Prodavačka cukrovinek Kanako by chtěla po letech obnovit každoroční slavnost. Důležitým bodem programu býval tzv. ohňostroj lásky, který podle legendy zamilovaným přinese štěstí na celý život. Jediný, kdo ho dokáže přichystat, je ale Takimoto, který se svého řemesla kvůli nešťastné nehodě v minulosti vzdal. Kanako Takimota najde a snaží se ho přesvědčit k návratu. Ve stejnou dobu se klavírista Kenta náhle ocitne v nebi jako zaměstnanec zdejšího knihkupectví. Jednoho dne tu potká svou oblíbenou pianistku Shoko, které začne pomáhat s dokončením její suity. Podaří se oba světy propojit?
Jun-sang Kang (Yong-jun Bae) sa presťahuje do malomesta na vidieku a tam na miestnej strednej škole spoznáva Yoo-jin Junga (Ji-Woo Choi). Zaľúbia sa do seba, no Jun-sang sa stane obeťou tragédie a pri autonehode zomiera. O desať rokov neskôr Yoo-jin spoznáva muža, ktorý vyzerá presne ako jej Jun-sang. Yoo-jin sa musí rozhodnúť medzi svojim súčasným priateľom a človekom, ktorý jej pripomína mŕtveho milého...
Co všechno se může stát v průběhu cesty přes most? Honza (Milan Hajn) miluje Hanku (Hana Baroňová), Hanka miluje Davida (David Borozidis). Spěchá za ním na rande, čeká ji před Národním divadelm, a Honza ji doprovází. Uprostřed mostu je náhoda spojí s kouzelným slepým harmonikáře (Radomil Uhlíř). Harmonikář ucítí jejich lásku a přiměje Honzu, aby se Hance svěřil. Poté jsou přímo na místě oddáni. Jenže všechno je jinak, než se na první pohled zdá. Tento krátký černobílý film je Chramostův první "nestudentský" projekt, pod vedením dramaturga Tomáše Kepky. Kombinuje prvky romantické komedie a fantasy.
Nejdivadelnější ze všech Chéreauových filmů vznikl podle povídky Josepha Conrada Návrat, jež byla v roce 1898 otištěna ve sbírce Příběhy neklidu a k níž měl autor sám velmi vyhraněný vztah – nenáviděl ji. Snad proto, že tu emoci důvěrně sdílel s hrdinou svého příběhu, blahobytně sebejistým a citově pokryteckým mužem, jemuž se právě zřítil svět. Chéreau Conradovu drásavě bolestnou a krutě smutnou studii rozpadu jednoho manželství posunul v čase do doby krátce před 1. světovou válkou, která hrozila zrušit všechny jistoty dekorativně elegantní, formalizované společnosti. A také, na rozdíl od literární předlohy, pootočil úhel pohledu, takže vztah, vnímaný původně jen z mužské perspektivy, získává rovnováhu sdílené agonie. Jeanova majetnicky sebeuspokojivá hrdost dostane jednoho dne nečekanou ránu, když po návratu z práce najde dopis, v němž mu žena oznamuje, že odchází k milenci. Ta žena, jež byla chloubou jeho „sbírky“, její nejcennější položkou, a o níž se domníval, že zná každou její myšlenku a každý sen. Než však stačí šok odeznít, Gabriela se vrací... Unavená vlastní touhou po lásce i strachem z ní čelí manželovi, jenž se ve víru vlastních, nečekaně objevených emocí snaží nalézt rovnováhu a řešení. Režisér svůj svíravě luxusní (César za výpravu a kostýmy) mikrosvět rodinného dramatu ozvláštňuje kombinací černobílého a barevného materiálu, sugestivním šerosvitným svícením i prostředky typickými pro dobovou kinematografii, jeho hlavní zbraní v této brutální citové vivisekci jsou ovšem oba hlavní představitelé, Pascal Greggory a Isabelle Huppertová.
