Sonny je päťnásobným šampiónom rodea na odpočinku, ktorý dal pred prachom arény prednosť biznisu a nechal sa angažovať firmou na výrobu cereálií. Sonny vystupuje v kostýme s neónovými svetlami aby propagoval cereálne výrobky a väčšinu času trávi s fľaškou nejakého alkoholu. Keď má v Las Vegas vystúpiť na prestížnej akcii v sedle miliónového dostihového šampióna, dozvedá sa, že kôň je pod vplyvom narkotík, aby ho nezhodil. Vtedy sa Sonny rozhodne pozbierať posledné zvyšky svojej hrdosti a cti a priamo z pódia odcvála na žrebcovi kamsi do nevadskej púšte. Ale čoskoro mu je na stope šarmantná televízna reportérka...
Funguje v Americe presumpce neviny? Michael se o tom přesvědčil na vlastní kůži, když v novinách objevil smyšlený článek, který ho obviňoval ze zločinu. Proto kontaktuje autorku článku, aby zjistil co za spiknutím vězí a sám se pustí do vyřetřování.
Adaptácia románu Thomasa Hardyho o osude jednoduchého vidieckeho dievčaťa Tess, ktorú otec posiela na šľachtické sídlo po tom, čo sa dozvedá, že sú so šľachtickou rodinou možno príbuzensky spriaznení. Tu ju mladý šľachtic zvedie, Tess otehotnie a po smrti svojho dieťaťa odchádza pracovať na mliečnu farmu, kde sa zoznamuje so svojou životnou láskou Angelom. Angel sa však nedokáže vyrovnať s jej minulosťou a v svadobnú noc ju vyháňa. Zúfalá Tess sa vracia k svojmu šľachtickému milencovi a postupne smeruje k svojej záhube....
Scenáristé a režisér filmu pojali příběh slavné gangsterské dvojice, který je založen na skutečných událostech, velice originálně. Na jedné straně se postarali o to, aby na filmovém plátně co nejpřesvědčivěji ožila krize třicátých let. Na straně druhé měl však pohled do minulosti posloužit jako odrazový můstek pro zúčtování se současností. Hrdinové filmu jsou sice brutální vrazi, ale to vše jaksi zůstává v pozadí. V popředí vidíme bojovníky proti existujícímu společenskému řádu a americkému vládnímu systému. Film se stal nesmírně populární zejména mezi americkou mládeží. Prvek protestu jí byl vždy blízký. Filosofie tohoto protestu je však zjednodušena, omezuje se na konstatování, že svět nestojí za nic a že oba sympatičtí hrdinové se právem bouří proti zavedenému společenskému řádu. Skutečnost, že zabíjejí, je druhořadá. Krutost, s jakou byli nakonec zlikvidovaní, jim nakonec ještě získává sympatie diváků.Bonnie a Clyde jsou ve filmu usměvaví, lehkomyslní, možná i dětinští, rozhodně jsou však obdařeni velikým osobním kouzlem. Zabíjejí jakoby neúmyslně a neradi. Jak je nemít rád, jak je nelitovat, když tak mladí nesmyslně zemřou. Odtud je jen krůček ke chvále a identifikaci. Tento film patří k významným dílům světové kinematografie. Kritika právem ocenila formální dokonalost tohoto díla, ale v hodnocení ideového vyznění snímku se často rozcházela.
Clara je úspěšná právnička, Afro - američanka. Je workoholička, frustrovaná a věčně smutná žena ve středních letech. Když jí náhle zemře matka, vrací se na její pohřeb do městečka kde vyrůstala a vzpomíná na časy svého děství. Její matka byla slavná vypravěčka příběhů, která dokázala zaujmout i toho najnetrpělivějšího posluchače. Když se jeden z jejich dávných příběhů začne naplňovat v realitě, Clarin svět se převrátí naruby a uvědomí si, že musí přehodnotit svůj dosavadní život...
Pět rozmanitých povídek pěti světoznámých italských filmařů spojuje fakt, že v každé z nich vystupuje Silvana Manganová, manželka producenta Dina De Laurentiise. V odlehčeně surrealistickém duchu natočená povídka P. P. Pasoliniho nese název Země viděná z měsíce, trvá 31 minut a vedle Manganové se v ní objevují např. Toto, Ninetto Davoli, Laura Bettiová aj. Jan Bernard ve své knížce o P. P. Pasolinim píše, že Pasolini tu chtěl přeměnit ideologii "v poezii, lehkost, grácii. Základní myšlenka zůstává táž: "Být mrtvý nebo živý – není to jedno?" V groteskní chaplinovské stylizaci vypráví příběh otce a syna, kteří pohřbí otcovu manželku a místo ní si najdou hluchoněmé děvče, jež uvede jejich byteček do vzorného pohádkového, maloměšťáckého pořádku stejných sprostě křiklavých barev, jaké mají letní domky v Ostii a Fiumicinu, kde byl film natáčen..."
Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍC A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
Pod režijní taktovkou legendárního italského režiséra Piera Paola Pasoliniho ožívá starobylý mystický příběh z dávnověké Arábie, v němž se nevinný mladík zamiluje do své otrokyně. Vzájemnému štěstí ale budou muset oba mnohé obětovat. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes získal snímek z roku 1974 hlavní cenu poroty.
Jack McGurn (Dennis Quaid) musel vždy za své názory bojovat. Ale nikdy ne tolik, jako když se zamiluje do japonské Američanky (Tamlyn Tomita). Získá její srdce a přesvědčí ji, aby si ho vzala a založila s ním rodinu. Pak ale dojde k japonskému útoku na Pearl Harbor a Lily je spolu se svou dcerou a 100 000 dalšími Japonci uvězněna v internačním táboře.
Adaptácia bestselleru Williama Styrona o hrôzach koncentračného tábora. Príbeh poľskej katolíčky Sofie, ktorú počas 2. svetovej vojny nacistickí vojaci prichytili s kontrabandom šunky. Sofia je za svoj priestupok poslaná do koncentračného tábora a tu prichádza o obe deti. Hoci vojnu prežije a odsťahuje sa do New Yorku, je navždy poznačená. Novú chuť do života nachádza až vďaka Nathanovi, americkému židovi, ktorý je posadnutý všetkým, čo sa týka holocaustu. Spolu sa nasťahujú do obytného domu, kde sa zoznámia s dospievajúcim Stingom. Stingo sníva o tom, že raz sa stane spisovateľom a príbeh Sofie a Nathana mu učaruje. Meryl Streepová získala za stvárnenie hlavnej hrdinky Sofie Oscara.
