Sabrina je chudobné dievča, ktoré býva neďaleko príbytku bohatej rodiny. Už od detstva si vysnila podobný život a aby to nestačilo, zamilovala sa do jedného z dvoch bratov z "bohatého" susedstva. Tí si ju však veľmi nevšímajú a tak, keď sa po rokoch stretnú v jednom z miestnych obchodov, nespoznajú ju. Zo Sabriny je krásna žena, ktorá okamžite obidvoch očarí. Háčik je však v tom, že ona sa zamiluje do Davida, ktorý má spôsob života ako playboy, ale do Sabriny sa zamiluje Linus...
Susan Applegate má už dosť života v New Yorku a rozhodne sa vrátiť domov do Iowy. Keďže však nemá dosť peňazí na cestu, prezlečie sa za malé dievča, aby mohla dostať polovičný lístok.
Vo vlaku stretne majora Kirbyho, ktorý ju prichýli na pár dni vo svojej akadémii, kde získa veľkú pozornosť chlapcov a každý sa snaží ju dostať.
Gary Cooper se v této dnes již klasické romantické komedii typově vrací ke své roli lehkomyslného svůdníka z filmu Bluebeard's Eighth Wife (1938), i když tentokrát jako stárnoucí playboy Frank Flannagan. Na scénáři k oběma snímkům se podílel slavný Billy Wilder, který Odpolední lásku i režíroval. Audrey Hepburn zde ztvárnila Ariane, dceru pařížského soukromého detektiva Clauda Chavasseho (Maurice Chevalier). Ten sleduje Flannaganovy milostné pletky a výsledek sděluje podváděnému manželovi (John McGiver), jenž se rozhodne záletníka zabít. To ale zaslechne Ariane, která okamžitě spěchá Franka zachránit. Dokáže jej udržet v bezpečné vzdálenosti od McGivera tím, že se sebe dělá světačku; to Frank sice rychle prokoukne, ale Ariane jej stejně velmi fascinuje a poté, co dívka zmizí, rozhodne se ji hledat... Když se pak jednou setká s Chavassem, vypráví mu o krásné neznámé a netuší, že jde o detektivovu dceru - a ten mu rovněž v nevědomosti nabídne, že mu ji najde. Když pak ale zjistí, že by tak podporoval vztah své dcery s o mnoho let starším casanovou, začne ji od něj zrazovat. Ariane však na jeho naléhání nedá, což otvírá cestu k velkému romantickému finále. Film osvěžuje jemný humor jako je například výborný opakující se gag s kvartetem cikánských houslistů, kteří záletníka Coopera sledují úplně všude, včetně koupele v páře. Tato plynulá, inteligentní a mistrně natočená romantická komedie získala kromě řady nominací také několik cen; jako adaptaci románu Ariane Clauda Aneta ji napsali společně Wilder a I.A.L. Diamond.
„Vše,“ zvolá vypravěč, „díky čemu má smysl žít.“ Irma La Douce je nejúspěšnější prostitutkou Paříže. Je moudrá, oblíbená, obléká se do nápadně zelených šatů a na rue Casanova je takřka neomezenou vládkyní. Triumfálně provozuje své řemeslo na nejžádanějším rohu ulice, kde se policisté ochotně dívají na druhou stranu a zákazníci nechávají tučné spropitné. Její ulice žije spokojeně pod heslem „žij a nech žít a užít“. Nový policista-moralista Nester Patou však i malý prohřešek proti zákonu považuje v prvé řadě za trestný čin, a tak nedlouho po svém čerstvém povýšení z dozoru nad dětským hřištěm organizuje na rue Casanova zátah. Přestože je razie v zásadě neoprávněná a je provedena značně amatérsky, Irma i její kolegyně jsou zatčeny. Nad Irmou se Nester slituje, avšak „smlsne si“ na přistižených zákaznících, a to včetně policejního kapitána. Po zátahu je Nester okamžitě propuštěn, ale nedá mu to a vrací se na místo činu a vyhledá Irmu. Poté, co porazí jejího pasáka, získává Nester nevědomky jeho pozici. Bláznivě se do sebe s Irmou zamilují, Nester však brzy začne žárlit na Irminy zákazníky. Převleče se tedy za zámožného anglického šlechtice a stává se Irminým jediným zákazníkem - nakonec však začne žárlit i na sebe sama. Záhy je tento formálně zásadový policista komickým způsobem uvězněn za brutální vraždu. Jak je slibováno v úvodu, film je oslavou života od počátku do konce a otevřeně uctívá chtíč, citovou opravdovost a nadevše pak pošetilost lásky.
Dej komédie z novinárskeho prostredia sa odohráva v Chicagu 30-tych rokov 20. storočia. Hildy Johnson patrí medzi špičkových novinárov v meste. Po rokoch náročnej novinárskej praxe chce odísť a oženiť sa. Ale jeho prefíkaný šéfredaktor s ním má iné plány a snaží sa Hildyho presvedčiť, aby pre neho napísal posledný článok na titulnú stránku... Veselá komédia populárnej komickej dvojice Jacka Lemmona a Waltera Matthaua v réžii majstra hollywoodskej komédie Billyho Wildera.
