Žárlivý průmyslník, jenž pověří detektivní kancelář pátráním po minulosti své mladé manželky, nevědomky způsobí opětovné setkání bývalých milenců. Na rozdíl od svých pozdějších slavných děl (především tzv. tetralogie citů) Antonioni nevytrhává popis vyhrocujících se vztahů milostného trojúhelníku z přesného dobového kontextu. Naopak jemnými náznaky a detaily vytváří kolem linie příběhu obraz části italské společnosti na konci 40. let minulého století. Zaměřuje pozornost na buržoazní prostředí, ve kterém se pohybuje hlavní hrdinka filmu Paola, přičemž si kriticky všímá i sociálních kontrastů zvýrazněných následky nedávných hrůz druhé světové války (scéna dražby ve prospěch dětí válečných invalidů). (FebioFest 2006)
Sandro a Anna s sebou na výlet jachtou vezmou Anninu přítelkyni. Anna náhle záhadně zmizí – snad se nudila a odešla nebo se stalo neštěstí. Sandro s Claudií ji hledají a cestou se z nich stanou milenci. Už nevědí, co a jestli vůbec něco hledají. V dodnes fascinujícím černobílém snímku položil tehdy už zkušený Antonioni základ moderního filmového jazyka. Jeho záměrem bylo upozadit děj a soustředit se na vnitřní napětí. Pomalý a meditativní film o vzájemné nepoznatelnosti a odcizení byl ve své době zatracován i zahrnován cenami a své kvality si podržel dodnes. Banální příběh znuděného milostného trojúhelníku se díky režisérově mistrovství proměnil v sondu do intimních vztahů ve společnosti, kde i svoboda tíží.
Štyri poviedky režírované Michelangelom Antonionim (Kronika lásky, ktorá nikdy neexistovala, Dievča, zločin, Nehľadaj ma, Toto nečisté telo) - odohrávajúce sa v mestách Ferrara, Portofino, Aix en Provence a Paríž - o rôznych podobách lásky, spojené postavou rozprávača-pozorovateľa. Tieto spájajúce scény medzi jednotlivými epizódami, ktoré rámcujú dej režíroval Wim Wenders. Postavu pozorovateľa (hrá ho John Malkovich) poňal Wenders rovnako ako ostatné postavy filmu - i on je citovo vyprahnutý, neschopný porozumieť, neschopný lásku prijímať a dávať. Tento formálne dokonalý film bol kritikmi vyzdvihovaný najmä ako pamätihodný príklad profesionálnej kolegiality.
Jeden z nejpopulárnějších francouzských režisérů posledních dvou dekád, kterého proslavily
především snímky Jméno růže či Boj o oheň, ale také o něco více současná dramata Sedm let v
Tibetu či Nepřítel před branami, v roce 1995 kývnul společnosti IMAX, jež se s jeho pomocí rozhodla
natočit svůj první 3D film. A Jean-Jacques Annaud tento krátkometrážní snímek nakonec věnoval
příznivcům historické aviatiky a také divoké a nesmlouvavé horské přírody.
Hlavními hrdiny vizuálně působivého dobrodružství, odehrávajícího se v 30. letech minulého století a
natočeného na motivy skutečné události, jsou dvě legendy francouzského letectví - Jean Mermoz v
podání Vala Kilmera a „píšící“ pilot Antoine de Saint-Exupéry s tváří Toma „Amadea“ Hulceho. A právě
tito dva zcela rozdílní muži mají za úkol provést něco, co dosud nikdo nedokázal. Mají vytvořit
letecký most, který by přepravoval poštu mezi Jižní Amerikou a Francií. Jeden z jejich nových letců
Henri Guillaumet, kterého hraje Craig Sheffer, ovšem havaruje v Andách, a proto se ho budoucí autor
Malého prince vydává zachránit. Jeho mise je ale neúspěšná a Guillaumet se musí dostat do bezpečí
sám, pouze vlastní silou.
17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu.
Saigon, konec 20. let. Patnáctiletá francouzská školačka se vrací z prázdninového pobytu na venkově u matky. Na přívozu přes Mekong upoutá pozornost bohatého mladého Číňana a ten jí nabídne odvoz do Saigonu. Již během společné cesty do města mezi nimi vzniká výrazné napětí, jež záhy přerůstá v intenzivní vztah - spíše erotický, než citový. Nezkušená dívka, pocházející z nemajetných poměrů, začíná prostřednictvím svého sedmadvacetiletého přítele objevovat svět fyzické lásky i svět peněz. Zatímco Číňan zcela propadá jejímu kouzlu a zamiluje se, dívka stále dává najevo, že ji k němu váží jen sex a peníze. Styky mladičké bílé dívky se světáckým Číňanem ale nemohou zůstat dlouho utajeny. Mladík je podle tradice zaslíben čínské nevěstě z nejlepších kruhů, jiný sňatek by ho vyloučil z otcovy závěti. Dívka se stává terčem útoků matky a staršího bratra, kteří ovšem přes svůj odpor a opovržení neváhají těžit z Číňanovy štědrosti. Vztah francouzské dívky a jejího čínského milence je předem určen k zániku, ale když se dívka po mladíkově svatbě vrací s rodinou do Francie, nahlížíme poprvé za masku její zdrženlivosti - přese všechno ji k milenci poutal i silný cit.
