Britský důlní inženýr Richard Hannay se vrátil na krátkou dobu z Afriky do Londýna, aby zde přišel na jiné myšlenky. Společenský život ho ale nudí, rád by zažil něco vzrušujícího. Brzy se mu k tomu naskytne příležitost, když do jeho bytu vtrhne tajný agent Scudder a svěří mu notes se zakódovanými informacemi. Brzy po tom Hannaye pronásledují němečtí agenti a britská policie. Když se ve snaze zachránit vydá na předvolební schůzi za liberála, pozná politika George Sinclaira a jeho sestru, sufražetku Viktorii. Z Hannaye se nečekaně stane vlastenec, kterému záleží na bezpečí své země. Podaří se mu včas rozluštit kód v zápisníku a dokáže zastavit plány nepřátel, kteří chystají velké spiknutí?
Kvalitní špionážní thriller, odlehčený britským humorem, vychází zejména z Hitchockova originálního filmu stejného názvu. Jednání postav je dobře motivované, děj má napětí a spád. Znalci mohou ocenit odkazy na předchozí filmové verze a smysl pro detail, který tvůrci v novém filmu projevili. Moderní zpracování totožné zápletky nabízí zajímavé srovnání a svěží pohled na tradiční špionážní tématiku.
Filmové válečné příběhy měly odjakživa tendenci přizpůsobovat se šablonám snadno zapamatovatelných audiovizuálních zkratek a emblémů. Holocaust bude už navždy spojen s na kost vyhublými tvářemi, jež vykukují zpoza plotu z ostnatého drátu; vietnamský konflikt zas nikdo neoddělí od záběrů otevřených helikoptér a jejich siluet rýsujících se proti zapadajícímu slunci v rytmu kytarových riffů Jimiho Hendrixe. I současné války na Středním východě už stačily získat vlastní kanonizovanou symboliku. Žádný se neobejde bez sebevražedných útočníků a min nastražených podél prašných cest, bez kontrastu mezi komplikovanou výstrojí vojáků v uniformách a splývavými liniemi dlouhých košil domorodců, bez záběrů válečných zajatců s černými kápěmi na hlavách, které jsou navíc vesměs snímány roztřesenou ruční kamerou, aby co nejvíce připomínaly soukromá videa pořízená pomocí digitálních fotoaparátů a posléze masově zveřejňovaná na YouTube...
Kouzlo teprve druhého snímku, jímž se Jerzy Skolimowski vrátil po sedmnáctileté tvůrčí pauze k filmové režii, spočívá především v tom, že se podobným výrazovým konvencím ostentativně vyhýbá. Příběh afghánského bojovníka, který je shodou náhod vytržen ze svého rodiště a přenesen do prostředí, jež je pro něj hned několikanásobně cizí (svobodu vystřídá vojenské vězení a rozpálenou poušť sněhem zapadané lesy kdesi na severu Evropy), je v Zabíjení vyprávěn v podstatě bez dialogů a snímán v opulentních leteckých záběrech nedotčené krajiny, kterou pološílený Mohammed (ve vypjatě fyzickém podání Vincenta Galla) prchá před svými pronásledovateli.
Využití kontrastu mezi vznešenou lhostejností přírody a křehkostí lidského jednání není v rámci válečných dramat ničím novým - s úspěchem se o ně pokusil třeba Terrence Malick v Tenké červené linii (The Thin Red Line, 1998). Na rozdíl od filozofické kontemplace o povaze života a smrti, zaobalené do krásných obrazů, však Skolimowského snímek nabízí daleko bezohlednější, naléhavější a také přesvědčivější podobu filmového zážitku - nikoli moralizující reflexi, ale brutálně přímočarou demonstraci toho, že násilí se rodí z nerozpletitelné a nelogické změti pohybů a výkřiků, jež jsou výsledkem strachu a instinktivní touhy přežít. -
Jan Kolář
Připravte se na opravdovou noční můru! Gigantičtí a nenasytní krokodýlové vylezli z jezera a terorizují nedaleké městečko. Podaří se obyvatelům přemoci krvelačné bestie?
