V jednom jediném záběru se odehraje dramatický příběh několikačlenné kolumbijské rodiny. Film je inspirovaný skutečnými událostmi v Kolumbii, kdy se mnoho žen a jejich rodin stalo oběťmi zrůdných teroristických zločinů. Aby se teroristé domohli vysokého výkupného, připevňovali matkám na krk časované bomby. Odtud název filmu PVC-1 (PVC - polyvinylchlorid - je jedna z látek, ze kterých byly bomby vyrobeny). Režisér o svém filmu říká: „…zajímá mě jen život, který je časově omezený. Když nám někdo připevní bombu na krk, je jasné, že zemřeme. Náš život řídí čas, který se nedá změnit. Tento film respektuje toto pravidlo a ukazuje lidské utrpení, které je dané časovaným spínačem bomby. Čas, který je nepřemožitelný.“[Zdroj: Febiofest 2008]
Milující otec, který kvůli osobním problémům a neschopnosti je vyřešit tak, aby neztratil pozici silného vůdce rodiny, ničí vše kolem sebe. Efektní bezprostřednosti docílil režisér tím, že dal kameru do rukou jednotlivým hercům, kteří scény zaznamenávali jako domácí video. Ve filmu není zdánlivě učiněn jediný střih, všechny scény na sebe navazují tak, jako by byly natočeny čistě chronologicky, včetně posunů v čase. Sama videokamera se oživuje prostřednictvím výpovědí jednotlivých představitelů a představuje svým způsobem jediného člena rodiny, který po otcově útoku podává svědectví o tom, co se dělo za zdmi domu spořádané rodiny.[Zdroj: Febiofest 2008]
Bezútěšné akční drama odkrývá propletenec vztahů mezi jugoslávským nájemným vrahem s přezdívkou Strýček Váňa, jeho bývalou německou manželkou a jejím přítelem, který je newyorský policista. Středem snímku je Váňa, jehož minulost poznamenala balkánská válka a jenž se nyní z nouze živí jako nájemný vrah. Není však bezcitný, stále miluje svou bývalou partnerku, avšak nebezpečným a posedlým způsobem. Nelineárně vyprávěný film se odehrává v Brooklynu a Queens, částech velkoměsta zaplněných imigranty a kriminálními živly. Příběh je nahlížen střídavě z pohledu všech tří hlavních postav, sleduje křížení jejich cest a z toho vyplývající násilné konflikty. Svou stavbou snímek připomíná proslulý epizodní film Amorres perros (2000).[Zdroj: Febiofest 2008]
Když jsou Sarah, dívka s magickými schopnostmi, a její obyčejná sestra – dvojče Lindsey Goodwinovy přizvány, aby vstoupily do univerzitního sesterstva Alfa Nu, staví se k tomu každá jinak. Lindsey se těší, že bude konečně oblíbená, Sarah má z podobné stádnosti spíše obavu. A navíc slyšela o Alfě Nu jen samé nepěkné zvěsti. Ale možná jde jen o pomluvy z konkurenčního sesterstva, které narozdíl od Alfy zdaleka nepřipomíná sbírku panenek na hraní ale spíš komando čarodějnic. Jenže na druhé straně, na každém šprochu pravdy trochu. Jenže jak zjistit, kdo je tu hodný a kdo zlý. Každopádně proces už nejde zastavit. Obě sestry se skrze iniciační rituál stávají nástrojem v nekonečné válce mezi principy světla a temnoty. A v této válce jde jen vyhrát... nebo zemřít. Hlavními hvězdami okultního, magií prosyceného hororového thrilleru z roku 2006 jsou půvabné Mika Booremová a Summer Glauová.
