Vyšší princip Jiřího Krejčíka stál spolu s Weissovým filmem Romeo, Julie a tma (1959) v naší kinematografii u zrodu toho, co se v literatuře charakterizuje jako druhá vlna válečné prózy. Po letech schematizmu a zplošťujícího heroického patosu se na konci 50. let dostala pozvolna ke slovu díla, jež téma války zkomornila a v nichž hrdinství těch, kteří se postavili na odpor zlu a nacistické krutosti, už nebylo na první pohled tolik zjevné. Krejčík přitom sáhl po jedné z těsně poválečných povídek Jana Drdy, jejíž kratičký text spolu s autorem výrazně dotvořil. Ve filmové verzi stejnojmenné povídky tak není veškerá pozornost upřena pouze na neokázale statečné gesto staromládeneckého latináře, ale významnými se stávají i postoje studentů, pedagogů gymnázia a také celého maloměsta, všech těch, kteří jsou v čase heydrichiády vystaveni nemilosrdnému teroru. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Krejčík poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem. Svůj film přitom postavil nejen na emotivně působivých hereckých výkonech, ale rovněž na výsostném režijním umění. Jeho střízlivě vedené líčení se každou chvíli nepozorovaně překlání do polohy jitřivé citovosti, vyvolávající již v několika diváckých generacích spontánní pohnutí.
Vietnamský veterán Roy byl nevině odsouzen za vraždu. Jedhono dne se ve vězení objeví mysteriózní osoba - Tagge - a navrhne mu obchod: Roy má vyřídit příkaz tajné organizace a za to dostane svobodu. Spolupracuje tedy s nimi, když však zjistí, že má odstranit špičkového politika, odmítne. Jenomže organizace má dlouhé prsty...
Americký film nezávislého hollywoodského producenta a režiséra Stanleye Kramera Útěk v řetězech je dramatickým a přitom hluboce lidským příběhem dvou mužů prchajících před zákonem. Společný osud bělocha Jacksona a černocha Cullena překlene propast rasových předsudků, která je na počátku jejich útěku odděluje, sblíží je a nakonec mezi nimi vytvoří nové pouto, pevnější než byly jejich ocelové okovy pouto solidarity a přátelství. Jestliže na počátku zachrání běloch život černochovi při přechodu prudké řeky, učiní to jen proto, aby sám s ním nezahynul. Na konci se však dobrovolně vzdá lákavé možnosti bezpečného úniku za cenu černochova života. A jeho černý přítel mu oplatí stejným : třebaže by se mohl sám snadno zachránit, vrátí se s ním dobrovolně do vězení. Film získal na XII: FFP 1961 Cenu v kategorii filmů, usilujících o ušlechtilé vztahy mezi lidmi. Sidney Poitier získal Cenu za herecký výkon na MFF v Berlíně 1958.
Za druhé světové války vytvoří německý univerzitní profesor špionážní centrálu, která dodává spojencům informace o plánech nacistů...
Detroit v blízké budoucnosti. Policie stávkuje proti svému zaměstnavateli, společnosti OCP, a obyvatelstvo je sužováno řáděním ozbrojených gangů, navyklých na silnou drogu zvanou Nuke. Kybernetický organismus Robocop se svojí partnerkou Lewisovou pokračují v boji proti zločinu a snaží se především dopadnout gangsterského šéfa Caina, s nímž má ale OCP naprosto jiné plány...
Agenti pod velením Ernsta Blofelda proniknou do US Air Force a zmocní se dvou letadel Tomahawk. Na pomoc je povolán agent 007, který má získat ukradená letadla zpět a zabít Blofelda. Když krutá organizace SPECTRE unese dvě jaderné střely, vydává se James Bond po jejich stopách. Musí nalézt aktivní jaderné hlavice dříve, než jejich ničivá síla bude obrácena proti okolnímu světu. Smrtící stopa vede k Largovi, charismatickému nepřátelskému agentovi a jeho nebezpečné asistentce Fatimě Blush, krásné vražedkyni, která se nejprve pomiluje se svou obětí a pak ji zabije. Bond také objeví nečekaného spojence v Largově okouzlující milence Domino, která mu pomůže v boji proti silám SPECTRE, jež se blíží s jednou nukleárních zbraní k zamýšlenému cíli - Washingtonu.