Podle mnohých kritiků je hnací silou filmu Štístko, další z Wilderových originálních a inteligentních komedií, Oskarem oceněný Walter Matthau v roli vydřidušského právníka Willieho Gingriche. Partnerem mu je další hvězda Jack Lemmon. Ten si zahrál kameramana CBS Harryho Hinklea, jejž nešťastnou náhodou při utkání týmu Cleveland Browns poraní fotbalista Luther Jackson (Ron Rich). Mazaný Willie, Harryho švagr, s vidinou získání spousty peněz zraněného filmaře přesvědčí, aby předstíral, že v důsledku nehody částečně ochrnul. Aby zajistil spolupráci svého klienta, přesvědčí Harryho chamtivou bývalou ženu Sandy (Judi West), aby předstírala oživení jejich romantického vztahu. Ranou pro Harryho svědomí je ale účastné chování fotbalisty, který je z celé kauzy úplně zničený. Mezitím Harryho neustále sleduje soukromý detektiv Purkey (Cliff Osmond), jenž doufá, že jej nachytá v situaci, která by prokázala, že Harry postižení jen hraje, a pojišťovna by se vyhnula vyplacení obrovského plnění. Hvězdný tandem Matthau-Lemmon v dokonalé herecké souhře statečně překonává všechny překážky, i když je jasné, že jejich finta nakonec nemůže vyjít. Pod scénář tohoto úspěšného snímku se podepsala osvědčená dvojice Billy Wilder a I.A.L Diamond.
Billy Wilder se vrátil v roce 1945 do Německa na žádost Úřadu válečných informací. Díky svému předválečnému působení dobře znal většinu pracovníků německého filmového průmyslu a mohl se tedy kompetentně podílet na jeho denacifikaci. Kilometry spojeneckého filmového materiálu, zachycujícího osvobozování koncentračních táborů, ho přitom inspirovaly k vytvoření dokumentu Death Mills (Mlýny smrti), který měl německé obyvatelstvo konfrontovat s vlastní minulostí a odpovědností za ni. Ironií je, že zatímco vedle služebních povinností (marně) pátral po osudu své rodiny, pobyt v Německu mu vnukl i myšlenku na nový film - romantickou komedii. Berlín v ruinách, plný zoufalých hladovějících lidí, byl pro ni podle něj dokonalou kulisou. Souhlas s natáčením získal u vojenského velení argumentem, že němečtí diváci už jsou vůči přímočaré propagandě imunní, zatímco on je zabaví a přitom jim kýžené poselství jakoby mimochodem podsune. Ať už byly Wilderovy osobní pocity vůči Němcům jakékoli (Jeho zkušenost: "Nepotkal jsem jediného nacistu. Každý byl oběť, každý byl v odboji" se po letech objeví i v Raz dva tři), jeho popis situace a vztahů v poválečné metropoli je podle očekávání sarkastický. Na jednom pólu je úchvatná barová zpěvačka Erika von Schlutowová, která byla za války "Goebbelsovou milenkou - nebo Göringovou? Jednoho z nich určitě" a která beze studu přežívá díky náklonnosti spojeneckých důstojníků. Na straně druhé stojí upjatá členka kongresové komise Phoebe Frostová z Iowy, jež přijela do Berlína na vizitaci. K ruce je jí přidělen kapitán John Pringle, který je ovšem Eričiným milencem. Další směřování děje je zřejmé.
Rámec, který Wilder pro tento klasický model "muže mezi dvěma ženami" zvolil, je pro romantickou komedii velmi atypický, však je také Zahraniční aféra více politickým filmem než romancí. Jako romance popravdě příliš nefunguje, už proto, že postava Eriky je podstatně životnější a přitažlivější než rigidní Phoebe, vztahové rozuzlení je tudíž diktováno více potřebou než logikou. Daleko přesvědčivější je snímek coby režisérův pohled na viníky a spravedlivé, přičemž jednoznačnost tohoto hodnocení se (pro Wildera typicky) záměrně a významně rozostřuje. Snad proto byl tento původně propagandistický film v Německu poprvé uveden až v roce 1977! - Iva Hejlíčková
Na dvoře císaře Františka Josefa I. se koná ples, na který tajně proniká i neznámý muž. Jeho cílem je promluvit si s hraběnkou a vyjevit jí své city, ona ho však nechce vidět. Dva hlavní aktéry zaznamená několik šlechticů a jejich vyprávěním se pak retrospektivně začíná odvíjet příběh milenecké dvojice. Na jeho počátku stojí onen muž, když jako americký obchodník přijíždí do předválečného Rakouska-Uherska, aby tu císaři prodal gramofon.
V romantické komedii kinematografické legendy a držitele sedmi Oscarů, režiséra Billyho Wildera, odjíždí Jack Lemmon v roli starostlivého syna pro tělo svého otce, který zahynul v Evropě. Po příjezdu do Itálie však rychle zjišťuje, že jeho rodič nebyl zdaleka takové neviňátko, jak se tvářil…
Kariéristický úředník Bud Baxter (Jack Lemmon) vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k
romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí
s jedním z jeho šéfů do jeho bytu... Snímek získal pět Oscarů
Bud Baxter (Jack Lemmon) je úředníkem velké pojišťovny. Před časem nedokázal odmítnout
žádost jednoho svého kolegy o zapůjčení bytu a to byla velká chyba. Přišli totiž další kolegové a
Baxterovi bylo zatěžko, když už vyhověl jednomu, jejich žádosti odmítat. Situace došla tak daleko, že
kolegové si sem vodí podle rozpisu v kalendáři třeba jen na hodinu na dvě své milenky, a Baxter,
která mezitím mrzne v parku, získává u sousedů, k nimž doléhá z jeho bytu hluk, pověst velkého
zhýralce. Nutno říci, že za své služby je Baxter odměňován, a postupuje rychle v kariérním žebříčku.
Jednoho dne se na něj se žádostí o zapůjčení bytu obrátí i sám ředitel pojišťovny. Baxter mu vyhoví,
ale pak zjistí, že šéfovou milenkou je slečna Kubeliková (Shirley McLaneová), do níž je už dlouho
zamilovaný. A tehdy se rozhodne s dosavadní praxí skoncovat, a to bez ohledů na následky.