Biolog Nathan Bickerman (Colin Ferguson) se s rodinou přestěhoval k jezeru. Dříve se zde objevilo několik úmrtí po napadení krokodýlem, ovšem místní obyvatelé vědce ujistí, že nebezpeční obojživelníci jsou dávno pryč. Jeho syn však najde několik krokodýlích mláďat a začne je krmit. Z roztomilých ještěrek velmi rychle vyrostou krokodýlí bestie gigantických rozměrů a začnou ohrožovat nejen biologovu rodinu, ale celé městečko. [Zdroj: HBO]
Poté, co její manžel zemřel při kontroverzní policejní přestřelce, je Sára Crane zastrašována mužem, který manipuloval se smrtí jejího manžela. Unese jí dceru a pomocí kamer sleduje Sáru na každém jejím kroku. Sára se nemá kam schovat, protože tajemný muž je schopen proniknout do jejího auta i mobilního telefonu. Šílenec nabídne Sáře obchod a ona nemá na výběr...musí zachránit svou dceru...
V Las Vegas sa vyskytli únosy zdanlivo náhodných obetí, ktoré má na svedomí ozbrojenec v gumenej maske.
Celkovo deväť rukojemníkov sa ocitne v jednej miestnosti, každý pripútaný k tyči. Únosca im oznámil, že sú tu z dôvodu, ktorý musia zistiť, inak každých desať minút jedného z nich zabije. Ak to zistia prepustí ich.
Komunikácia je kľúčom k ich prežitiu. Musia odhaliť svoje tajomstvá z minulosti, ktoré skrývali pred svetom. Podarí sa zistiť, čo majú spoločné títo úplne rozliční ľudia? Alebo za desať minút pribudne ďalšia obeť?
Adaptace knihy Talking Cure od Christophera Hamptona pojednává o konfliktu mezi Sigmundem Freudem a Carlem Gustavem Jungem, dvěma to asi nejvýznamnějšími zástupci hlubinné psychologie. Při pohledu do historie je patrné, že druhý zmíněný byl žákem prvního a rozpor mezi oběma, který se objevil až po několika letech jejich společného přátelství, byl založen čistě na rozdílném psychologickém chápaní lidské bytosti. Jung nakonec Freudovu teorii patřičně rozvinul a zasadil se o jedny nejdůležitějších stanovisek ve svém oboru. Pro hollywoodské myšlení je však potenciální dvouhodinové plkání o psychologických teoriích nemyslitelné, tudíž bude hlavní příčinou konfliktu mezi Jungem (Michael Fassbender) a Freudem (Viggo Mortensen), kromě vědeckých neshod, žena (Keira Knightley). Úlohu hlavního zkoumaného pacienta obou psychologů si pak vezme na starost Cassel.
Šéf mafiánské rodiny je při jedné z loupežných akcí chycen a následně popraven. Mezi jeho následníky začíná naoko smířlivá volba nového bosse, která je v pozadí prosycena intrikami a pomalu ústí ve vyvraždění celého rodu.
Na pláži pomalu přichází k vědomí mladá žena, kterou právě vyvrhl oceán. Netuší kde je, ani jak se na
tomto místě ocitla. A už vůbec nemá zdání, kdo vlastně je ona sama. Všechny vzpomínky jako by
se rozplynuly a po nich zůstalo jen prázdno. Náhle přichází napadení ze strany neznámého cizince,
kterého moře vyplivlo hned po ní. Žádné varování, muž útočí, jako by chtěl zabít. Ženu nakonec spasí
zoufalý útěk a společně s ním se postupně vracejí vzpomínky. Rýsuje se zvláštní příběh plný zrady,
lásky a zakázaných informací, který spíše než realitu připomíná šestákové špionážní romány. Ale
pronásledování nepřestává. Žena začíná tušit, že klíčem k pochopení všeho je jedině nalezení vlastní
identity. A také, že ani v přeplněných londýnských ulicích nemůže nikomu věřit. Každý totiž může
být dalším zabijákem.
Skupina teenagerů se omylem zamotá do postmodernistického zombie filmu, ve kterém se s pomocí nově získaných přátel dobojují až do finálního klišé.
Katharina (Bettina Zimmermann) je v rozpakoch: na idylickej oslave narodenín jej syna Thomasa vtrhne na oslavu polícia a zatkne jej manžela. Dôvod: Michael (Kai Wiesinger) mal zavrazdit prostitutku. Popiera svoju vinu, no úrady sa dopracujú k usvedčujúcim dôkazom. Klame Michael, alebo je len obeťou intríg? Na vlastnú päsť začne pátrať Katharina. Jej hosť v penzióne Wolters (Elmar Wepper) pri nej stojí, snaží sa ju presvedčiť, aby sa do pátrania nepúšťala sama. Bettina Zimmermann presviedča neúspešne hľadačka stôp. Nastáva však logický zlom, Jorgo Papa¬vassiliou jej ukáže, že nehľadá až tak zle a veci naberú napínavý scenár.
