Filmy online ke shlédnutí zdarma

Marina ztratí matku a neznámý člověk jí nabídne střechu nad hlavou. V přepychovém sídle pozná Ricarda, rozmazleného muže, kterého ovlivňuje jeho matka. Dívkou nízkého původu všichni obyvatelé opovrhují...

Neúspěšný komiksový kreslíř, který umí výborně kreslit, ale neumí psát, se dozví od svého kamaráda o soutěži, ve které se dá vyhrát 100 000 amerických dolarů a věhlas ve čtyřech státech. Jedná se však o erotický komiks. Jelikož potřebuje peníze na koupi obrazu svého otce, shání někoho, kdo mu bude psát příběh. Vyhlásí konkurz, kam se nachomýtne nezaměstnaná, sexuálně nezkušená třicátnice. Díky pozměněnému a vyšperkovaného životopisu je přijata. Tak, jak se začne příběh rozvíjet na papíře, rozvíjí se i jejich společný reálný život.

Švéd Lucas se přestěhoval ze Stockholmu do malého norského městečka a okamžitě se zamiloval do Susanne, brankářky místního dívčího fotbalového týmu. Spřátelí se s obézním, sexem posedlým synem trenéra. S ním, jako sparring partnerem, zosnuje plán, jak by získal srdce své vyvolené. Ale Susanne už s někým chodí a Lucas brzy zjistí, že cesta k lásce může být dlážděna lžemi a nenávistí. Děj filmu se z velké části odehrává na mezinárodních sportovních hrách pro mládež Norway Cup a natáčení probíhalo přímo během tohoto turnaje.

Jed (19) opouští svůj bývalý život, bez cíle a bez vysvětlení nasedá do vlaku. Ocitá se v městečku na východě, kde brzy začne čelit každodenním těžkostem nezávislého života. Přežití se pro něj stane výzvou, skoro až posedlostí. Zdá se, že ze všech lidi ve městě, Jed neustále potkává pichlavou a bystrou Lulu (17). Postupně, aniž si to přiznají, se jejich vztah mění z hašteření, provokování a soupeření v přátelství, možná i v lásku.

Dvě třicátnice, Mia a Frida, se poprvé setkají na zásnubní hostině svých rodičů. Miin otec Lasse a Fridina matka Elisabeth se budou brát. Lasseho dcera Mia se vrací domů se svým přítelem Timem a přípravy jejich svatby jsou také v plném proudu. I přes složitou rodinnou situaci se mezi Miou a Fridou probudí silný cit, který nejde zastavit.

Povídkový fi lm sestávající ze čtyř částí ukazuje dilemata, která hýbou moderní indickou společností, jako např. zneužívání dětí, práva gayů či umělé oplodnění. Přináší příběhy osob těžce hledajících svoji identitu a snažících se zachovat si důstojnost v chladném a nepřátelském světě. Film fi nancovalo přes 400 lidí z celého světa, kteří se o chystaném projektu dozvěděli ze sociálních sítí.

Príbeh dvoch rodín, Taškiranovcov a Ilgazovcov, medzi ktorými sa odohráva nekonečný konflikt. Ilgazovci sú veľmi úspešní a draví, Taškiranovci sú aristokrati so slávnou minulosťou na pokraji bankrotu. Obchodný úspech jednej rodiny je príčinou úpadku tej druhej. Láska medzi Lale Taškiranovou a Činarom Ilgazom skríži cesty oboch znepriatelených rodín, keď sa dvojica tajne zosobáši... Rodina Taškiranovcov má slávnu históriu, je elegantná a sofistikovaná. Keď však zomrie otec, obchody sa rúcajú a rodina čelí bankrotu. Odhodlaná matka urobí čokoľvek, aby udržala vysoký rodinný štandard, a tak všetkých okolo seba zamotá do siete intríg. Rodina Ilgazovcov pochádza z Anatólie, je veľmi konzervatívna, ale súčasne aj mimoriadne úspešná a stojí na vrchole podnikania. Matka a strýko sú posadnutí kontrolou, ich ambíciou je, aby udržali tradície a robia všetko pre to, aby rodinu udržali pohromade podľa svojich predstáv. Láska medzi Lale, dcérou Kemala a Zumrut Taškiranovcov, a Činarom, jediným synom rodiny Ilgazovcov, skríži cesty oboch znepriatelených rodín, keď sa dvojica tajne zosobáši...

Třicátník Tony, pracující jako televizní reportér, těžce prožívá rozchod se svou životní láskou. Když jej šéf pošle do nedalekého parku natočit reportáž o bezdomovcích, příliš se mu nechce. Právě nedaleko tohoto místa totiž bydlela jeho milá a park byl oblíbeným útočištěm jejich setkání. Tentokrát se tam nesetká s ní, ale s tajemným bezdomovcem Amirem. Charizmatický muž se stává Tonyho duchovním vůdcem a svému učedníkovi ukazuje cestu, jak se opět stát pánem svého života. Tony se učí pohlížet na svět prostřednictvím svých snů a představ, jež mohou být stejně reálné jako skutečnost. Debut režiséra Saši Matijeviće svižným a lehkým způsobem vypráví příběh o nešťastné lásce a vyrovnání se s ní. Nekomplikovaným stylem ukazuje, jak lze i v těžké situaci opět uchopit život do svých rukou.

Renata je dívka, s níž je nebezpečné být a která dokáže být hrozbou i pro sebe samu. Je jí nejlépe, když se nemusí kontrolovat a někdo na její spontánní nápady reaguje. Zdá se, že by potřebovala pomoc, svým chováním ji však přivolá jen sotva. Dříve nebo později své blízké zákonitě odradí přílišnou nevázaností i tendencí lhát. A tak se potlouká po San Francisku, aniž by někam mířila či něco vědomě hledala. Ve filmu nejde o dramatický děj, ale o dojem naprosté autenticity a možnost přistoupit do intimní blízkosti postavy, která je představována se všemi nedostatky, podobně jako hrdinové ve filmech Johna Cassavetese. Přes veškerou zasněnost v díle nalezneme rovněž neopominutelné stopy neklidu. Ten dokazuje, že i svoboda může skličovat a možnost rozletu nutně neznačí štěstí. Z nezakotvenosti hlavní hrdinky pramení beznaděj, ale snímek dává i důvody, abychom věřili, že se přese všechny překážky v životě neztratí.

Stárnoucí Leroy a samotářská Patricia nemají na první pohled mnoho společného – snad jen ve stereotypu usazené neveselé životy. A taky neuspokojené touhy, které jim možná pomůže naplnit jejich vztah, jenž tak trochu nepravděpodobně navážou přes erotickou seznamku. Obě postavy mají problémy se sociální interakcí a místy si počínají až abnormálně, ale humanisticky vyznívající dílo ukazuje jejich bláznovství jako krásné, nikoli zasluhující odstup. Film vykresluje fobie obou postav s laskavým pochopením a nijak se nevyžívá v jejich odlišnosti, i když ta zůstává klíčovou charakteristikou. V Leroyově chování lze nacházet moudrost, která ho přibližuje Chancemu z legendárního Byl jsem při tom Hala Ashbyho. Snímek byl inspirován filmem zavražděného nizozemského režiséra Thea van Gogha 06 (1-900) z roku 1994, podle jehož dalšího filmu natočil podobně komorní snímek i Steve Buscemi (Interview, MFF KV 2007).