Film byl inspirován skutečnou událostí, ke které došlo na Novém Zélandu v padesátých letech 20.st.: dvě dívky zavraždily matku jedné z nich. Jackson s Walshovou se detailně zabývali okolnostmi případu a snažili se být věrní skutečnosti - jenže to v případě tohoto filmu znamená něco jiného než obvykle. Tou skutečností, kterou film nabízí, není objektivní pohled vycházející z policejních záznamů, ale pohled jedné z dívek, která si vedla podrobný deník. Film vznikl především na základě tohoto deníku, a tak nabízí svět viděný očima šestnáctileté Pauline Parkerové, vražedkyně vlastní matky. Díky tomu jsou součástí filmu i scény čtvrtého světa, výplodu jejich fantazie, do kterého unikají před nudným a otravným světem všedních spolužaček a nápadníků, prudících učitelek a zrazujících a nechápajících rodičů. Jak Jackson prohlašuje v jednom rozhovoru, právě nespoutaná fantazie dívek ho nejvíc zajímala a vyvolávala v něm pocit sympatií a spřízněnosti. Schopnost vizualizovat tento čtvrtý svět v BOŽSKÝCH STVOŘENÍCH byla tak jakousi malou zkouškou na Tolkiena a naznačuje jeho zájem o vysněné, fantazijní světy, který uplatnil u PÁNA PRSTENŮ.
Hlavní postavou příběhu je Harris K. Telemacher, který moderuje počasí v jedné z losangeleských televizních stanic a žije v poměrně stereotypním životním kolotoči až do chvíle, kdy se náhodně seznámí s anglickou novinářkou Sárou McDowelovou a vzápětí s ním začne komunikovat dálniční signalizační tabule. Dál sice chodí se svou přítelkyní Trudi, jezdí na kolečkových bruslích v muzeu, a jde na večeři s mladou prodavačkou Sandy, ale opětovná setkání se Sárou je oba utvrdí ve vzájemné náklonnosti, která nedbá skutečnosti, že mají oba vážnou známost jinde. To samozřejmě netrvá dlouho, protože se Harris dozví o tom, že Trudi má již tři roky známost s jeho agetnem. Je tedy volný. Světelná tabule mu vzápětí předpoví, že mu v blízké době změní život počasí a zanedlouho je kvůli chybné předpovědi vyhozen z práce. To však není ta hlavní a největší životní změna, o kterou se Harrisovi postará vrtošivé počasí.
Frank Farmer má rád věci pod kontrolou. Konečně, jako bývalý agent tajné služby chránil dva prezidenty a mnoho dalších významných osob. Jeho povolání profesionálního osobního strážce jej nutí mít přehled o každém detailu své činnosti. Nesmí dát protivníkovi žádnou šanci. Své úkoly plní přesně a bez problémů. Až do chvíle, kdy se setkává s Rachel Marronovou. Rachel je superhvězda populární hudby a její kariéra neustále stoupá. S popularitou přicházejí věci obvyklé - manažer, novináři, spousta nových známých - i věci méně zvyklé, jichž se bojí každý slavný člověk - nevyzpytatelní fanouškové. Od jednoho z nich začíná Rachel dostávat bláznivé dopisy s poněkud nebezpečným podtónem. Musí se postarat o svou bezpečnost. Rachel chce osobního strážce - a nejlepší je Frank Farmer. Tak se setkají dva špičkoví profesionálové. Oba očekávají, že budou vůdčí osobností tohoto vztahu. Neočekávají, že se do sebe zamilují...
Portrét jedného z najväčších maliarov 20. storočia, Pabla Picassa, z pohľadu jednej zo žien jeho života. Píše sa rok 1943, Nemci okupujú Francúzsko. Mladá adeptka maliarstva Francoise Gillotová sa v kaviarni zoznámi s Picassom a prijme jeho pozvanie do ateliéru. Vie, že Picasso má povesť notorického lámača sŕdc, ktorý sa nevydrží dlho zaujímať o jedinú ženu, a vie aj to, že je od nej o štyridsať rokov starší. Je však fascinovaná jeho dielom i osobnosťou a preto sa pokúsi žiť po boku geniálneho umelca. Postupne však prichádza na to, že daň za život s ním nie je malá. Spoznáva Oľgu Chochlovovú, Doru Maarovú a Marie-Therese Walterovú, ktoré sa pre Picassa nikdy celkom nestali minulosťou. Francoise zisťuje, ako hlboko ich vzťah s ním poznačil. Rozhodne sa, že nezopakuje chyby bývalých Picassových mileniek a počas desaťročného vzťahu, z ktorého vzišli dve deti, si zachová vnútornú slobodu a nezávislosť. Počas týchto rokov bola maliarovou partnerkou i múzou a ako jediná z jeho žien dokázala
nájsť silu na nový život bez Picassa.
Mladá Angličanka Lucy (HELENA BONHAM CARTER) cestuje v roku 1907 so svojou gardedámou do Florencie. Tam sa zoznámi s excentrickým Georgeom (JULIAN SANDS). Konzervatívna viktoriánska morálka a prudérnosť sa stretáva s nefalšovanou talianskou neviazanosťou a roztopašnosťou.