Sovětský film režiséra Alexandra Pankratova Sbohem, parto z mojí čtvrti evokuje dobu pokročilého „tání" v roce 1956, kdy se lidé osvobozovali z krunýře stalinistického dogmatismu a vymaňovali se z přetrvávajících vzpomínek na hrůzy války. Hlavní dějová vrstva zaznamenává nesnadné dospívání „dětí války", dětí vdov a válečných invalidů, otců právem i neprávem zatčených. Dětí, vyrůstajících v nuzných poměrech, v těsných komunálních bytech, odkud nebylo daleko k partám, jejichž ideálem se často stávali výbojní mladíci se zkušenostmi z podsvětí. V takto situovaném prostředí se rozvíjí dramatický příběh žáka deváté třídy Roberta, syna nespravedlivě odsouzeného otce a udřené matky; chlapec zakusí omamnou chuť předčasné lásky s o málo starší Milkou, která svůj pokus o roztržku s mladým kriminálníkem Gavrošem zaplatí životem. - Autorem scénáře je Edvard Volodarskij, který se specializoval na žánr akčního filmu, jistotou Volodarského rukopisu je pevně vybudovaná fabule s ostře dramatickou zápletkou, dobře charakterizovanou výstižnými sociálními typy, výrazem historických mravů a vztahů. Pankratov pojednal film v obrazově vytříbené konvenci retro, s nápadným využitím monochromu. Výsledkem je dílo, jež podává o zvoleně době zajímavou, originální informaci, neprovokuje však spoluprožitek jejího dramatismu.
Na to , aby ste spoznali sám seba, sa najskôr musíte zamilovať. A musíte mať šťastie, že všetko, čo má prísť, aj príde. Úchvatný príbeh o láske z pera slávneho klasika Georga Elliota. Daniel Deronda je vďačný svojmu adoptívnemu otcovi, Sirovi Hugovi Mallingerovi za všetko, čo pre neho urobil. Keď sa však zoznámi s pôvabnou Mirah, jeho život naberá celkom nový zmysel. Mirah prichádza do Londýna nájsť svoju matku. Jej cieľ však ovplyvní aj Daniela, ktorý svojich pravých rodičov nikdy nepoznal...
Kalu je taxikář, který byl krátce ve vězení za nedovolenou rychlost. Poté, co je propuštěn, ho již zaměstnavatel nechce přijmout zpět a Kalu se ocitne na ulici. Náhodou pomůže mladé ženě spravit auto a ta mu dohodí práci v garážích svého otce. Láska na sebe nenechá dlouho čekat. Když se to však otec dozví, Kalua vyhodí. Zoufalý Kalu se spojí s bandou darebáků, k nimž patří i tanečnice, která se do něj zamiluje, ale Kalu stále touží po Nikki. (bollywood.cz)
Vidiečanka Lisa Plenskeová sa rozhodne hľadať svoje súkromné i pracovné šťastie v hlavnom meste. Ponára sa do ligotavého sveta módy, kde spoznáva všetky nástrahy, až sa vypracuje na pravú ruku svojho šéfa, do ktorého sa dokonca zaľúbi. Lisin život tak začnú ovplyvňovať nielen vlastné emócie, ale aj pochybnosti a veľký konkurenčný boj.
Scott miloval svého syna i svou práci a v jediné minutě vše ztratil. Když se dva roky po tragické nehodě probouzí z komatu, nemůže se vyrovnat s tím, co se stalo. Snad jen zdravotní sestra Angela, která ví, jak chutná bolest, mu dokáže pomoci
Nadaný pianista Andrej Balašov (Vladimír Družnikov), absolvent Moskevské konzervatoře, se poté, co byl na frontě raněn, vrací zpět ke svému milovanému umění. Přemýšlí, zda má utéci od přátel i své milované zpěvačky Nataši Malininové (Marina Ladyninová). Nakonec odjíždí na Sibiř, kde pracuje v papírně a po večerech hraje v kavárně. Nečekané setkání s přáteli a Natašou ho utvrzuje v tom, že zbytečně plýtvá svým talentem. Vydává se do Arktidy, kde inspirován heroickou prací stavitelů píše symfonické oratorium „Píseň Tajgy“. Jeho dílo se setkává se všeobecným uznáním.
