Filmové válečné příběhy měly odjakživa tendenci přizpůsobovat se šablonám snadno zapamatovatelných audiovizuálních zkratek a emblémů. Holocaust bude už navždy spojen s na kost vyhublými tvářemi, jež vykukují zpoza plotu z ostnatého drátu; vietnamský konflikt zas nikdo neoddělí od záběrů otevřených helikoptér a jejich siluet rýsujících se proti zapadajícímu slunci v rytmu kytarových riffů Jimiho Hendrixe. I současné války na Středním východě už stačily získat vlastní kanonizovanou symboliku. Žádný se neobejde bez sebevražedných útočníků a min nastražených podél prašných cest, bez kontrastu mezi komplikovanou výstrojí vojáků v uniformách a splývavými liniemi dlouhých košil domorodců, bez záběrů válečných zajatců s černými kápěmi na hlavách, které jsou navíc vesměs snímány roztřesenou ruční kamerou, aby co nejvíce připomínaly soukromá videa pořízená pomocí digitálních fotoaparátů a posléze masově zveřejňovaná na YouTube...
Kouzlo teprve druhého snímku, jímž se Jerzy Skolimowski vrátil po sedmnáctileté tvůrčí pauze k filmové režii, spočívá především v tom, že se podobným výrazovým konvencím ostentativně vyhýbá. Příběh afghánského bojovníka, který je shodou náhod vytržen ze svého rodiště a přenesen do prostředí, jež je pro něj hned několikanásobně cizí (svobodu vystřídá vojenské vězení a rozpálenou poušť sněhem zapadané lesy kdesi na severu Evropy), je v Zabíjení vyprávěn v podstatě bez dialogů a snímán v opulentních leteckých záběrech nedotčené krajiny, kterou pološílený Mohammed (ve vypjatě fyzickém podání Vincenta Galla) prchá před svými pronásledovateli.
Využití kontrastu mezi vznešenou lhostejností přírody a křehkostí lidského jednání není v rámci válečných dramat ničím novým - s úspěchem se o ně pokusil třeba Terrence Malick v Tenké červené linii (The Thin Red Line, 1998). Na rozdíl od filozofické kontemplace o povaze života a smrti, zaobalené do krásných obrazů, však Skolimowského snímek nabízí daleko bezohlednější, naléhavější a také přesvědčivější podobu filmového zážitku - nikoli moralizující reflexi, ale brutálně přímočarou demonstraci toho, že násilí se rodí z nerozpletitelné a nelogické změti pohybů a výkřiků, jež jsou výsledkem strachu a instinktivní touhy přežít. -
Jan Kolář
Moderně natočený čtyřdílný seriál se vrací do roku 1944, kdy byla západní část Ukrajiny okupována nacisty. Válka. Asi se nikdy nikdo nedoví celou pravdu o tom, co spojenecká vojska musela udělat, aby se přiblížila vítězství. Čím méně se toho zveřejnilo, tím lépe vojáci udělali svou práci. Stalo se to v červnu roku 1944. Státy protihitlerovské koalice se připravily na poslední nejmohutnější úder proti Německu a začátek konce války. Vojska první ukrajinské fronty měla každým dnem zahájit útok, aby nakonec vyhnala fašisty z území Sovětského svazu. Zdálo se, že rudou armádu už nic nemůže zastavit... A tehdy začal celý tento příběh.
Strhující předloha Juliana Semjonova umožnila filmařům natočit dvoudílný snímek, který neotřelým způsobem nahlíží na období 2. světové války. Film se více než na bombastické bojové scény soustředí na osudy jednotlivých hrdinů. Byť šlo o hrstky statečných, přesto dokázali podstatnou měrou ovlivnit běh dějin. Vedení Hitlerovy SS v polovině roku 1944 schválilo plán na zničení největších slovanských měst, památníků národní kultury – Varšavy, Bratislavy, Prahy a Krakova. O tajném plánu Hitlerovců se dozvědělo sovětské velení a do Krakova vyslalo skupinu rozvědčíků, kteří měli toto historické město ochránit před nacistickou zkázou. V jejím čele stanul major Vichr, do té doby bezejmenný hrdina, který nyní čelí nejtěžšímu úkolu svého života.
