Americký muzikál opisuje příběh děvčete, které chtělo být milované. Charity "Naděje" Valentinová pracuje už osm let jako barová tanečnice. Právě se chystá na svatbu se svým přítelem, z toho se ale vyklube podvodník, který ji jen okrade a uteče. Zoufalá Charity bloudí po městě, když se náhodou potká se slavným italským hercem Vittoriem Vitalem. Náhoda chce, aby Charity strávila s Vittoriem celou noc - nejdřív v zábavných podnicích a později v jeho domě. Vittorio je naivní a jednoduchou Charity okouzlený a vlastně pro oba má společně strávená noc velký význam. Charity se rozhodne změnit svůj život a hledá si normální zaměstnání. Na úřadu práce se seznámí s Oskarem. Oba si hned padnou do oka a vypadá to tak, že Charity konečně našla toho pravého....
Príbeh o americkej speváčke, ktorá očarená dekadenciou predvojnového Berlína hľadá na javisku Kit Kat klubu cestičku ku kariére filmovej hviezdy, a o jej priateľstve k dvom mužom - krajanovi, učiteľovi angličtiny a nemeckému milionárovi. Filmový tvar sa vyznačuje pôsobivým uplatnením náznaku a brilantnosťou choreografického riešenia. Film príkladne stavia do kontrapunktu dramatický dej s hudobnými a tanečnými číslami, ako aj sentimentálny príbeh s analýzou rozrastajúcej sa agresivity a fašizujúcej netolerantnosti (metafora o zlobe davu, o manipulovaní s masou). Osobitnú rovinu tvorí kabaret - veľkolepý, ironický, smutnoveselý, s fascinujúcou postavou kabaretiéra. Odcudzovací efekt umocňuje sugestívnosť výpovede, pripomínajúcej postupy magického realizmu. Všetky roviny sú precízne prepojené, zobrazujúce dobu a prostredie ako úrodné podhubie hnedého moru, a zároveň nemožnosť preraziť dogmatické konvencie.
Filmová adaptace slavného románu Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782), která na spletitém osudu dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, zachycuje v poněkud odlehčené poloze obraz aristokratické společnosti několik let před Francouzskou revolucí. Příběh cynických poživačníků je podán v sytých barvách pozdního baroka s důrazem na malebné plenéry, vtipné epizody a bohatou výpravu a kostýmy.
V městečku Tonto zastavil dostavník mířící do Lordsburgu a nabírá cestující. K Lucy Malloryové, která jede za manželem, přistupuje obchodník Peacock, tajemný karbaník Hatfield, a místním ženským mravnostním spolkem z města vykázaní doktor Boone, který více pije než léčí, a slečna Dallasa, která ohrožuje mravopočestnost. Na poslední chvíli ještě nastupuje bankéř Gattewood, který právě vykradl vlastní banku a potřebuje rychle zmizet. Tou dobou se místní šerif dovídá o útěku Ringo Kida (JOHN WAYNE) z vězení a o tom, že má namířeno právě do Lordsburgu, aby si to vyřídil s těmi, kdo jej dostali za mříže. Šerifovi tedy nezbývá, než nastoupit také. To ještě netuší, že Ringo přistoupí cestou. Ale mají vůbec cestující šanci se do cíle své cesty dostat, když musí projet územím, kde zrovna řádí z rezervace prchlí Apači v čele s Geronimem?
Jeden z raných westernů Johna Wayna, který v něm ztvárňuje velitele americké posádky v území obklopeném agresivními indiány. Pod jeho vedení se dostává jeho syn a za ním přijíždí i jeho matka. A rudokožci začínají hrozit čerstvě vykopanou válečnou sekerou.
Úspěšný boxer Sean Thornton (John Wayne) ukončí svoji kariéru v USA a vrací se do své irské vlasti. Tam se zamiluje do mladé Mary Kate Danaher ( Maureen O'Hara). Avšak její bratr je ostře proti tomuto spojení a podle irských zvyků má poslední slovo... Scénář je založen na románu Maurice Walshe, jenž zase vychází z Shakespearova Zkrocení zlé ženy.
