Linda (Kelly Macdonaldová je zničena. Dny La Scaly se pomalu začínají odpočítávat. Tomuto krásnému sálu s bohatou minulostí (kdysi dávno luxusní kabaret, pak biograf a nyní ne příliš úspěšné bingo) hrozí demolice. Navíc přichází další rána: pár set metrů odtud bude otevřeno moderní zábavní centrum Mega Pleasure, největší bingo aréna v Británii. Všichni se sem hrnou: kdo by nechtěl využít šance vyhrát milión liber v nové hře Bonanza ?! Dokonce i Gavin, charismatický vyvolávač (moderátor, konferenciér) a Lindina velká tajná láska, chce odejít z La Scaly do Mega Pleasure. Lindin šéf, přátelský dobrák Anzani, je najednou v koncích. Jeho welšsko-italská rodina provozovala sál po tři generace a on má být tím posledním?
Jako blesk z nebe přichází spása: Linda v sobě objeví schopnost ovlivnit, která čísla budou tažena! Cesta k záchraně La Scaly je otevřena. Teď už vlastně stačí jenom rozhodnout, kdo se stane milionářem. S žádostí o radu se obrací na tetu Beth, dostává se jí však důrazného varování: Zapomeň na to, tvoje matka měla stejnou schopnost. Linda se ale nevzdává. Brzy však zjistí, že nejlepší je, zůstanou-li některé dárky nerozbalené
Vdova Martha Evensová s dcerou Hilary se účastní národní výstavy skotu, která se v roce 1884 koná v St. Louis. Touhou obou žen je dobře prodat co nejlépe nově vyšlechtěné plemeno hardfordského bezrohého býka. V dražbě ho koupí jistý Ellsworth pro farmáře Alexe Bowena, dopravit mu ho má cowboy Sam Burnett, zvaného Buldok. Sama však podplatí John Taylor, aby Wintergata předal jeho lidem, Mabrymu a Simonsovi. Martha a Hilary doprovázejí Sama s Wintergatem, aby se přesvědčily, jestli se jejich býček dostane do dobrých rukou. Cesta je plná nebezpečí a překážek - při přestřelce je zraněn Bowenův syn Jamie, který hnal právě kolem stádo krav. Sam, Martha a Hilary se o něj postarají a přivezou ho na farmu jeho otce, jenž vládne na svém ranči jako neomezený tyran. Tento muž se však rozhodne získat Marthu, kvůli ní se všem mění před očima a žádá ji o ruku. Ona jeho nabídku neodmítne, ale ani nepřijme, protože ve skrytu duše myslí na uzavřeného Sama, kterému ale zároveň nemůže odpustit zradu...
Jednoho dne zpozoruje lovec John Colter v okolí svého srubu Čejena. A protože objevení Čejena tak daleko na severu nevěstí nic dobrého, vydá se se svým indiánským přítelem Medvědem na obhlídku. Než se vrátí, Čejen Šedý orel unese jeho dcera Beth. Colter a Medvěd se vydávají každý svou cestou za nimi. Po pár dnech indiánova korektního chování přejdou Beth nejhorší obavy a začíná pomalu Šedému orlovi důvěřovat, obzvlášť poté co ji odmítl vyměnit za poníky. Tak všichni míří do hlavního tábora Čejenů, kde se Beth konečně dozví, proč se Šedý orel vydal tak daleko na sever.
I díky podpoře svého přítele Johna (Christian Slater) se Basil (Jared Leto) vzepře vůli svého přísného otce a jako příslušník aristokratické rodiny se ožení s venkovskou dívkou Julií (Claire Forlani). Basil brzy zjistí, že John a Julia jsou milenci, ale přesto se po smrti Julie, která umírá při porodu, ujme jejího dítěte...
Jane Goodale (Ashley Judd), žijící v New Yorku, je odhodlána uspět jak profesionálně (jako talentovaná moderátorka v jedné populární talk show), tak i v jednom romantickém vztahu. Když se v průběhu show začne nový výkonný producent Ray Brown (Greg Kinnear) Jane dvořit, ona je na vrcholu blaha. Ray brzy utrousí sladká tři slůvka a zmámený pár si najde společné útulné hnízdečko lásky. Ale v okamžiku kdy Ray bez vysvětlení uhasí jejich žhavý románek, Jane je absolutně vyvedena z konceptu - a zcela mimo. Horlivě pátrá po vysvětlení a domnívá se, že ho našla nečekaně v animálním světě. Jane, která objevila záhadnou souvztažnost mezi lidmi a jejich zvířecími druhy, začne zkoumat animální společenské zvyky. Její spolupracovník Eddie Alden (Hugh Jackman) nejen , že jí propůjčí skromný pokojík, ale rovněž jí poslouží jako studijní materiál - prototyp mužského živočicha. O své nově nabyté vědomosti se Jane dělí se svou rovněž svobodnou přítelkyní Liz (Marisa Tomei), redaktorkou v pánském časopise, která ji přesvědčí, aby psala pod pseudonymem do sloupku o sexu. Janin sloupek se brzy stane senzací a ona se bezděky stane ženou, o které se nejvíc mluví. Přes veškeré Janiny pokusy odhalit tajemství romantického vztahu Jane přece jen nakonec zjistí, že lidské srdce - dokonce i mužské - je komplikovanější než pouhý instinkt.