Snímek Žid Süss – Film bez svědomí se vydává po stopách herce Ferdinanda Mariana, který v roce 1939 vytušil příležitost skvělého kariérního postupu – nejdřív přece jen váhal, ale nakonec byl přímo Josephem Goebbelsem dotlačen k tomu, aby se chopil titulní role ve snímku Žid Süss. Příliš pozdě rozpoznává svou bezvýchodnou roli v perfektně naplánované a režisérem Veitem Harlanem umělecky náročně zpracované propagandistické zbrani režimu proti Židům. Žid Süss slavil premiéru v roce 1940 v rámci německo-italského filmového festivalu v Benátkách. Snímek tenkrát v Evropě navštívilo více než 20 milionů diváků. Příběh jeho vzniku je dramatickým vyprávěním o přitažlivosti moci, o lidské ctižádostivosti, osobní ješitnosti a osudu jeho ústředních představitelů. O 70 let později vylíčil Oskar Roehler, který do příběhu zakomponoval další fiktivní rysy postav, historii filmu, jenž se až dodnes smí uvádět pouze za přísných podmínek. Hlavních rolí se přesvědčivě ujali hvězdní rakouští a němečtí herci Tobias Moretti (Ferdinand Marian), Martina Gedeck (Anna Marian) a Moritz Bleibtreu v roli Josepha Goebbelse.
V roku 1942 sa skupina úspešných Stalingradských snajperov poručíka Jašina dostane do stretu s prefíkaným protivníkom - nemeckým kapitánom Karlom Kleistom. Ten pomocou klamných manévrov zabije snajperku Aleksiu Mikulič a poručík Jašin je ťažko zranený. Po skončení vojny je Jašin poverení správcom malého nemeckého mestečka, kde sa mu do cesty pripletie civil Kliest. Jašin stále prahne po pomste za zabitie jeho lásky.
Zuří Šestidenní válka a izraelská armáda obsazuje poloostrov Sinaj, čímž uštědřuje potupnou porážku Egyptu. Potupy se dočká i egyptská dívka Fatma, když je znásilněna postarším mužem ucházejícím se o její ruku. Naštěstí je tu ale její udatný bratranec, který neváhá odložit sbírky poezie a chopit se zbraně, když je potřeba bránit čest - Fatmy i celého Egypta.
V tomto hodinovém dokumentu se Jack Shaheen zaměřuje se na démonizaci arabského národa na stříbrném plátně. Vysvětlí nám, jak daleko až sahá moc hollywoodských snímků a jak moc nás dokáže ovlivnit v tom, co přebíráme jako realitu. Skrytý nebo otevřený rasismus v hollywoodských filmech vůči Arabům, to je něco, co již mnozí z nás ani nevnímají jako něco divného. Zakořeněné předsudky spojené s mytologií v mnohých z nás vytvořilo obraz Araba, tak jak jej známe právě z filmů. Ale jsou opravdu tak zlí, hloupí a barbarští?
Drsný detektiv z Los Angeles Brad Spyder prahne po pomstě...Během vyšetřování záhadného zmizení Spyderova bratra na Havaji je zabit jeho partner Lee, který je zapleten do špinavého obchodu s drogami. S úmyslem nalézt vrahy a očistit jméno svého zavražděného partnera, odjede na Havaj, kde riskuje svůj krk ve hře se smrtí, plné pašování drog, násilí a vražd, ve které nasazuje víc než jen svůj život. Začíná skutečné drama plné rychlých akcí...
"SPYDER" je výbušný příběh osamoceného muže, který vede svoji osobní válku proti všem.
Tento dokument vyzdvihuje strategická rozhodnutí generálů na obou válčících stranách, jejich snahu chytrostí a zvolenou taktikou porazit jeden druhého v boji.
Z válečného pekla přišel Andrej nikoliv jako hrdina, ale tajně coby dezertér. Za jeho čin mu hrozí poprava. Schovaný u své ženy Nasti čeká, co bude dál. Když Nasťa otěhotní a nesmí nikomu říct pravdu, dostane se jí opovržení ze všech stran. Čas plyne, válka končí, ale pro Nasťu a Andreje vysvobození nepřichází…
