Zatímco svět oslavuje konec druhé světové války, v americkém výzkumném středisku v Los Alamos pokračují přísně tajné práce na vývoji atomových zbraní. Vládní zaměstnanci žijí běžným rodinným životem, avšak jejich obydlí se z bezpečnostních důvodů nacházejí uvnitř přísně střeženého pouštního komplexu, stejně jako samotná výzkumná střediska. Nepřátelským špionům se přesto podaří zorganizovat nebezpečnou akci: jednoho dne je unesen sedmiletý syn vysoce postaveného jaderného fyzika dr. Franka Addisona. Výkupným nemá být nic menšího, než státní tajemství nejvyšší důležitosti - vzorce potřebné pro výrobu atomové bomby...
Snímek režiséra Jerryho Hoppera vznikl v roce 1952 a řadí se mezi přední protikomunistická díla té doby, řazená do vlny s názvem Red Scare (Rudý postrach). Více než o politických souvislostech však snímek pojednává o napínavém pátrání bdělých agentů FBI, kteří nakonec zdárně dopadnou skupinu pachatelů.
Film byl nominován na Oscara za nejlepší scénář (Sydney Boehm).
Súkromné očko Dereka Lidora vyhľadá rozrušený muž a požiada ho o pomoc pri hľadaní jeho manželky Mary Dannonovej, ktorá zmizla pred šiestimi mesiacmi. Na základe účtov zistil, že teraz žije niekde v Portlande. Derek získa informácie, že Mary pracuje v nočnom klube a tancuje s mužmi za peniaze. Túto skutočnosť ide oznámiť svojmu klientovi, ale nájde ho zavraždeného. Do vyšetrovania prípadu sa zapojí polícia. Derek oznámi Mary čo sa stalo, ale ona mu tvrdí, že nebola nikdy vydatá. Detektív začne tušiť, že ho niekto zneužil a Mary sa ocitla v ohrození života. Cíti zodpovednosť a ponúkne jej ochranu, ona však jeho ponuku neprijme. Derek pátra ďalej na vlastnú päsť. Mary je nakoniec nútená vyhľadať jeho služby. Povie mu o svojom tajomstve... O mužovi, ktorý je ako duch. O mužovi, kvôli ktorému utiekla z Atlantic City...
Firma ROBGEN INDUSTRIES měla po několika letech výzkumu uvést na trh vylepšený typ androida, specializovaného na ochranu osob. Ale hned po první prezentaci došlo k tragédii. Zkušební kyborg J269 (Olivier Gruner) podle naprogramování sice přesně zasáhl při pokusu o znásilnění Nory (Daphne Ashbrook), ale nešťastnou náhodou útočníka zabil. Prezident společnosti a zároveň tvůrce kyborga Goddard Marx (John Glover) se snaží za každou cenu případ ututlat.
Oficiálně jsou bezpečnostní služba, neoficiálně MI5 nebo prostě jen "pětka". Jejich hlavní úkol: bránit národní bezpečnost Británie. A bezpečnost země může být ohrožena čímkoli. Mezinárodním terorismem, rasismem, fanatismem nejrůznějšího druhu... S tím vším je zapotřebí bojovat - a oni s tím bojují. Nejužší výběr: dva muži, jedna žena a jejich šéf. Tom, Danny, Zoe a Harry. Oddělení je samozřejmě mnohem rozsáhlejší a na některých případech nejen může, ale i musí pracovat větší tým. Tihle čtyři však tvoří jeho páteř. Čtyři lidé, kteří se v zájmu vyšších cílů museli vzdát mnohého, bez čeho si většina z nás nedokáže svůj život představit: rodiny, lásky, zázemí klidného domova. Protože člověk, který se bojí o své nejbližší, je strašně zranitelný. A protože jejich nejbližší by mohli na jejich práci krutě doplatit. Je jen jedna cesta, jak mít obojí - práci i domov: dvojí život. Ani to ovšem není záruka bezpečí. Protože i oni jsou jen lidé a život, který dnes a denně nasazují, mají jen jeden...
Šestnáctidílný seriál televize BBC o instituci, zabývající se nejaktuálnějšími, nejpalčivějšími problémy současného světa, by mohl být označen za moderní, dnešní "Profesionály". Dobře napsané scénáře, věrohodné příběhy, dynamické zpracování, sympatičtí představitelé... První (šestidílná) řada získala cenu BAFTA za nejlepší seriál roku 2002, na tento úspěch navázali tvůrci dalšími deseti díly.