Píše se rok 1951 a do New Orleans se po letech vrací šestatřicetiletá rozvedená Julie, aby si tu našla nového manžela. Mimo jiné se setká také se svým jednadvacetiletým synovcem Martinem Loaderem, který píše zprávy pro WXBU, jednu z místních rozhlasových stanic. Ve stejnou dobu přichází do města také excentrický scenárista Pedro Carmichael, kterého předchází reputace mistra velkých dramat, a kterého najali Martinovi šéfové z WXBU, aby zvedl klesající zájem posluchačů o jejich stanici. Pedro začne pracovat na seriálu, který se vysílá každý den v přímém přenosu a jako bystrý pozorovatel si velmi brzy všimne, že se Martin i přes věkový rozdíl do své tety Julie zamiloval a rozhodne se jejich utajovaného milostného vztahu využít pro svůj seriál.
Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy.
Vyšetřovatelka pojišťovny přesvědčí svého šéfa, že jedině ona je schopna chytit exklizivního zloděje Roberta MacDougala do nastražené pasti. Sama se bude vydávat za profesionálního lupiče. Společně pak, přes vzájemnou nedůvěru, naplánují bombastickou akci na předvečer roku 2000. Hra kočky s myší může začít, ale kdo je kočka a kdo myš?
Kdo na koho vlastně líčí past?
Spustit se v noci se střechy newyorského mrakodrapu, vypnout dokonalé bezpečnostní zařízení, vyříznout z rámu vzácného Rembrandta a odeslat jej podnikovou potrubní poštou do Kuala Lumpuru... Tak obratný a drzý dokáže být jen jeden člověk na světě: Robert MacDougal, stárnoucí lupič gentleman, který pracuje nejen pro peníze, ale také - a to zejména - pro potěšení. Virginia Bakerová z pojišťovny Waverley je o tom alespoň stoprocentně přesvědčena. A nejen to. Ona ví, jak tohoto nepolapitelného zloděje, specializujícího se na krádeže těch nejvzácnějších uměleckých děl a léta unikajícího všem pokusům o dopadení, dostat. Potřebuje k tomu jen požehnání svých šéfů. A pak také, samozřejmě, Macovu důvěru a náklonnost. Získat to první nebude problém. S tím druhým to bude o něco těžší. Neboť i když je Gin mimořádně atraktivní dívka, jejímž půvabům dosud nikdo neodolal, Mac se celý život řídí základním pravidlem, vylučujícím z jeho práce jakékoliv osobní vztahy. Jenomže nikdy neříkej nikdy, že...
Romantická kriminální komedie, v mnohém připomínající klasické bondovky, přináší složitou, sofistikovanou, dokonale propracovanou zápletku, jejíž jednotlivé momenty do sebe zapadají jako kolečka švýcarských hodinek. Ke kladům filmu patří i účast dvou mimořádně charismatických herců, jimž se - i přes téměř čtyřicetiletý věkový rozdíl - podařilo vytvořit dokonalou dvojici: Seana Conneryho, prvního - a podle mínění mnoha nepřekonaného - představitele Jamese Bonda, nesčetněkrát v průběhu své kariéry nejrůznějšími časopisy označeného za "nejvíce sexy" herce všech dob. Past, kterou mimochodem označil za jeden ze svých nejmilejších filmů, natáčel v devětašedesáti letech, a své pověsti v ní nezůstal nic dlužen. A Catherine Zeta-Jonesové, která tu ke svým nesporným - a filmem mnohokrát využitým - půvabům předvádí i neuvěřitelnou, až gymnastickou zdatnost.
V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se. Po autonehodě nechává Chicamaw zraněného Bowieho v péči Keechie a ti dva se do sebe zamilují. Bowie tak musí nalézt rovnováhu mezi svým poutem ke Keechie, loajalitou vůči svým kamarádům a samozřejmě potřebou získat peníze na cestu do Mexika. Pomalu se nad nimi stahují mraky a Bowie s Keechie drsným způsobem zjistí, že zlodějská čest má své hranice a že nakonec půjde o holý život. Snímek byl natočen stejně jako film noir They Live by Night (1949) Nicolase Raye na motivy románu Edwarda Andersona a scénáristé spolu s Altmanovými hereckými oblíbenci vlastně vytvořili žánrově mnohotvárný remake tohoto snímku s příchutí klasiky Bonnie a Clyde. Altman se v tomto filmu nezajímá ani tolik o násilnické kousky gangsterů, nýbrž s větším zaujetím sleduje příběh každodenního života svých filmových hrdinů, které ale vůbec neglorifikuje. Film ale ukazuje gangstery jako oběti společnosti a doby hospodářské recese, přepadení bank jsou zde do jisté míry projevem sociální rebelie a nesouhlasu s daným stavem. Brutalita, mrazivá ironie, ostré svícení, záběry přes zrcadlo či sklo, všudypřítomné hrající rádio, práce kamery zdůrazňující fragmenty emocí, expresivní detaily, smysl pro ironický nadhled i napínavou akci – to vše řadí snímek k tomu nejlepšímu z Altmanovy tvorby 70. let.
