Cézar je jméno psa, s nímž se malý, teprve sedmiletý chlapec vydá na velikou výpravu, chce nalézt matku. Ta mu psa kdysi darovala ještě před tím, než emigrovala. Hoch totiž nesouhlasí s otcovými úmysly znovu se oženit, i když novou maminkou by měla být sympatická vychovatelka z dětské ozdravovny. Film vznikl na samém sklonku bývalého režimu, avšak do kin se dostal až ve změněné politické situaci.
V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku.
Jedná se o dobrodružný film pro děti, ve kterém hlavní roli ztvárnil v té době velmi populární Michael Hofbauer (známý především jako Oswald z Lucie postrach ulice). Tento patnáctiletý hrdina v době prázdnin spolu se svým kamarádem pátrá po rakouském obchodníkovi, který jezdí pravidelně do Čech na výstavy holubů. Ovšem Vašek Zeman (přezdívka major), přichází na záhadu výměny poštovních holubů za holuby výstavní a odhaluje tajnou skupinu zaměřenou na pašování briliantů na západ.Mírně tendenční době ve které vznikal, nicméně bez cílené propagandy ala Major Zeman.
Hrdiny filmu scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Hanibala jsou jedenáctiletá dvojčata Petr a Pavel, kteří své touze po motokáře obětují veškerou energii. Poctivě sbírají starý papír, aby získali co nejvíce losů do soutěže, v níž je motokára první cenou. Vůbec nepochybují o svém vítězství. Místo motokáry však vyhrají koně. Oni i jejich rodiče prožijí s nezvyklou výhrou uprostřed velkoměsta mnoho trampot, než se podaří dát všechno do pořádku…
Prázdninový příběh, vyprávějící o první nesmělé lásce, se odehrává v romantické chatové osadě na břehu řeky. Patnáctiletá dívka se tam cítí osamělá a zmatená, horoucně prožívá své naděje i zklamání... V hlavní dívčí roli se představila Andrea Čunderlíková, na přelomu 60. a 70. let oblíbená představitelka citlivých dospívajících dívek.
Film podle námětu Jana Rysky vypráví o pětiletém chlapci, který se po odjezdu rodičů na služební cestu sám vypraví za dědou-převozníkem a prožije krásné prázdniny. Přemluví dědečka, aby se na zimu přestěhoval i se psem Sultánem a oslíkem Kylijánem do Prahy, a přiveze sem trochu venkovské pohody...
Příliš zaneprázdnění rodiče nemají na své děti čas. Tento neblahý jev filmaři diagnostikovali již v 60.letech a Červená kůlna jej dosti věrohodně zpracovává. Přes určení dětskému publiku tak výpověď přesahuje do světa dospělých. Hrdinou příběhu je malý chlapec, jenž své osamění vyřeší tak, že se skamarádí s rázovitým staříkem, v jehož kůlně se skrývá mnoho překvapivých tajemství a dosud nevídaných věcí.
Dvěma sestrám - dvojčatům je 15 a obě chtějí do Prahy na spartakiádu... Každou pětiletku vznikl radostný film o masových strahovských radovánkách. Ve studiu odškrtli jednu položku a tvůrci byli vyznamenáni medailí za zásluhy o tělovýchovu, jinak se nic nestalo.
A jsou tu zpět - Lisa, která nám vše vypravuje, i její bratři Lasse a Bosse a kamarádi Anna, Britta a Olle prožívají veselé i vážnější každodenní příhody na švédském venkově. Strávíme s dětmi jaro s koťátky, léto s prázdninami, podzim se školou a zimu s vánočními svátky. A protože jsou to příběhy, které v různých podobách může zažít každé dítě, těší se stále neutuchajícímu zájmu malých i velkých diváků na celém světě.
Děti z Bullerbynu jsou jedním z nejoblíbenějších filmů, které byly natočeny na motivy knížky Astrid Lindgren. Příhody šesti kamarádů jsou vyprávěny z pohledu Lisy, která nás seznámí se svými sourozenci Lassem a Bossem a s kamarády Ollem, Annou a Brittou. Všichni jsou z malé švédské vesničky, kde stojí jen tři statky veselých dětí.