Pětadvacetiletý David se vrátil z vojenské služby v Afghánistánu. Jeho přítelkyně a matka ho srdečně uvítaly a v očích svého brášky je hrdina. I když se znovu zapojil do normálního života, válka ho psychicky poznamenala. V noci nedokáže ze strachu před hrůznými sny zamhouřit oči. Klasickou premisu film rozvádí do příběhu otevírajícího téma neochoty a především strachu mluvit o bolestivých a traumatizujících zážitcích, a to nejen ze strany traumatizované osoby, ale také ze strany jejího okolí. Scenáristka Johanna Stuttmannová příběh sepsala na základě osobní zkušenosti s navrátilcem z války v Kosovu a následného dlouhodobého výzkumu mezi rodinami, jejichž členové se vrátili psychicky poznamenaní z dalších válečných konfliktů.[Zdroj: Febiofest 2008]
Poušť jako životu nebezpečné místo, kde se mísí různá smyslová vnímání a ztrácí se pojem reality, zvolil německý režisér Simon Groß za kulisu svého hraného debutu. Mladý pár se po ukončení studií rozhodne pro cestu do Maroka. Zdánlivě nevinný výlet do neprobádané pusté krajiny se stane katalyzátorem jejich vztahu. Příběh minimalisticky redukovaný na tři postavy nápaditě kombinuje prvky různých žánrů. Do road movie vstupuje psychologické drama mladé dvojice, aby vzápětí přerostlo v mystickou iniciační cestu s prvky hororu. Děj diváka udržuje v napětí a nabízí řadu možných interpretací. Kamera Petera Steugera využívá veškerou estetickou kvalitu volné pouštní krajiny, která v ději zdůrazňuje existenciální rozměr.[Zdroj: Febiofest 2008]
Americký špionážní thriller, věnující se ožehavému tématu islámského terorismu a boji proti němu, vypráví o důstojníku Samiru Hornovi (Don Cheadle), který stojí mezi dvěma tábory. Jeho otec byl muslimský duchovní, on je občan USA a slouží ve speciálních jednotkách…
Když jedno z vyšetřování zavede přímočarého agenta FBI Roye Claytona (Guy Pearce) na stopu nebezpečného mezinárodního spiknutí, zdá se, že všechny nitky vedou k bývalému veliteli amerických speciálních operací, důstojníkovi Samiru Hornovi (Don Cheadle). Horn, který byl jako dvanáctiletý chlapec svědkem násilné smrti svého otce, súdánského muslimského duchovního, a později coby americký občan působil ve speciálních jednotkách a školil afghánské bojovníky, je tajuplný muž se spoustou kontaktů na teroristické organizace. A má také zvláštní dar objevit se na místě činu vždy, když se zhroutí nějaká velká operace. Jednotka, která celou záležitost vyšetřuje, se spojí s Carterem (Jeff Daniels), dlouholetým spolupracovníkem CIA, jenž, jak se zdá, neříká tak docela vše, a s dalším agentem FBI Maxem Archerem (Neal McDonough). Podaří se jim najít spojitost mezi Hornem, útěkem z vězení v Jemenu, bombovým útokem v Nice a loupeží v Londýně, ale současně se vynořuje i řada protichůdných důkazů, které nutí Claytona zamyslet se nad tím, zda je Horn skutečně tím, za koho ho považuje. Špionážní thriller, věnující se ožehavému tématu islámského terorismu a boji proti němu, je dílem scenáristy a debutujícího režiséra Jeffreyho Nachmanoffa.
Mladá argentinská reportérka píše článek o snuff filmech. Tedy o filmech, které zobrazují reálné mučení, znásilňování a vraždění lidí. Pátrání po těchto filmech a lidech, kteří je točí, se jí ovšem stane osudným. Sama se totiž dostává před kameru jednoho sadistického režiséra.
Snímek situovaný na pozadí bavlníkových polí a zapadlých cest v jihovýchodním Arkansasu vypráví příběh sporu dvou nevlastních bratrů, který vypukne po smrti jejich otce. Oba bratři postupně zjišťují, jak daleko každý z nich dokáže zajít ve snaze chránit vlastní rodinu. Režisér Jeff Nichols o svém filmu říká: „Msta není nikdy vítězstvím. Tohle je téma, které jsem se rozhodl zkoumat ve svém snímku. V literatuře, ve filmu, ale také v politice a v celé společnosti se msta, a především její vykonání, příliš často považuje za úspěch. V Příbězích zbraní jsem chtěl toto tvrzení vyvrátit. Chtěl jsem, aby si lidé uvědomili, že msta je hloupá a nebezpečná věc a že jí diváci nemusejí nutně fandit.“[Zdroj: Febiofest 2008]
Mackenzie sa začína zaujímať o svoju minulosť po tom, ako miznú telá umretých ľudí z jej okolia. Postupne zisťuje aj pravdu o svojom otcovi...
