Filmy online ke shlédnutí zdarma

Hrdinou tohoto brutálního akčního filmu je dobrý mimozemšťan, který se ukrývá v těle agenta FBI Lloyda Gallaghera. Ten na své pozemské misi musí zničit jinou mimozemskou bytost, která stále vniká do nových lidských těl a své nositele mění na agresivní šílence...

Tajuplný ostrov obehnaný jemným předivem pavučiny. Čtyři páry tenkých nohou čekají na její záchvěv, signalizující kořist. Hmyzí oči, pozorující marné snažení budoucí potravy, vyprostit se. Pevná kusadla připravená vnořit se do pevných útrob oběti.Agónie bolesti smíšená s hrůzou. A pak ... nic. Smrt. Pavoučci prý přinášejí štěstí. Obrovský pavouk by měl přnést velké štěstí. Není tomu vždy tak. Tento přináší smrt. Bolestivou a zrůdnou smrt.

Nový den nezačíná pro Barryho Thomase, úředníka společnosti Utrel, příliš šťastně. Ráno uslyší ve zprávách, že poslední pojekt společnosti je zastaven, málem se stane obětí autonehody, polije si košili... Tím ale problémy nekončí, další den se totiž vše opakuje znovu. Barry si uvědomuje, že svět se ocitl v časové smyčce.

Počátkem 21. století dosáhla společnost Tyrell ve výzkumu robotů fáze Nexus. Její výrobky byly téměř identické s lidmi, nelišily se ani inteligencí. Lidé používali replikanty při nebezpečných výpravách nebo jako otroky při kolonizaci jiných planet. Po krvavé vzpouře replikantů v jedné z mimozemských kolonií byl robotům pod trestem smrti zakázán pobyt na Zemi. Na plnění tohoto nařízení dohlížely speciální jednotky Blade Runner, pověřené vyhledáváním a likvidací replikantů, kteří zákaz poruší.Při svém prvním uvedení před deseti lety ohromil tento snímek diváky svým pohledem na budoucnost a brzy se stal obdivovaným klasickým dílem v žánru sci-fi. Inteligentní a provokativní scénář, volně vycházející z knihy Philipa K. Dicka "Sní androidi o elektrických ovcích?", výtvarná stránka a zvláštní efekty vytvořily svým autorům odrazový můstek k následující hvězdné kariéře. Rovněž pro některé hlavní představitele - zejména Rutgera Hauera - byl tento film významným mezníkem - rolí Roye Battyho se zařadil do kategorie mezinárodních hvězd. Režisér Ridley Scott nebyl spokojen se zásahy studia do konečné podoby filmu, ale jeho snaha o prosazení původní verze přinesla ovoce až po letech.

V první části kultovní sci-fi ságy se setkáváme se Sigourney Weaver v roli statečné Ripleyové, která jako jediná z posádky vesmírné lodi Nostromo zůstává naživu v souboji s hrůznou bytostí, jejíž zárodek se dostal na palubu z líhně na neznámé planetě. První část jedné z nejpopulárnějších ság v historii science fiction představuje americkou herečku Sigourney Weaver jako ženu ocelových nervů, předurčenou k boji proti nepřekonatelné bytosti z vesmíru. Posádka kosmické dopravní lodi Nostromo, která míří z obchodních cest zpět na Zemi, je palubním počítačem předčasně probuzena ze spánku. Pasažéři zjišťují, že loď zachytila jakýsi vzdálený signál. Zanedlouho přistanou na pusté planetě, odkud signál pochází, a objeví havarované kosmické plavidlo, v němž najdou podivnou líheň se spoustou velkých vajec. Při zkoumání jednoho z nich se náhle vylíhne zvláštní tvor a přisaje se jednomu členovi posádky na obličej. Jakékoli pokusy zbavit se ho jsou marné, a tak se výprava, jež poruší bezpečnostní předpisy, vrací i se záhadným tvorem na palubu lodi. Ten po pár hodinách zmizí, ale pak se stane cosi úděsného. Při společné večeři se z rozervaného hrudníku postiženého muže vyklube mimozemský organismus a ztratí se neznámo kam. Začíná boj o přežití, v němž jsou členové posádky postupně likvidováni, a proti vetřelci z vesmíru nakonec stojí už jen samotná Ripleyová. Režisérem slavného sci-fi hororu je Ridley Scott.

