Hlavní postavou je líbezná a plachá Helenka, dcera revírníka z Komory nedaleko Ostrovačic, která žije svým otcem v myslivně uprostřed nádherné moravské přírody. Jednoho večera ji na ostrovačickém plese vyzve k tanci synovec místního faráře Ríša, který studuje v Praze na právnické fakultě. Zalíbila se mu na první pohled, a tak se o její přízeň začal ucházet jen co se znovu objevil v Ostrovačicích. Zprvu nepřístupná Helenka časem podlehne okouzlení z první lásky, ale když jí Ríša vypráví historky ze svého světáckého života v Praze, začne se mu vyhýbat. Láska je však mocná čarodějka a ona mu časem přece jen odpustí. A Ríša, který dříve jen lehkomyslně utrácel tatínkovy peníze a obletoval holky, se vrátí do Prahy s odhodláním dostudovat a pak se vrátit pro svou milovanou Helenku... Tento námět byl již v českém filmu zpracován, a to pod stejným názvem v režii Karla Antona v roce 1926.
Romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. V roce 1940 měly premiéru čtyři filmy režiséra Otakara Vávry - v lednu Dívka v modrém, v srpnu Pacientka dr. Hegla a v říjnu Pohádka máje a Maskovaná milenka. Všechny tyto filmy byly na svou dobu nadprůměrné.Maskovaná milenka byla pokusem o český velkofilm kosmopolitního ražení. Předlohou se stala novela Honoré de Balzaca. Jde o romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. Na velkolepé podívané, kterou chtěl Otakar Vávra oslnit diváka, se podílel i kameraman Ferdinand Pečenka, náročné stavby v barrandovském studiu navrhl a postavil architekt Jan Zázvorka - oba získali Národní cenu v roce 1941. Hlavní role vytvořili Lída Baarová a Gustav Nezval, dále si zde zahrál Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová a Jiří Steimar. I když film nedosáhl plnokrevnosti literární předlohy, podařilo se dokázat, že česká kinematografie je i v protektorátních poměrech schopna vytvořit dílo, schopné mezinárodní soutěže. A to v oněch podmínkách nebylo nijak málo...
Alois Jirásek by měl určitě radost. Ztvárnění jeho "Filosofské historie" se povedlo. Film začíná vzpourou litomyšlských studentů, kterým nechtělo vedení církevního gymnázia povolit pořádání tradičního majálesu. Tato událost předcházela revolučním událostem v Praze v roce 1848 (kdy na Prahu zaútočil generál Windisgräz a Praha se musela po marných bojích nakonec vzdát). Přesto místy úsměvná, a svěží adaptace známé předlohy byla přijata s velkými sympatiemi kritiky, a tentokrát se vzácně shodla i s diváky. Otakar Vávra jako režisér úspěšně odstartoval svou režijní kariéru, protože převzal současně před ukončením natáčení "Filosofské historie" režii po Josefu Rovenském k dalšímu velice uznávanému filmu "Panenství".Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 22. 9. 1937 v Litomyšli. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938.
Notář Jan Karas je svobodný, finančně dobře zajištěný, není tedy divu, že budí zájem vdavekchtivých žen. Vdova Smutná ho loví pro sebe, paní Smrčínská zase pro svou dceru Slávinku. Jan se ovšem zamiloval do dívky na starém obraze, jenž mu byl svěřen do úschovy. Obraz ho úplně uhranul, celé hodiny vysedává před podobiznou krásky v modrých šatech. Jednoho dne neodolá a políbí rty na plátně. V tu chvíli se stane zázrak: polibek je opětován, dívka vystoupí z obrazu a barokní češtinou mu děkuje za vysvobození. Doktor Karas je zcela vyveden z míry. Zbláznil se snad? A to je pouhý začátek zmatků, které tajemná komtesa Blanka vnese do jeho života...