Pan Stevens (Anthony Hopkins), dlouholetý majordomus na panství Darlington, je mužem, který celý život zasvětil službě svému pánovi. Když panství získá nový majitel, řeší Stevens problém nedostatku personálu tím, že se rozejde za ženou, která dlouhá léta na Darlingtonu pracovala a s níž ho pojil zvláštní vztah... Slečna Kentonová (Emma Thompson) vstoupila do služeb lorda Darlingtona počátkem 30. let s nejlepším doporučením. Hierarchie vztahů mezi služebnictvem i dokonalá rezervovanost pana Stevense zabránily jakýmkoliv důvěrnostem, ale jejich vztah během let prošel zvláštním vývojem a dospěl až k vzájemné, byť nikdy nepřiznané lásce. Naprostá oddanost zájmům služby byla vždycky přednější. Přesto spolu pan Stevens a slečna Kentonová prožili léta v nejlepší shodě, byli svědky toho, jak jejich domem prochází historie - to když lord Darlington svolal mezinárodní konferenci o postavení Německa. Byli i svědky toho, jak se jejich pán, aniž to věděl, pomalu stával "zrádcem" Anglie. Pak se ale slečna Kentonová vdala a z Darlington Hallu odešla. Pan Stevens však na tuto výjimečnou ženu svého života nikdy nezapomněl a když bohatý Američan Scott koupil panství lorda Darlingtona, rozjel se přímo za ní...
Příběh podle románové předlohy E.M. Forstera se odehrává na začátku století v prostředí univerzit a vyšší společnosti. Mladý Maurice (James Wilby) už jako chlapec pozoruje, že je "jiný", naplno si to však uvědomuje až po setkání se spolužákem Clivem (Hugh Grant), kdy se oba do sebe zamilují. Clive si však časem uvědomí, že jejich vztah nemá budoucnost, pokud má dělat úspěšnou kariéru politika, a tak už ve vztahu tak jak je, nechce pokračovat a rozhodne se oženit. Maurice je zdrcen, nevidí budoucnost, ze zoufalství se pokouší o neúspěšnou "léčbu" u iluzionisty. S Clivem vztahy však nepřerušil a navštěvuje ho. Při jedné z návštěv se poznává s mladým hajným Alecem (Rupert Graves). Po počáteční nedůvěře najde právě s ním naplněný vztah.
Thomas Jefferson, v pořadí třetí prezident Spojených států a tvůrce textu Prohlášení nezávislosti, působil v letech 1785-89 v Paříži jako velvyslanec USA. Film působivě líčí toto životní období slavného politika. Ve své funkci býval častým hostem na dvoře krále Ludvíka XVI., přátelil se s význačnými osobnostmi francouzské kultury a vědy, volný čas věnoval vynálezecké činnosti. Nevyhnula se mu ani láska...
Petr Kocián přijíždí ze semináře za svou matkou do jihočeské vesnice Bránov. Jeho strýc farář i matka mají stálé pochybnosti, zda Petr chce být opravdu knězem. Do místního zámku zavítá na návštěvu slavná pěvkyně Mája Zemanová. Setká se s Petrem, vzpomenou si, že si v dětství spolu hráli, a Petr se do Máji zamiluje. Matka vidí, jak se Petr mění, a onemocní. Rodinný přítel, lékař Votava, domluví Máje a poprosí ji, aby odjela. Petr se má vrátit do semináře, na nádraží se však rozhodne odjet za Májou do Prahy. Vyhledá ji v divadle, kde Mája zpívá Carmen. Mája, šťastná z opětného setkání s Petrem, sklidí za svůj skvělý výkon velký aplaus. Mezitím Petrův strýc hledá svého synovce, protože Petrově matce se přitížilo. Pošle telegram do semináře a také Máje do divadla. Mája, aby ulehčila Petrovi rozchod, předstírá, že její láska byl pouhý flirt. Petr odjíždí domů a poté, co se matčin zdravotní stav zlepší, vrací se do semináře.
Studentka sexty Eva Martenová se zamiluje do nového mladého profesora Jiřího Hrona. Nemůže se v jeho hodinách soustředit, přestože je na vyučování jako vždy výborně připravena. Na školním výletě se snaží Hrona získat profesorka Bruncvíková, ale profesor na večírku tančí s Evou. Ve škole je Eva opět myšlenkami jinde a odmítne vydat Bruncvíkové Hronův portrét. S pláčem jde za Hronem do kabinetu a ten se jí snaží uklidnit. Jeho přátelské gesto spatří profesor Bernard, který měl už dříve výhrady k Hronovým moderním vyučovacím metodám. Oznámí řediteli, že Hron držel studentku Martenovou v náručí. Když se Eva dozví, že Hronovi hrozí kvůli ní disciplinární řízení, pokusí se o sebevraždu. Bratr její kamarádky Martiny, doktor Pavel Haler, ji však zachrání. V nemocnici Evu navštíví ospravedlněný Hron a vyzná jí svou lásku.
