Filmy online ke shlédnutí zdarma

V roce 2200 přistávají astronauti ve vzdáleném planetárním sytému, kde mají pátrat po přeživších z předchozí kosmické expedice. Setkají se zde s vědcem ze Země (Walter Pidgeon), který se vyzbrojil poznatky již zaniklé civilizace. Žije tu se svojí krásnou dcerou (Anne Francis) a fenomenálním robotem. Planeta však skrývá i jedno strašné tajemství...

Jeden den, kdy se vlivem zvláštní změny atmosféry ze všech zvířat stanou nelítostní zabijáci. Ten den, kdy se z vašich domácích miláčků stanou zákeřní agresoři, z roztomilých atrakcí nejhorší noční můra... A právě tento den se vydává skupinka turistů po jednom z největších safari-parků na světě.

Hrdinou dramatického, eroticky laděného krimi příběhu je Jack Lynch, kapitán jachty Christine. Jednoho dne je nalezen v bezvědomí na pláži a je policií obviněn ze znásilnění mladé pasažérky Chris a vraždy jejího přítele, který se společně s ní plavil na Jackově jachtě. Překvapený muž to zpočátku považuje za omyl a špatný vtip. Brzy však zjistí, že situace je daleko vážnější, než se mu zdálo a tak se zoufalý obrátí se žádostí o pomoc na starého přítele, sympatického právníka Waltera Hilla, který ho má zastupovat před soudem. Společně se pak snaží zjistit, co vězí za nesmyslným obviněním a podivným chováním krásné a vášnivé Chris, která je jediným svědkem toho, co se kritické noci odehrálo na palubě Jackovy jachty, a která zcela nepokrytě lže o všem, co se tehdy odehrálo. Brzy se ukáže, že není jediná, kdo tají pravdu a kdo něco skrývá.

Film se odehrává v Londýně a vypráví příběh zámožné, ale psychicky labilní dívky Cecil. Ta jednoho dne potkává stárnoucí Leonoru, která jí připomíná její mrtvou matku. Uvěří, že Leonora skutečně je její matka, a odvede ji do svého bizarního domu plného trochu děsivých panenek a hracích skříněk. Leonora, jež kdysi sama ztratila dceru, ráda tuto roli matky přijímá. Jejich nový a křehký vztah ale musí projít velkou zkouškou v okamžiku, kdy vstupuje na scénu Cecilin otčím Albert, aby odhalil dlouho skrývaná tajemství minulosti. Joseph Losey prokázal, podobně jako ve svém slavném filmu Sluha, svůj cit pro detailní vykreslení prostředí korespondujícího s tíživou atmosférou příběhu.

Film noir o zradě, hříchu, nevinnosti, a zejména odvěkém souboji dobra se zlem. Jeden z nejúchvatnějších padouchů filmového historie, ďábelský Harry Powell, se snaží vetřít do rodiny svého bývalého spoluvězně. Jeho děti by totiž měly vědět, kde je ukrytý lup. Když před tímto zákeřným a nemilosrdným reverendem děti prchnou, pronásleduje své malé oběti vytrvale až do velkého finále. Vizionářský film, který je také poctou němé kinematografii od Griffitha po vrcholná díla německého expresionismu, byl ve své době nepochopen a propadl u diváků i kritiky. Dnes je snímek absolutní klasikou, nechybí v prestižních žebříčcích kultovních filmů a sám se stal jedním z nejcitovanějších filmových děl.

Tiskový agent David Bishop(Robert Mitchum) pocházející z Ameriky je svědkem smrti velmi bohatého Victora Demimoora v jeho okázalém domě. Ten zemře na infarkt a doslova v Bishopově náručí. Manželka Dominika Demimoorová po obdržení zprávy, že její manžel zemře neprojevuje tolik smutku kolik by se očekávalo. Při pohřbu i následně po něm se od lidí, kteří byli už v jakémkoliv vztahu s zesnulým, množí otázky na adresu Bishopa jestli před skonáním pan Demimoor nepronesl nějaká slova. Smrt se začíná jevit jako velmi záhadná a David Bishop se na základě získaných informací vydává do Evropy a Vídně pátrat co vše stojí za tak trochu tajemným životem Victora Demimoora.