Patricia Kramerová je obyčejná žena v domácnosti, která vychovává dvě malé děti. Její manžel pracuje v reklamě. Na večírku, kam Pat pozve všechny sousedy, si poprvé všimne podivné věci; připadá jí, že se zmenšuje. S obavami se svěří manželovi a společně začnou navštěvovat všechny možné specialisty. Ti nakonec dojdou k závěru, že se Patricia z jim neznámých důvodů skutečně zmenšuje. Na její nemoc zatím není žádný lék. Zatímco doma má od té chvíle Pat peklo – všude je nepořádek, děti neposlouchají, služebná Concepcion stále jen poslouchá taneční hudbu a nakrucuje se do rytmu – média a veřejnost se o stále menší Pat začínají intenzivně zajímat. Ve sci-fi komedii Joela Schumachera z roku 1981 hraje hlavní roli Lilly Tomlinová.

Student medicíny na chicagské universitě Nelson Wright se podrobí odvážnému pokusu. Přivede se do stavu klinické smrti, aby zjistil, zda existuje něco jako posmrtný život. Na pokusu s ním spolupracují jeho přátelé, výzkumnice Rachel, student David, notorický sukničkář Joe a kronikář Randy. Nelsonovi se po úspěšném pokusu, který má za následek noční můry, zbystří smysly. Ostatní následují jeho příkladu. Klinická smrt v nich vyvolává dávné vzpomínky a viny a nutí je korigovat vlastní život i za cenu jeho ohrožení.

Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství... Scénář k filmu napsal Pavel Juráček, který se v 60. letech přičinil (jako scenárista a režisér, ale i ve vedení jedné z barrandovských tvůrčích skupin) o vysoký umělecký a ideový kredit české kinematografie, ale později, v období tzv. normalizace, nesměl natáčet ani publikovat.

Varovná vize blízké budoucnosti, kdy lidské city a touhu po štěstí spoutá totalita nejmenovaného státu. Román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh Služebnice vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. Scénář je dílem známého anglického dramatika Harolda Pintera a snímek natočil přední německý režisér Volker Schlöndorff, který od počátku osmdesátých let pracuje převážně v zahraničí. Snímek nepatří k typickým vědecko-fantastickým filmům a více se soustřeďuje na psychologické vykreslení postav. Zavede nás do státu, ovládaného represivním režimem s přísně puritánskou etikou. Menšiny a nevěřící jsou odsouzeni do pracovních táborů. Následkem nukleárních katastrof a genetického experimentování se většina žen stává neplodnými. Ženy schopné rodit děti jsou vychovávány jako Služebnice a přidělovány do rodin vysokých státních úředníků. Kate se pokouší se svým mužem a dítětem utéci do Kanady. Na hranicích je muž zastřelen a dcerka odvlečena pryč. Kate čeká osud Služebnice, tak jako mnoho jejích nových přítelkyň. Ocitne se přímo v rodině Velitele, který má na starosti tajnou policii. Kate se ovšem nehodlá jen tak smířit se svým osudem a zvláštní přízeň Velitele jí dává nečekanou možnost...

Přežil pád své vesmírné lodi, která přiletěla bůhví odkud. Chodí po světě, v němž je pro něj všechno nové, neznámé, dívá se na celé to lidské hemžení kolem sebe velkýma, udivenýma očima. Neumí mluvit, ale rozumí, umí číst myšlenky, umí pozorně naslouchat, umí možná i mnoho jiných věcí: dotykem dlaně léčit bolavé rány, opravovat nefungující přístroje... A lidé, s nimiž se potkává - alespoň někteří - jako by v sobě najednou nalézali kousek toho lepšího, co v nich je. Kousek lidskosti, která je bůhví proč nutí tomu divnému chlápkovi pomoct... Nízkorozpočtový snímek (veškeré náklady činily pouhých 400 tisíc dolarů) Bratr z jiné planety je typickým autorským filmem: kromě scénáře a režie jej John Sayles i sestříhal, (dokonce si v něm i zahrál menší roli - jednoho "muže v černém"). Inspirací k němu, podle Saylesových slov, byly jednak jeho vlastní divoké sny, jednak román Ralpha Ellisona Neviditelný muž. To, že jeho ústřední hrdina neumí mluvit a vnímá svět kolem sebe de facto jako udivené dítě, umožnilo režisérovi použít některé postupy a metody, které byly nemyslitelné od příchodu zvukového filmu. (Některé scény také v divákovi vysloveně evokují klasické němé snímky s Busterem Keatonem.) A pohled bytosti z jiného světa na ten náš mu umožnil vytvoření jemné společenské satiry, umožnil mu ukázat, jak se dají - lidskostí a vzájemným pochopením - překonávat komunikační bariéry. V r. 1985 získal snímek na Mezinárodním filmovém festivalu fantastických filmů ve španělské Katalánii dvě hlavní ceny: Joe Morton za nejlepší herecký výkon, John Sayles za nejlepší scénář.