Mladá policejní komisařka Emmanuelle Barsac vyšetřuje smrt mladé ženy. Není pochyb o tom, že jde o sebevraždu, ke které zřejmě které vedly silné citové pohnutky, protože dívka před smrtí prožívala intenzivní milostný vztah. Když je nedlouho poté volána k další podobné sebevraždě, uvědomí si, že oba případy mají nejen řadu nečekaných souvislosti, ale jsou ve svém scénáři téměř totožné. U obou najde v kůži vázaný výtisk staré legendy o Tristanovi a Isoldě, obě si vedly deník a Emmanuelle zjistí, že zápisky v obou popisují téměř identický průběh milostného vztahu. Po studiu dalších podobných sebevražd mladých žen z minulosti je vyšetřovatelka stále více přesvědčena, že narazila na stopu neobvyklého sériového vraha. Svůdce, který své oběti okouzlí, svede, obratnou manipulací se slovy je přesvědčí, aby zpřetrhaly všechny vazby s přáteli i rodinou a nakonec je pozvolna přesvědčí k tomu, aby spáchaly sebevraždu. Emmanuelle, která má sama problémy s citovým životem se stává případem posedlá a to ještě netuší, že může jít o život i jí samotné. To když jí cestu zkříží tajemný muž, který ji okouzlí, ale současně v ní vzbudí podezření, že právě on by mohl být hledaným smrtícím romantikem, kterému přezdívá Tristan. Pokouší se ho odhalit pomocí drobných lstí, on však dokáže pokaždé uniknout a co víc, pomalu si ji začíná podmaňovat.
Na počátku filmu sledujeme výlet lodí po nádherné krajině v Africe. Mezi cestujícími se nachází i známá osobnost z TV, krotitel divokých zvířat Malcolm Page (William Katt). Turisté dorazí na zastávku nazývající se „Ostrov Hadů“. Průvodci přikazují výletníkům, aby zůstali v lodi, protože tam nezůstanou dlouho. Bohužel se na loď dostane kobra, která způsobí paniku pasažérů. Malcolm se pokouší pomocí nástroje kobru chytit, ale dělá to tak neohrabaně, že udělá díru do nádrže s benzínem. Všichni jsou tedy přinuceni nocovat na Ostrově Hadů. Nikdo si ale neuvědomuje, že ostrov je prošpikován jedovatými hady, kteří udělají vše, aby ho nikdo neopustil živý...
Film je zasazený do Nového Bělehradu, scifi města postaveného za komunismu, které se za Miloševiće stalo šedivým přízrakem. V tomto světě s apokalyptickým zevnějškem se odehrává příběh Saši. Ten žije v jednom z paneláků se svým bratrem, bývalým šampiónem ve sportovní střelbě, jenž ale po návratu z války začal pít a brát drogy. Saša pozoruje, jak je schopný ponížení, aby dostal peníze, jak se nechává vydírat drogovými dealery a zároveň s ním nedokáže komunikovat, a tak se rozhodne sám jednat, zbavit svět jeho nespravedlnosti. Jeden z nejlepších filmů posledních let vzniklých v bývalém jugoslávském prostoru, soustředěná psychologická sonda do poválečného světa, ve kterém válka neskončila a určuje jeho nové uspořádání.
Berlínskému kriminálním oddělní Krucifix se podaří zadržet sériového vraha, psychopata a pedofila v jedné osobě. Město strašil už dlouhých šest roků. Svoje oběti si vybítal vždy mezi těmi nejnevinnějšími - dětmi. Pachatel, přezdívaný policií jako Leštič, spočátku splupracuje. V průběhu týdne potvrdí, že zabil třináct chlapců a jednoho policistu. Jeho první obětí byl v roce 1996 Martin Sales.. Leštič bez ostychu vykresluje i ty nejohavnější a nejzvrácenější detaily svých zločinů... Šéf kriminálního oddělení je v ohrožení... Do města přichází posilista Michael Martez, aby se střetl s Leštičem. Před několika lety vyšetřoval vraždu Lucie Fliederové. I když všechny důkazy nasvědčují tomu, že zločin spáchat on, chce mít jistotu a městečku, ve kterém působí, konečně dopřát pokoj. Kolegové ho však upozorní, že Leštič už několik dní nepromuvil. Psychiatr se domnívá, že trpí depresí a pomýšlí na sebevraždu. Michael se nenechá odradit. Leštič nakonec promluví, ale k vraždě Lucie se nepřizná. Zná však jméno jejího skutečného vraha, jenže to mu zatím odmítá prozradit...