Pohledný řidič kamionu Jack Willis je zosobněním australského mužského ideálu, který si v každé situaci ví rady. Teď ale míří za svou nejlepší kamarádkou, vášnivou pilotkou a majitelkou omšelého motorestu v odlehlé buši Ruby Valeovou, protože má problém. Napsal totiž ženskou romantickou novelu, která měla obrovský úspěch u čtenářek, ale podepsal ji tajně jejím jménem, protože se bál výsměchu okolí. Teď chce ovšem vydavatel "spisovatelku" pozvat na velkou propagační akci do Sydney a John musí temperamentní Ruby, která čte jen letové příručky a o psaní absolutně nic neví, přemluvit, aby se přihlásila k autorství jeho knihy. Slíbí jí za to slušnou finanční odměnu, díky níž by konečně mohla mít vysněnou, dlouho odkládanou svatbu se svým snoubencem Hamishem.
Příběh začíná na konci 19. století - mladý Leopold Alexis Elijah Walker Gareth Thomas Mountbatten, který odmítá zaběhlé strnulé konvence i názory svého otce, je jedním z nejžádanějších ženichů v New Yorku. Kromě obdivných pohledů dívek ho pronásleduje i zvláštní mladík. Díky němu se Leopold dostává do časové smyčky. Na jejím konci ho čeká New York dnešních dnů, překvapení v podobě automobilů, telefonů, televize a především krásné a sympatické Kate. Leopold se s moderními technickými vymoženostmi srovnává rozhodně snadněji než s názory a životním stylem moderní ženy. Jejich cesta k sobě je plná nedorozumění, komických situací i překvapivých momentů. Kate dlouho odmítá věřit, že Leopold skutečně pochází z minulých časů považuje ho za trhlého podivína či vtipálka se zvláštním smyslem pro humor. Přesto je její cit k němu stále silnější a nakonec se tato sebejistá, realisticky uvažující žena kvůli němu vrhne do nejistého neznáma.
Píše se rok 1947 a čtyřicetiletý anglický profesor Humbert Humbert přijíždí do USA učit na univerzitě. Když si pronajímá pokoj v domě Charlotte Hazeové, spatří v zahradě majitelčinu dvanáctiletou dceru Lolitu. Zjišťuje, že potkal svou osudovou lásku a je ochoten udělat vše proto, aby byl Lolitě stále nablízku.Využije lásky Lolitiny matky, a přestože ji nesnáší, ožení se s ní. Vztah Lolity a Humberta se naplno rozvine - Humbert Lolitě zatají smrt matky a odstartuje s ní divokou cestu Spojenými státy. Po celý čas jsou sledováni. Po dvou letech Lolita Humberta nečekaně opouští... Příběh graduje. Hluboká žárlivost a pocit viny z nevhodné lásky začnou Humberta měnit v psychicky labilní trosku...
Román Dům duchů chilské spisovatelky Isabel Allendeové vyšel v roce 1985. Autorka (neteř bývalého chilského prezidenta Salvadora Allendeho Gossense) v něm zachycuje pohnuté osudy tří generací rodiny Truebů, v nichž se zrcadlí společenské a politické změny v zemi v letech 1926-1973. Dánský režisér Bille August se ujal komplikovaného úkolu převést román do filmové podoby. Výpravný "mezinárodní film", natočený v angličtině, s anglickými a americkými hvězdami, je pokusem vytvořit v popředí historické fresky osobitou reflexi individuálních příběhů několika postav, svázaných rodinnými pouty, utrpením, soucitem, vášní a nenávistí. Přestože Augustův snímek popisuje dobové události (na nichž se postavy podílejí), je kupodivu spíš rafinovaně natočeným melodramatem s prvky magického realismu, než klasickým historickým filmem.
Bohatý dobytkář Esteban Trueba se ožení s křehkou aristokratickou Clarou, s níž šťastně žije ve svém velkém venkovském domě. Citlivá žena, obdařená zvláštními jasnozřivými schopnostmi, však těžce snáší po léta narůstající rozpory s manželem, a po vyhroceném konfliktu Estebana opustí. Zatímco muž udělá kariéru jako pravicový politik, jejich dcera Blanca proti otcově vůli spojí svůj život s levicovým aktivistou Pedrem. Fašistický puč v roce 1973 rodinu rozbije (Esteban je zbaven své senátorské funkce, Blanca je vězněna, Pedro musí emigrovat), nad jejími členy však nepřestává bdít laskavý duch andělské Clary, dodávající trpícím a bloudícím odvahu vydržet a přežít.
Augustův film není historickou politickou freskou ve stylu Bertolucciho DVACÁTÉHO STOLETÍ (jehož půdorys navenek připomíná). Klade důraz na osudové vztahy postav, jejichž role jsou důsledně rozděleny (andělská Clara, démonický Estebanův levoboček), na magii míst, v nichž se tyto vztahy realizují (dům, ulice, rodinný stůl), i na jednotlivé, pro smysl vyprávění důležité předměty (Clařina tajemná krabice, andělská křídla, hvězdy). Zvláštní roli mají i principy mužského vnímání světa ("politici" Esteban a Pedro), jež nejsou v souladu s ženským způsobem laskavého přetváření skutečnosti (Clara, Blanca). Režisérův moderní a inteligentní přístup k "pokleslému" žánru melodramatu dal vzniknout pozoruhodnému filmu.
Světoznámé, na pět Oscarů nominované drama českého rodáka Karla Reisze, bylo natočeno podle bestselleru Johna Fowlese s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Vypráví o nerovné lásce mezi váženým biologem, který při návštěvě své snoubenky potkává melancholickou a záhadnou Sarah. Jejich vzplanutí svět viktoriánské Anglie odmítá rozumět a oba milence postupně dovede až na pokraj zkázy…