Programátor Honza (Tomáš Hanák) tráví většinu svého času v softwarovém domě: mailuje, upgraduje, senduje, attachuje a loaduje. Když bere na výlet do přírody svého předpubertálního syna (Michal Vorel) z rozvedeného manželství, nezapomene samozřejmě přibalit mobil, notebook a digitální kameru. Hektický víkendový výlet se záhy protáhne na několikatýdenní pobyt v malé podhorské vesničce, kde Honza se synem stráví nejhezčí a nejveselejší chvíle svého života. Postupně se spřátelí s místními figurkami a zejména s půvabnou rebelující Markétou. Honza propadá nejen jejímu kouzlu, ale i vábivé vůni domácích likérů její zemité babičky, drsnému přátelství venkovské rodiny Ludvy a Vlastičky a koloritu svérázného venkovského života. S příchodem zimy je Honza zákony byznysu přinucen vrátit se zpět do civilizace. Očištěn a obohacen o zážitky, které mu město nemůže nikdy poskytnout...
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech, a pojednává o víře, sebeobětování a zázracích. Hluboce věřící protestnatská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Jan je silně přitahován nevinností a čistotou dívky, která pravidelně rozmlouvá s Bohem. Brzy po sňatku ale Jan utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Bess se obviňuje, protože se předtím vroucně modlila k Bohu, aby jí ho vrátil domů. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou moci milovat a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální aktivity, doma podrobně líčené, mu snad přinesou úlevu a vysvobození. Když se její chování rozkřikne po vesnici, kde žije, lidé se jí začnou vyhýbat a nakonec je svým okolím vyobcována. Sympatizuje s ní pouze její švagrová Dodo. Téměř všemi opuštěná Bess se přesto rozhodne naplnit to, co vidí jako svůj osud... Prolomit vlny je mystický příběh o síle víry, míře sebeobětování a v neposlední řadě o poutu lásky. Manželství věřící dívky Bess a úrazem s trvalými následky stiženého Jana je spoutáno předivem racionálně nedefinovatelných vazeb a není ohraničeno jeho pozemským trváním. V prostředí skotského venkova se odehrává nesmírně jímavé a strhující drama, které divák sleduje téměř tři hodiny doslova jedním dechem. Velká cena poroty MFF Cannes 1996 je v těch nejlepších rukou. (Leoš Kofroň, Rock and Pop 9/96, s. 81)
Režisér Luchino Visconti natočil podle novely Camilla Boita tragický milostný příběh italské hraběnky (Alida Valli) a rakouského důstojníka (Farley Granger). Děj je zasazen do Benátek v době italského povstání proti rakouským okupantům (tzv. Risorgimento)
První z mnoha kultivovaných opusů Luchina Viscontiho považovaný za přímého předchůdce italského neorealismu, který se stal po 2. sv. válce určujícím směrem evropské kinematografie. Příběh smrtonosné vášně Visconti volně natočil podle proslulého románu Jamese Caina Pošťák zvoní vždycky dvakrát (pamatujete na verzi s Anjelicou Hustonovou a Jackem?), klasického představitele amerického detektivního žánru drsná škola. Režisér zasadil děj do nehostinné italské krajiny zmítající se ve válečné krizi, bídě a kriminalitě. Přestože se autor nemohl vlivem nacistické cenzury (film byl natočen v roce 1942, za Mussolliniho režimu) vyjádřit otevřeně, byl jeho pokus záhy zakázán a stal se legendou mezi nadcházejícími režiséry. Ze všeho nejvíce je patrně uchvátil důraz na realistickou Itálii a sociální problémy kraje, které zmítají milostným trojúhelníkem. (Martin Jiroušek)
Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů - který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny - a je velkorysý i svou délkou: tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).
Legendární americký režisér Gus Van Sant (Dobrý Will Hunting) natočil v roce 1993 romantickou komedii, v níž Uma Thurmanová v roli světem protřelé modelky Sissy odchází na venkov, kde má nafotit sérii snímků. Kupodivu se jí zde ale natolik zalíbí, že se rozhodne zůstat a společně s novou kamarádkou Bonanzou bojuje proti bývalému agentovi, který chce půvabnou farmu zbourat...