Mladý restaurátor Stefano přijíždí do malé italské vesnice, aby opravil zdejší fresku zobrazující utrpení sv. Sebastiana. Ta je posledním dílem malíře jménem Legnani, který byl posedlý smrtí a pro svá díla si zásadně vybíral umírající či trpící lidi. Stefano nedlouho po svém příjezdu zjišťuje, že někdo si jeho přítomnost vyloženě nepřeje. Když poté jeho místní přítel záhadně vypadne z okna, rozhodne se přijít celé věci na kloub. Postupně se napovrch dostávají další podivné skutečnosti a Stefano si stále neuvědomuje, že brzy už může být pozdě na cestu zpět…
Na pařížské letiště v Orly má přiletět významný vědec, jaderný fyzik Georges Lerins, který hodlá v Paříži navštívit svou sestru Veru. O Lerinsovu osobu má zájem několik tajných organizací, které plánují jeho únos. Druhá kancelář francouzských tajných služeb proto do letadla posadí svého elitního agenta kapitána Thierryho, který se za Lerinse vydává. Thierry se po příletu stává rukojmím, ze spárů jednoho z gangů se mu podaří uniknout a spěchá do Orly, kde již druhá skupina gangsterů pracující pro Čínu očekává přílet skutečného Lerinse.
Francouzský režisér Jean Stelli natočil v padesátých letech čtyři filmy s vlastním scénářem s tématikou zvláštního oddělení francouzské kontrarozvědky, tzv. druhé kanceláře. Rapt au deuxième bureau (Únos ve druhé kanceláři) byl třetím z nich a jeho hrdinou byl opět kapitán Thierry (potřetí ve stejné roli Franck Villard), jeho partnerkou v roli Very Lerins byla Danielle Godet. Film byl natočen v dubnu 1958 a premiéru měl 8. října téhož roku. Ve francouzských kinech přesáhl hranici miliónové návštěvnosti, stejně jako předchozí Stelliho filmy.
V parku je za bieleho dňa surovo zavraždené mladé dievča. Hlavným podozrivým sa stáva moderátor televízneho športového spravodajstva Alessandro Marchi a dôkazy proti nemu sú tak nezvratné, že súd mu bez väčšieho váhania vymeria doživotný trest. Po jeho uväznení však vraždy mladých žien pokračujú a všetky majú rovnaké znaky ako tá, za ktorú bol odsúdený Marchi.
Mary má zřejmě štěstí v neštěstí - z autonehody, při níž umírá její kamarádka, vyvázne živá. Krátce na to se jí však život mění - bezdůvodně ji přitahuje opuštěný plážový pavilón, děsí ji všudypřítomný neznámý muž a i ve společnosti jiných lidí se často cítí osaměle. Mění bydliště a pokouší se utéct všem nočním můrám. Události tím dostávají rychlý spád a Mary zjišťuje, že před některými věcmi se skrýt nedá…
Ušili na něj boudu, on však vyvázl a vydal se cestou zběsilé pomsty, kde není místo pro slitování, ale pouze pro utrpení, nářek, bolest a ještě dvakrát utrpení. Zanechává za sebou hromady zohavených těl padouchů a jediné, co dokáže vnímat, je hřejivý pocit zadostiučinění a poctivě odvedené práce...
"Vy*ebali s nesprávným Mexikáncem!"
Rekonstrukce režiséra Luciana Pintilie patří k nepozoruhodnějším dílům rumunské kinematografie posledních let. Příběh filmu je zasazen do nepříliš vzhledného venkovského prostředí, kde se za přítomnosti prokurátora, milicionáře, starého profesora, hostinského, kameramana a několika dalších osob rekonstruuje incident, který tam v restauraci vyvolali dva studenti. Protože Mají ve škole dobrý prospěch, je sice upuštěno od běžného trestu, ovšem musí zopakovat své provinění před kamerou, aby tak vznikl výchovný film pro mládež. Celá akce je soustředěna najedno místo, čas filmový zhruba odpovídá času reálnému, vše probíhá na rozhraní grotesknosti stále je však přítomen vážný podtext, jenž plně propukne až v tragickém závěru. Je to výjimečný film, který vytříbenou sevřenou formou tlumočí myšlenku lidské lhostejnosti, zbabělosti, hlouposti, stádnosti,jak dílo výstižně charakterizoval jistý filmový kritik. Film byl uveden na VI. MFF v Pesaru 1970.
