Snímek Žid Süss – Film bez svědomí se vydává po stopách herce Ferdinanda Mariana, který v roce 1939 vytušil příležitost skvělého kariérního postupu – nejdřív přece jen váhal, ale nakonec byl přímo Josephem Goebbelsem dotlačen k tomu, aby se chopil titulní role ve snímku Žid Süss. Příliš pozdě rozpoznává svou bezvýchodnou roli v perfektně naplánované a režisérem Veitem Harlanem umělecky náročně zpracované propagandistické zbrani režimu proti Židům. Žid Süss slavil premiéru v roce 1940 v rámci německo-italského filmového festivalu v Benátkách. Snímek tenkrát v Evropě navštívilo více než 20 milionů diváků. Příběh jeho vzniku je dramatickým vyprávěním o přitažlivosti moci, o lidské ctižádostivosti, osobní ješitnosti a osudu jeho ústředních představitelů. O 70 let později vylíčil Oskar Roehler, který do příběhu zakomponoval další fiktivní rysy postav, historii filmu, jenž se až dodnes smí uvádět pouze za přísných podmínek. Hlavních rolí se přesvědčivě ujali hvězdní rakouští a němečtí herci Tobias Moretti (Ferdinand Marian), Martina Gedeck (Anna Marian) a Moritz Bleibtreu v roli Josepha Goebbelse.
V roku 1942 sa skupina úspešných Stalingradských snajperov poručíka Jašina dostane do stretu s prefíkaným protivníkom - nemeckým kapitánom Karlom Kleistom. Ten pomocou klamných manévrov zabije snajperku Aleksiu Mikulič a poručík Jašin je ťažko zranený. Po skončení vojny je Jašin poverení správcom malého nemeckého mestečka, kde sa mu do cesty pripletie civil Kliest. Jašin stále prahne po pomste za zabitie jeho lásky.
Zuří Šestidenní válka a izraelská armáda obsazuje poloostrov Sinaj, čímž uštědřuje potupnou porážku Egyptu. Potupy se dočká i egyptská dívka Fatma, když je znásilněna postarším mužem ucházejícím se o její ruku. Naštěstí je tu ale její udatný bratranec, který neváhá odložit sbírky poezie a chopit se zbraně, když je potřeba bránit čest - Fatmy i celého Egypta.
V tomto hodinovém dokumentu se Jack Shaheen zaměřuje se na démonizaci arabského národa na stříbrném plátně. Vysvětlí nám, jak daleko až sahá moc hollywoodských snímků a jak moc nás dokáže ovlivnit v tom, co přebíráme jako realitu. Skrytý nebo otevřený rasismus v hollywoodských filmech vůči Arabům, to je něco, co již mnozí z nás ani nevnímají jako něco divného. Zakořeněné předsudky spojené s mytologií v mnohých z nás vytvořilo obraz Araba, tak jak jej známe právě z filmů. Ale jsou opravdu tak zlí, hloupí a barbarští?
Drsný detektiv z Los Angeles Brad Spyder prahne po pomstě...Během vyšetřování záhadného zmizení Spyderova bratra na Havaji je zabit jeho partner Lee, který je zapleten do špinavého obchodu s drogami. S úmyslem nalézt vrahy a očistit jméno svého zavražděného partnera, odjede na Havaj, kde riskuje svůj krk ve hře se smrtí, plné pašování drog, násilí a vražd, ve které nasazuje víc než jen svůj život. Začíná skutečné drama plné rychlých akcí...
"SPYDER" je výbušný příběh osamoceného muže, který vede svoji osobní válku proti všem.
Tento dokument vyzdvihuje strategická rozhodnutí generálů na obou válčících stranách, jejich snahu chytrostí a zvolenou taktikou porazit jeden druhého v boji.
Z válečného pekla přišel Andrej nikoliv jako hrdina, ale tajně coby dezertér. Za jeho čin mu hrozí poprava. Schovaný u své ženy Nasti čeká, co bude dál. Když Nasťa otěhotní a nesmí nikomu říct pravdu, dostane se jí opovržení ze všech stran. Čas plyne, válka končí, ale pro Nasťu a Andreje vysvobození nepřichází…
Sovietsky vojak Nikolaj sa dostane do afganského zajatia a je uväznený vo väzení Ahmad Šáh Masuda, kde dostal nové meno Ahmad. Pod vplyvom francúzskeho novinára Christopha afganský mudžahídi Nikolaja prepustia. Francúzovi Afganci povedia, ako bezplatne previesť väzňa cez hranicu.
Werwolf – napůl člověk, napůl šelma, která se živí lidskou krví. Za svou obětí jde stejně neúprosně, jako skupina německých záškodníků, která působila ke konci 2. světové války na východní frontě. Čtyřdílný film sleduje operaci ruských tajných služeb s krycím názvem Hon na Werwolfa, jejímž cílem je odhalit a zlikvidovat Hitlerův bunkr na Ukrajině. Proti sovětským specialistům však stojí cynický soupeř, váleční „vlkodlaci“, kteří byli dokonale vycvičeni šifrovat, sbírat zpravodajské informace, ničit všechny možné překážky a především potichu a nepozorovaně zabíjet.
Moderně natočený čtrnáctidílný seriál představuje největší hvězdy současného ruského filmu, včetně Konstantina Lavroněnka, který ztvárnil ve filmu Kajínek postavu nejznámějšího českého vězně současnosti. Druhá světová válka sice již skončila, ale boje mezi civilisty pokračují dál. Maršála Žukova poslal Stalin v roce 1946 do Oděsy jako velitele vojenského okruhu. Situace ve městě je po válce značně kritická. Černomořský přístav je ještě v rozvalinách, bandy přepadávají lidi a vyhazují koleje do povětří. A policisté, v čele s Davidem Makarovičem Gocmanem, mají plné ruce práce, aby udrželi ve městě pořádek a zabránili šmelině, krádežím a vraždám, které jsou zde na denním pořádku.