Zajímavost: Skutečná MI5 se okamžikem zahájení vysílání seriálu začala těšit zvýšenému zájmu veřejnosti: počet uchazečů o zaměstnání stoupl ze 70 denně na 130, její webové stránky navštívilo za týden o celé čtyři tisíce lidí víc než obvykle.
Dvaja detektívi a jedna televízna reportérka bojujú o záchranu sveta. Postavili sa proti mocnej spoločnosti, ktorá vyrába z ľudí poslušné, bezcitné roboty... Detektívi Saint Sebastian (Frank Zagarino) a Max Caily (Bryan Genesse) z Federálnej polície Spojených štátov dostanú finančne lukratívnu ponuku: vypátrať televíznu novinárku, ktorá odcudzila vo firme Delta Tech dôležitú dokumentáciu. Reportérka Evelyn však v skutočnosti odhalila, že tím doktora Phelpsa nelegálne experimentuje so študentmi. Preto z laboratória odniesla materiály s úmyslom preskúmať, čo sa za podozrivým experimentom skrýva. Na úteku sa náhodou zoznámi so Saintom a Maxom, a začnú jej pomáhať, bez toho, aby vedeli, že ide o ženu, ktorú majú prenasledovať. Keď preskúšajú celé pozadie prípadu, začnú s ňou pátrať spoločne. V ich záujme je odhaliť a znemožniť zločinecké experimenty, ktoré menia študentov na zabijakov. Je jasné, že to nebudú mať vôbec ľahké a sami sa dostanú do veľkého nebezpečenstva.
Catherine, americká Číňanka, pracuje jako číšnice v New York City. Jednoho dne při sebeobraně zabije policajta, za což jí hrozí trest smrti. Má možnost se zachránit a to tak, že přijme ďábelský plán elitního agenta CIA, aby jí byl do mozku implantován mikročip, který způsobí zvýšení její fyzické síly, ale také ji promění v chladnokrevného zabijáka s kódovaným jménem "Black Cat".
O dva roky později ji "služební“ povinnosti zavedou do Hongkongu, kde má, v přestrojení za novinářku, zlikvidovat bohatého japonského obchodníka. Zde se seznámí s mladým vědcem Allenem a oba se do sebe zamilují. Svojí neradostnou situaci se mladí milenci rozhodnou řešit útěkem. Do cesty se jim však postaví agenti CIA i japonská mafie.
Špeciálny čínsky agent je jedným z najlepších expertov na bojové umenia. Ako čínsky patriot neuposlúchne kontroverzné rozkazy počas plánovanej akcie únosu zajatcov, a preto ho za trest z Číny deportujú do vyhnanstva. Tam stretne svoju priateľku z detstva, ktorá emigrovala do Lavernie po masakre na pekinskom námestí Tiananmen. Ich cesty skríži charizmatický japonský zločinec, démon zla a predstaviteľ japonského kultu Aum Shinryuu.
Film vypráví o dvou dívkách, Ivě a Mariji, jež si pronajmou byt, aby se mohli skrýt se svojí láskou. Co mělo být idylickými chvílemi se ale brzy dramaticky změní, když Ivu znásilní syn jejich domácí. V centru filmu nestojí lesbická láska, ale chování okolí, které se proti nepříteli dokáže spojit. Nápad na film dostal jeho autor v půli 90. let., kdy homosexuální láska byla v Chorvatsku ještě tabu. Autor ji ukazuje jako nutnost k vyrovnání se stejně jako další znaky současného života. Přes ženy se lépe ukazuje společnost, ony v těchto patriarchálních krajích víc trpěly a uzavíraly se do sebe.(D. Matanić) Lesbická láska je ve filmu synonymem osobitého prožívání vůbec, jež se společnost snaží uniformovat. Film je tak i o tom, aby se člověk neodřekl sám sebe.
Walker je sociálním kurátorem jednoho losangeleského policejního okrsku, jenž se snaží vězně propuštěné na podmínku zařadit zpátky do civilního života. Nicméně velice brzy je nucen čelit odporu policejního důstojníka Kilpatricka, který velí jednotce pravicových zabijáků, jejichž cílem je zabít každého, kdo není bílý Američan - to znamená Walkerovi svěřence. Poté, co je v ohrožení i kurátorův život rodina, Walker se rozhodne s Kilpatrickem a jeho kumpány skoncovat.
V londýnských ulicích řádí neznámý vrah žen. V této době paní Bontingová přijme do domu nového nájemníka. Série drobných incidentů ji vede k podezření, že právě on je hledaným vrahem.
