O oblíbenosti u studentů se v případě učitelky dějepisu paní Tingleové rozhodně nedá mluvit. Je věčně nespokojená, despotická, žáky umí jen ponižovat a každý náznak individualismu bez milosti trestá. Jednou z těch, jimž není dopřáno se prosadit, je i Leigh Ann Watsonová, velmi nadaná žačka, toužící po prospěchovém stipendiu a po odchodu na univerzitu. Po malém konfliktu se Tingleová rozhodne, že zničí Leighinu budoucnost a že ji nepřipustí ke zkoušce. To však Leigh, ani její přátelé, nehodlají připustit a rozhodnou se, že si na dějepisářku trochu vyšlápnou. To je ale velká chyba. Pořekadlo "na hrubý pytel hrubá záplata" totiž nemusí platit vždy. Démonická Tingleová se ukáže být více než vyrovnaným soupeřem. Oboustranný teror může začít.
Annie Marshová je žena v domácnosti a matka dvou dětí, která si dosud myslela, že má spokojené manželství. Její život se však obrátí naruby, poté co začne svého mažela Stephena podezřívat z toho, že by mohl být sériovým vrahem, který svým obětem vypichuje oči. Policie jejímu podezření nepřikladá velkou váhu. Na důvěryhodnosti jí nepřidá ani to, že byla v minulosti pacientkou psychiatrické léčebny. Pouští se tedy do vyšetřování sama. Začíná sbírat detaily o případech, a protože je její manžel často na cestách, sleduje jeho odchody a příchody. Pořád si ale není jistá, zda jde o skutečnost nebo si to vymyslela a přichází o zdravý rozum.
Životy všech členů klidné a usedlé rodiny se brzy změní v děsivou noční můru. Host, který právě přijel, totiž vůbec není tím, kým se zdá.
Bývalá policistka Jill Fitzpatrick se rozhodla ve svých osmadvaceti letech zkusit štěstí jako soukromý detektiv v australském městě Sydney, příliš dobře se jí ovšem nevede. Nutně potřebuje práci, klientů je však málo a to, že je mladá a žena se ukázalo jako značná nevýhoda, protože ve společnosti je stále zafixována představa soukromého detektiva, který nemá daleko k drsným postavám z románů Raymonda Chandlera. Když se na ni obrátí rozrušená matka pohřešované studentky, neváhá Jill ani minutu a případ přijme. Jde o to, že paní Norrisová není spokojena s přístupem policie a chce, aby Jill začala pátrat po její dceři Mickey, vysokoškolačce a velmi ctižádostivé básnířce, která byla naposledy spatřena na jednom literárním večírku věnovanému čtení poezie. Poté, co odešla domů, ji už nikdo nespatřil. Vyšetřování přivede Jill, která o poezii nic neví, k doktorce Dianě Maitlandové, profesorce literatury na univerzitě, kam chodila Mickey.
Diana je sice vdaná za Nicka Maitlanda, ale také má velmi otevřené názory na sexualitu, a tak se rutinní výslech nečekaně změní v neskrývaný flirt. Zpočátku se Jill, která je lesbicky orientovaná, drží zpátky, ale časem podlehne Dianinu svádění a po hlavě se s ní vrhne do milostné pletky. Dřív než stačí vypátrat cokoli bližšího, ozve se Jill znovu paní Norrisová. Má špatné zprávy. Mickey byla zavražděna. Žalem zlomená matka žádá Jill, aby pokračovala v pátrání a našla vraha. Případ Jill zavede do úzkoprsého světa sydneyských literátů, kde překvapivě naráží na celý dlouhý seznam podezřelých, většinou starších mužů, kteří byli velmi ochotní pomoci mladé začínající básnířce v její cestě za slávou. Není divu, Mickey byla kvůli tomu ochotná vyspat se s každým. Jill se pokouší se najít odpověď na otázku pro koho psala Mickey své pověstné láskou a erotikou nabité básně. Situace se přiostří v okamžiku, kdy Jill začne dostávat na svůj záznamník výhružky v podobě poezie. Zdá se, že její živost se s každým dalším krokem v případu zavražděné studentky ocitá ve větším nebezpečí. A navíc se její vášnivý vztah k Dianě ukáže být pro pátrání a hledání odpovědí nečekanou překážkou.
Bývalá policajtka Jill Fitzpatrick sa rozhodla skúsiť štastie ako súkromý detektív v Sydney. Príliš sa jej však nedarí, aj keď pri svojom veku dôvod na paniku nehrozí. Lenže ona potrebuje prácu, aj keď ako mladá žena rozhodne nespĺňa požiadavku klientov vyzwerať ako drsný detektív. Predsa len však neváha ani sekundu, keď pred ňou stojí matka nezvestnej študentky Mickey. Táto nádejná spisovateľka je nezvestná od literárneho večierka, po ktorom ju nikto nevidel. Jill preniká do prostredia literátov a na univerzite sa zoznamuje s profesorkou literatúry Dianou, ktorá k prípadu Mickey rozhodne má čo povedať. Výsluch sa však nečakane mení na flirt a lesbicky orientovaná Jill podľahne Dianinmu šarmu. Rozvíjajúci vzťah pretne nemilá správa o smrti Mickey a Jill je poverená prípad vyšetriť. Lenže od istej chvíle je vzťah pre objektívne vyšetrovanie prekážkou až nečakane veľkou...