Na pozvání jednoho maharadži přicestuje zpěvačka Eloise Kelly (Ava Gardner) do Afriky, aby se účastnila safari. Avšak místo maharadži, který musel předčasně odcestovat, se zde setká s Victorem Marswellem (Clark Gable), jenž se živí odchytem divoké zvěře. Eloise se brzy stane jeho milenkou. O něco později se Victor setká s mladým britským manželským párem: antropologem Donaldem (Donald Sinden) a jeho půvabnou manželkou Lindou (Grace Kelly), které nezůstane Victor lhostejný... Podle divadelní hry Wilsona Collisona. Jedná se o remake snímku RED DUST Victora Fleminga z roku 1932, kde Clark Gable ztvárnil stejnou postavu.
Osud jí přichystal těžké zkoušky, přesto nikdy nepřestala milovat a věřit v dobro.
V roce 1561 opouští Marie Stuartovna jako vdova Francii a vrací se zpět do rodného Skotska. Od počátku je jasné, že se jako katolička bude dostávat do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Silně protestantské Skotsko, rozdělené nábožnými spory a politickými ambicemi, její snahu o náboženskou toleranci odmítá. Její nevlastní teta Alžběta I., kterou Marie neuznává za právoplatnou anglickou královnu, proti ní spřádá intriky. Pro udržení svého trůnu a zajištění míru se Marie musí vdát. Rozhodne se pro Jindřicha Stuarta, anglického katolíka, jenž však není rovnocenným partnerem pro sebevědomou královnu. Když Marie pozná odvážného a přímočarého hraběte Bothwella, je to začátek velké lásky a zároveň tragických událostí, které se zapsaly do historie. Alžběta I. považuje Marii za svoji nebezpečnou soupeřku a je rozhodnuta zničit její panování i život.
Film podle divadelní hry Maxwella Andersona vypráví příběh ženy, která se vzdala království pro svou životní lásku a nikdy toho nelitovala.
Legendární režisér John Ford, jenž se specializoval na westerny, převyprávěl dramatický životní příběh královny Marie vizuálně vytříbený stylem. Černobílá kamera navozuje kontrastními stíny ponurou atmosféru středověku, v němž se nebezpečí skrývá za každým rohem.
V hlavní roli královny Marie září vynikající Katharine Hepburnová, jež vytvořila lidský a uvěřitelný portrét výjimečné panovnice. Její Marie Stuartovna je láskyplná i neústupná, vzdělaná a noblesní žena, jenž uchvacuje svoji osobitostí i krásou. Zajímavostí je, že Hepburnová byla rodově spřízněná se skutečným James Hepburnem - hrabětem Bothwellem.
Děj se odehrává na malém městě v Kentucky v roce 1890. Soudce Priest, veterán americké občanské války, se musí postarat nejen o spravedlnost, ale i o sňatek svého synovce. Film je založen na díle spisovatele Irvina S. Cobba, kde se poprvé objevila zidealizovaná postava soudce Priesta.
Velšská vesnice Cum Rhonda leží v malebném údolí, které se na přelomu 19. a 20. století pomalu mění k nepoznání. Většina zdejších mužů pracuje v uhelných dolech, které přetvářejí jak krajinu, tak i duši jejích obyvatel. V dolech pracuje i Gwilym Morgan se svými syny. Jen nejmladší Huw je zatím ještě dítě. Jako jediný má však naději na lepší život. Rodina Morganových musí přestát řadu těžkých chvil: když majitelé dolu sníží horníkům výdělky, přijde čas bránit svá práva. Jenže Gwilym Morgan má na zakládání odborů úplně jiný názor než jeho synové. Malý Huw spadne i s matkou do ledového potoka a na nějakou dobu zůstane upoutaný na lůžko. Najít chuť do života mu pomáhá sympatický reverend Gruffydd, zamilovaný do Huwovy sestry Angharad.Nezapomenutelný film režiséra Johna Forda vznikl podle románu Richarda Llewellyna. Získal pět Oscarů: jako nejlepší film, dále za nejlepší režii, za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Donald Crisp), za černobílou kameru a za výpravu v černobílém filmu. V dalších pěti kategoriích byl na tuto cenu nominován.
