Za osmnáct dní Země přestane existovat, protože se srazí s asteroidem velikosti Texasu. Je bezpodmínečně nutné, co nejdříve přistát na asteroidu, hluboko pod jeho povrch zavrtat silné jaderné nálože, odpálit je a pak se jen modlit, aby to celé pomohlo. Záchrana světa tímto brizantním způsobem je práce jako stvořená pro partu drsných naftařů v čele s Harrym S. Stamperem (Bruce Willis), který zachází s vrtnou plošinou a výbušninami jako neurochirurg s jemným laserovým skalpelem. Astronautický výcvik NASA je rychlý a za pár dní jsou dva raketoplány s jadernými náložemi a samorostlými spasiteli světa na palubě připraveny ke startu. Zvládne Bruce Willis a jeho muži sebevražedně riskantní akci?
Smrtící mimozemský DJ a drogový dealer v jedné osobě přichází na Zemi doplnit zásoby exkluzívního intergalaktického matroše. Způsob rafinování drogy z mozků lidských obětí ale přitáhne pozornost drsného protinarkotického detektiva Jacka Cainea (Doplh Lundgren), který v něm zavětří střet zájmů a po zralé úvaze se rozhodne rozšířit pole svoji působnosti z Houstonu na celý vesmír, podle hesla "Houstone, už nemáme problém!"
Posádka kosmického plavidla Argos zachytí signál z dosud neprobádané planety Aura. Při průletu oběžnou dráhou je loď přitáhnuta k planetě nadměrnou gravitační silou. Po přistání propadají členové posádky záchvatu agrese a napadají se navzájem. Když se situace uklidní, astronauti zjišťují, že v temnotě se něco ukrývá a zřejmě to může ovládat jejich mysl.
Hlavním hrdinou této italsko-americké bláznivé komedie s titulem Dr. Zlatobotka a jeho sexbomby je klasický prototyp šíleného vědce s doslova ujetými nápady. Vincent Price se vrací ke své roli Dr. Zlatobotky z předchozího filmu uváděného v USA pod názvem Dr. Goldfoot and the Bikini Machine (1965) a také si zde zahrál menší roli uneseného amerického generála. Tentokrát si chce bláznivý doktor podrobit Ameriku i celý svět s pomocí armády smyslných, avšak velmi výbušných ženských robotů. Detonační zařízení mají tyto krásky v pupících, což samozřejmě ve filmu vytváří prostor pro spoustu humoru.
Dávno před tím, než na veřejnost pronikly zvěsti o klonování, vymyslel Jaroslav Balík něco podobného právě v tomo filmu natočeném v roce 1972. Dlouho trvá, že vyjde najevo, že zlá a bezcitná dvojnice, k nerozeznání podobná půvabné dívce, je umělá bytost. Nakonec však spravedlnost a láska přece jen zvítězí... Poplatnost normalizační době se projevuje v tom, že za všechny špatnosti mohou bestiální imperialisté, sledující jedině zisk. Titulní dvojroli si zahrála spíše jen pózující Jana Brejchová, atraktivní téma podlehlo ideologickému zatížení.
Při rozšiřování stanic londýnského metra narazí dělníci v podzemí na lidské ostatky. Přivolaný paleontolog neoficiálně stanoví stáří kostí na pět milionů let. Další rozruch na pracovišti vyvolá objevení velkého kovového objektu. V přesvědčení, že jde o nevybuchlou bombu, zavolají armádní specialisty. Věc je z nezničitelného, radioaktivního materiálu. Záhadný předmět se snaží identifikovat vedoucí týmu British Experimental Rocket Group, profesor fyziky Bernard Quatermass. Předpokládá spojitost nalezených ostatků a objektu. Teorie bomby se začíná pomalu rozplývat poté, co se věc začne znovu po pěti milionech let projevovat.
Film odpovídá na dávnou otázku, zaznívající i v Kubrickově Vesmírné odysseji - proč právě my jsme jediné inteligentní bytosti na Zemi.
Protiválečný snímek Johna Badhama je sice fikcí, hrozivě se však blíží možné skutečnosti. Když se sedmnáctiletý počítačový nadšenec David (Matthew Broderick) napojí na jakýsi program nabízející jeho oblíbené válečné hry a začne hrát hru Globální termonukleární válka, zjistí, že jde o skutečný vojenský program a stroj se opravdu chystá k válečnému střetnutí. David se s pomocí své kamarádky Jennifer (Ally Sheedy) a profesora Falkena, který program vymyslel, snaží zabránit odpálení jaderných raket. Vysvětlit počítači, že šlo jen o hru, se ovšem jeví takřka beznadějné
Na vojenském cvičení zasáhne nového válečného robota předváděného firmou Nova Robotics blesk, který způsobí zkrat a vzápětí se shodou okolností a náhod dostane ven z přísně střeženého objektu. Šéf bezpečnosti, kapitán Schroeder, okamžitě zahájí pátrání, neboť robot číslo pět nereaguje na signály a chová se velmi podivně. Nepozorovaně se dostane do vozu, jehož majitelkou je sympatická Stephany Specková. Když ho dívka objeví, považuje ho za mimozemšťana a pozve do svého domu. Ráno však zjistí, že jde o robota firmy Nova Robotics a oznámí to řediteli firmy. Robot však nechce být chycen a rozebrán, a tak nasedne do dívčina auta a snaží se ujet...
Profesor Gerald Deemer pracuje na zvláštnej výživnej látke, ktorá pomáha uľahčiť situáciu s prídelmi jedla. K tejto situácii prišlo vzhľadom na celosvetový nárast populácie. Profesorove experimenty sú čiastočne úspešné, no výsledkom sú i zlyhania. Jedného dňa si dvaja Deemerovi kolegovia aplikujú túto výživu, no neúspešne, po niekoľkých dňoch zomierajú. Jeden z nich pred smrťou zošalie a snaží sa látku aplikovať i Deemerovi. Počas súboja im unikne tarantula, ktorá má v sebe tú istú látku. Na slobode začne tarantula narastať a útočiť na dobytok i ľudí...
Gillman (Ricou Browning, Tom Hennesy) je zajat muži poslanými Oceanáriem na Floridě, kde je studován zvířecím psychologem, profesorem Cletem Fergusonem (John Agar) a studentkou Helen Dobsonovou (Lori Nelson). Profesor se studentkou se do sebe rychle zamilují k zármutku Joea Hayese (John Bromfield), Gillmanova hlídače, který Helen miluje. Gillman získá okamžitou oblibu u Helen a s námahou přesvědčí profesora Fergusona, aby s ním hovořil. Kvůli pokusům prováděných na něm v nádrži se stává obojživelníkem. Pak Gillman utíká, zabíjí Joea a prchá do otevřeného oceánu. Stále však nemůže přestat myslet na Helen. Proto ji vystopuje a nakonec ji unáší z přímořské restaurace, kde zrovna baví s Fergusonem. Ten se ho snaží pronásledovat, ale Gillman utíká ve vodě se svojí zajatkyní. Clete a místní vymahač práva se proto musí pokusit vystopovat Helen a jejího obojživelného únosce...Tento film je prvním snímkem dnes již slavného herce a režiséra Clinta Eastwooda, který si zde zahrál asistenta v laboratoři.