Wayn Stracton, muž s nadprůměrným IQ, ale postrádající cit k bližnímu, unese spolu se svou milenkou Marií mladou dívku Julii. Je totiž přesvědčen, že v životě jsou nejdůležitější pouze peníze a moc - ten, kdo má peníze, má i moc. Wayn schová Julii v lese do jámy, do níž předem umístil vodotěsnou schránku, v níž by Julie měla vydržet živá 83 hodin, protože větrání a světlo zajišťuje baterie. Geniální šílenec předpokládá, že za tu dobu získá od otce dívky výkupné ve výši 500 tisíc dolarů. Pátrání po dívce se účastní FBI, policie dvou států, na celé akci se také aktivně podílí její otec. Předání kufříku s penězi se podaří až napodruhé, ovšem tím vše nekončí - je nutné najít Julii...
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
Manželství Alana (Claudie Brasseur), známého spisovatele, momentálně trpícího tvůrčí krizí, a jeho mladé ženy Loly (Sophie Marceau) je v krizi a vypraví se na Haiti, něco s tím udělat. Haiti je peklo samo o sobě. Tropický déšť vedro dusno, sex, alkohol … Alan se propíjí svojí krizí a propadá se hlouběji a hlouběji do svého alkoholismu. Je posedlý Lolou ale zároveň cítí, že je dělí nepřekonatelná bariéra. Při opileckých potulkách do nebezpečných částí Port-au-Prince se dostane do násilného konfliktu. Právě mezní prožitek bourá bariéru mezi Alanem a Lolou, neboť i ona má temné tajemství…
Tajemství staré tisíce let procitá v pařížském Louvru. Přízrak pocházející z doby egyptských faraónů náhle začíná terorizovat největší muzeum na světě chráněné technologií třetího tisíciletí. Nikdo zprvu netuší, že děsivé události v sídle francouzských králů souvisí s nedávným otevřením sarkofágu, v němž byla překvapivě zachovalá mumie vysokého starověkého hodnostáře. Lisa (Sophie Marceau) se zaplétá přímo do středu dění - fantom vstupuje do její mysli a stále více ji ovládá. Lisa získává nadpřirozené schopnosti a posedlost egyptskou mytologií. Sympatický mladík Martin se jí snaží pomoci, pustí se do studia hieroglyfů, tajemství záhrobního života i souboje s ničivou silou fantoma. Lisa mu stále uniká. V okamžiku, kdy Martin zjišťuje pravý stav věcí, dochází mu, že Lisin život visí na vlásku. Nerovný boj mocného přízraku a strážců Louvru zatím pokračuje. Dokud někdo nerozluští starodávné tajemství, nemají zřejmě šanci...
V šedesátých letech slavil ve Francii velký úspěch televizní seriál "Belphegor" o fantomovi z oddělení starověkého Egypta v Louvru. Režisér Jean-Paul Salomé se k této mytické postavě vrátil a přivedl ji na přelomu tisíciletí znovu na svět ve stejnojmenném celovečerním filmu. Zatímco seriál se natáčel v kulisách věrně imitujících Louvre, nový BELPHÉGOR je prvním celovečerním filmem, který se natáčel přímo v historické budově nejslavnějšího a největšího muzea na světě.
Brodwayský muzikál na motivy londýnské pověsti o vraždícím holiči.
Benjamin Barker (George Hearn) byl nespravedlivě odsouzen na 15 let. Nyní se vrací do Londýna a seznamuje se zde s pekařkou paní Lovettovou (Angela Lansbury). Barker si změní jméno a jako Sweeney Todd opět otevře své holičství. Muž který ztratil svou manželku a dceru se rozhodne mstít a začne vraždit své zákazníky. Chytře se zbavuje těl a posílá je do pekařství paní Lovettové, která maso obětí zapéká do vynikajících pirohů. A Sweeney Todd si mezitím brousí břitvu na soudce Turpina, který ho připravil o rodinu.
Mathilde (NASTASSJA KINSKI) a Thomas (CHRISTOPHER LAMBERT). Dva lidé toužící po společném životě, dítěti, rodině. Mathilde však dítě mít nemůže. Thomas ví, že na klinice, kde pracuje jako porodník, působí profesor Cardoze, který by jejich problém mohl vyřešit. Když se narodí Manon, zdá se, že štěstí nemůže být větší. Osobnost jejich dcery začne však záhy nabývat zvláštních rysů. Podobá se matce jako vejce vejci, je neobyčejně vyspělá a svým podivínstvím vzbuzuje čím dál větší obavy. Je konec harmonie. Rodina se ocitla v pekelné spirále. A nikdo netuší, jak vše skončí.