Lauře Marsové se dostalo neobvyklého paranormálního daru, o který však rozhodně nestojí. Z nevysvětlitelných důvodů je schopna vidět svět očima sériového vraha, před nímž se třese celá Amerika. S pomocí policejního detektiva se ho mladá žena pokouší zastavit...
Po svém propuštění z vězení se dva usvědčení násilníci (James Woods a Chico Martínez) vydají hledat muže, který proti nim svědčil ve Vietnamu. Režisér Elia Kazan uvádí nejvíce osobní film
jeho skvělé kariéry, fascinující psychologický thriller o důsledcích války.
Režisér Elia Kazan uvádí nejvíce osobní film jeho skvělé kariéry, fascinující psychologický thriller o
důsledcích války.
Bill Schmidt (James Woods) je vietnamský válečný veterán žijící na venkově se svou přítelkyní
Marthou (Patricia Joyceová) a jejich malým dítětem. Jednoho dne se u nich nečekaně objeví dva
kamarádi z armády. Tony a Mike (Chico Martínez a Steve Railsback) však chtějí něco víc než jen
přátelský rozhovor. Přišli se pomstít.
Brzy se ukáže, že tito hodně nezvaní hosté byli nedávno propuštěni z vězení. Byli zatčeni během
války ve Vietnamu, kvůli obvinění z kriminálních činů a Bill byl klíčový svědek při jejich soudním
procesu. Prakticky sami žijí Bill a Martha idylický život, vše co chtějí je klid. Ale Tony a Mike, kteří byli
tenkrát uvězněni za znásilnění a vraždu vietnamské dívky, plánují nastolit teror. Napětí začne
stoupat, když dva veteráni zastřelí psa nějakého souseda ... a stoupá ještě víc až k výbušné
konfrontaci mezi mladým párem a násilníky, kteří jsou rozhodnutí získat odplatu za Billovu
domnělou zradu.
New Orleans. Ilegální přistěhovalec vyhraje v kartách příliš velkou částku. Gangster Blackie a jeho kumpáni proto muže zabijí a peníze si vezmou zpět. Netuší, že jejich oběť byla infikována vysoce nebezpečným plicním morem a že se od ní sami nakazili. Městu tím pádem hrozí katastrofální morová epidemie. Je třeba očkovat každého, kdo přišel se zavražděným a s dalšími nakaženými lidmi do styku. Lékař z Veřejné zdravotní služby Clint Reed a policejní kapitán Tom Warren mají osmačtyřicet hodin na to, aby našli vrahy a zabránili nejhoršímu. Musejí přitom tajit pravdu o hrozící nemoci. Panický útěk obyvatel z města by totiž znamenal katastrofu pro celé Spojené státy...
Brilantně natočené černé kriminální drama o lovu na zločince a o závodu s časem je dalším dílem proslulého režiséra Elii Kazana. Film, natáčený na svou dobu nezvykle v reálných prostředích a nikoli v ateliéru, získal Oscara za scénář.
První remake stejnojmenného klasického hororu Dona Siegela z roku 1956 se odehrává v San Francisku. Když si Matthew Bennell (Donald Sutherland) uvědomí, že někteří z jeho přátel se po utržení zvláštní rostliny nechovají, jak by měli, je plán nepřátelských mimozemšťanů na ovládnutí planety Země a jejím přetvoření k obrazu svému v plném proudu. Každý člověk, jenž utrhne podivnou přes noc vykvetnuvší rostlinu je nahrazen klonem, plnohodnotnou to kopií sebe sama, která však poslouchá agresory a jedná čistě v jejich zájmu. Bennell se stane svědkem takového nahrazení a rozhodne se s tím něco udělat, aby nedospěl stejného osudu. Jenže komu může věřit, když ovládaní lidé jsou ve všem stejní, jako jejich původní já?