V roce 2000 se na celosvětové úrovni vytvoří soukromý klub, jehož členové se, propojeni prostřednictvím počítačů, věnují smrtonosné honičce - jednou jako lovci, podruhé coby oběti. V Římě získává supervybavená čarodějka svou desátou oběť. Pomineme-li slabý konec, který si vynutil producent Carlo Ponti, Petri tímto zajímavým a úchvatným filmem - také díky scénáři Ennia Flaiana - vyhrál riskantní sázku. Ve snímku se míchá sci-fi s westernem, se špionážním žánrem i s romantickou veselohrou.

Z jeho tváře vyčetli pravdu o sobě. Britská filmová alegorie o hranicích lidského soucitu a porozumění. Na sedmnáct let byl za hromadění zbraní a munice odsouzen Johnny McQueen, šéf místní organizace IRA. Odseděl si jen osm měsíců, ale těch dalších šest, po které se po svém útěku musel skrývat, si s vězením příliš nezadalo. A v base, jak říká Johnny, má člověk čas přemýšlet. Proto by dnes daleko raději za "jejich věc" bojoval v parlamentu, než na ulicích. Jenomže k mírovému řešení doba ještě zdaleka nedozrála a k pouličnímu boji jsou zapotřebí peníze. Hodně peněz. A ty se dnes Johnny v čele malé skupinky příslušníků organizace chystá ozbrojeným přepadením získat. Nikdo z těch mladých, nadšených mužů ovšem netuší, že jejich tak skvěle připravená a zdánlivě velice jednoduchá akce se zvrtne. A že události, které po ní budou následovat, se stanou prubířským kamenem nejen jejich vlastních charakterů, ale i mnoha dalších, původně zcela nezúčastněných lidí.Snímek režiséra Carola Reeda, natočený podle románové předlohy F. J. Greena, není politickým filmem ani napínavým thrillerem. Daleko spíš je jakousi alegorií o hranicích lidského soucitu. Nezabývá se bojem mezi zákonem a ilegální organizací, nýbrž pouze konfliktem v srdcích lidí, kteří se z těch či oněch důvodů stanou jeho účastníky. James Mason (1909-1984) označil Johnnyho McQueena za svou životní roli a "Štvance" za svůj nejoblíbenější film režiséra Reeda. Svůj filmový debut si tu odbyla Kathleen Ryanová (1922-1985), kterou pro roli Kathleen objevil Carol Reed v Irsku. Film byl nominován na Oscara za střih a v r. 1948 získal cenu BAFTA za nejlepší britský film.

Městečko Black Rock je snad největší díra na světě. Několik domů u trati, kolem takřka poušť a skály. Čtyři roky tu vlak nezastavil. Až jednoho dne na konci roku 1945 tu z vlaku vystoupí muž. Jmenuje se John Macreedy (SPENCER TRACY), je mrzák, jednu ruku má chromou následkem válečného zranění. Hledá muže jménem Komako. Jméno tohoto japonského farmáře však mezi obyvateli městečka vyvolává podivnou hysterii, jejímiž nejčastějšími projevy jsou ztráta paměti, neochota jakkoli pomoci. Macreedy je přesto odhodlán zjistit, co se tu stalo. Samozvaný vládce městečka Smith (ROBERT RYAN) ale nemá rád čmuchaly...

Pro novomanžele Richarda (Fred MacMurray) a Frances (Joan Crawford) Mylesovy se stává svatební cesta po Evropě životně nebezpečnou záležitostí poté, co jsou naverbováni britskou tajnou službou a mají propašovat z fašistických zemí plány tajné zbraně, dříve než vypukne válka. Ačkoliv jsou obezřetní, vzbudí pozornost místního šéfa gestapa z Aschenhausenu (Basil Rathbone), který je pronásleduje a pevně rozhodnut nakonec Frances unese. Donucen okolnostmi se Richard, aby se ze svatební cesty vrátili živi, obrací na hraběte Hasserta (Conrad Veidt), který je kolaborantem.