky tajuplnému talíři. A protože větší medvěd už je pro něj moc velký, jde hledat na hraní trpaslíka.
Film vypráví o chlapci Jirkovi, sirotku, který žije se svým dědečkem přívozníkem na samotě u řeky. Jirka všechen svůj volný čas tráví u vody pozorováním zvěře a rybolovem. Dovede si dokonce vycvičit kapra tak, že na zavolání připluje k němu a žere mu z ruky. Jirka je však samotář, který se povyšuje nad ostatní kluky a ti mu zase oplácí různými posměšnými říkánkami. Jednoho dne objeví Jirka v řece štiku. Vyhlásí pyšně před chlapci, kteří mu chtějí pomoci při lovu, že ji do večera sám chytí. Ale nepodaří se mu to. Na radu dědečkovu se vypraví dokonce k spálenému mlýnu, na mníky, jako návnadu na štiky. Ale ani mník nepomůže - štika zlomí jeho primitivní prut. Jirka, rozlítostněn nezdarem, se rozzlobí i na dědečka a uteče k strýcovi, který je dřevorubcem v blízkém lese. Strýc mu napraví hlavu a Jirka vypůjčeným prutem za pomoci dědečka i ostatních kluků po velké honičce konečně štiku chytí. A nakonec také pochopí, že vychloubání a samotářství jsou špatné vlastnosti. (FILMOVÝ PŘEHLED 27 / 1955)
Sirotek Jirka žije se svým dědečkem na samotě u řeky. Všechen volný čas tráví u vody a s ostatními dětmi se nedruží. Jeho největším snem je chytit velkou štiku, což se mu podaří, až když pozná, že bez kamarádů to nejde.
► Medzinárodný filmový festival dokumentárnych a experimentálnych filmov Montevideo - 1956 - 1. hlavná cena
Jeden z dílů o dvou medvědech z cyklu POJĎTE PANE, BUDEME SI HRÁT. Medvědi se vrací domů z výletu. Nemohou se dočkat svého rybníka. Když konečně dojdou k rybníku, tak zjistí, že se všude dějí podivné věci. Začínají mít strach a nejvíce je vyděsí tajuplná rána.
Další díl z volného seriálu Kdo to hodil, pánové /4/ - tentokrát se „medvědi od Kolína“ setkávají se bobrem Václavem, vynálezcem a zlepšovatelem, který se domnívá, že je posledním svého rodu. Medvědi mu ale pomohou, aby se na světě necítil sám. (LFŠ 2006)
Přitažlivě natočená moralita sděluje, že vůbec nezáleží na komfortu a hmotném vybavení, důležité jsou fungující mezilidské vztahy. Přesvědčí se o tom i čtveřice kamarádů z dětského domova, kteří najdou opravdové rodinné zázemí v obyčejné venkovské chalupě a u svérázného svobodného mládence. A vůbec nevadí, že tam chybějí nejrůznější civilizační vymoženosti. Podařilo se tu vyhmátnout velice přesvědčivě i hravě různorodé povahy malých dětí, které teprve v prostředí vzájemné lásky a pochopení skutečně pookřejí... Film byl natočen, ukončen a schválen v roce 1968, ale v úvodních titulcích je copyright 1969.
