Vyvrcholení napínavého souboje o legendami opředený poklad Aztéků. Vyprávění začíná ve stejném okamžiku, kterým končil první díl nazvaný Poklad Aztéků. Aztécký velekněz Flathouani stojí nad tělem dr. Sternaua a princezna Karja se jej pokouší přesvědčit, aby odvážného muže nezabíjel, protože jí před časem zachránil život a stejně si nemůže pamatovat cestu, kterou se dostal do jeskyně s pokladem. Velekněz nakonec souhlasí a tak muže společně vynesou ven. Jeho tělo naleznou Chichimecové vedení Černým jelenem, který má se Sternauem nevyřízené účty. Naštěstí se včas objeví doktorovi přátelé a po krátkém boji zraněného osvobodí. Svědkem jeho záchrany je také bývalý kapitán Verdoja, který chce Sternaua zabít, a tak se spojí nejen s Černým jelenem, ale také s francouzským generálem Bazainem.
Setká se také s Josefou, která opustila svého milence Alfonsa a společně začnou osnovat plány, jak se jednou provždy zbavit Sternaua a současně se přitom zmocnit bájného aztéckého zlata. Zatímco Verdojova banda přepadne haciendu, kde se Sternau zotavuje po zranění, Alfonso předstírající lásku ke Karje vytáhne z dívky tajemství pokladu. Když se dozví, co potřebuje, svrhne dívku do propasti. Ta se však zachytí na stěně a je zachráněna Potocou. Zatímco se Alfonso vydává hledat zlato, Verdoja se svými lidmi opět přepadne haciendu a tentokrát se mu podaří zajmout nejen Sternaua, ale i všechny jeho přátele. Zmatku, který vyvolá neúspěšný pokus o útěk Wilsona a Hasenpfeffera, využije Strernau a zmizí. Vydá se pro pomoc a pak se společně s oddílem Juarézových vojáků vydá k pyramidě boha Slunce, kde se jim podaří porazit Verdojovy muže a osvobodit zajatce. Verdoja, který mezitím zavraždil Josefu, spěchá k jeskyni s pokladem, kde se střetne s Alfonsem a indiány Černého jelena. Velekněz střežící poklad je však odhodlán poklad raději zničit než aby padl do rukou zločinců.
Tentokrát ovšem bez svého věrného druha Old Shatterhanda. Tentokrát cestuje arizonskou pahorkatinou v doprovodu jiného bílého bratra, statečného lovce Old Surehanda, který je také hlavní postavou příběhu. Setkají se s lovcem, který má vést výpravu přistěhovalců k Shelly-See. Jenže Old Surehand se pouhou náhodou dozví, že cizinec, nazývaný Petrolejový princ právě tam hodlá spáchat šikovně vymyšlený zločin. Lovce chce nechat zavraždit a prostřednictvím svého nastrčeného člověka zavést osadníky do léčky. Vinnetou i Old Surehand spěchají, aby zločinný záměr překazili, Petrolejový princ však má v záloze vskutku ďábelský plán, do kterého jsou pochopitelně vlákáni a zneužiti také Indiáni, tentokrát z kmene Navahů.U nás méně známý příběh ze slavné série zfilmovaných mayovek vznikl v roce 1965, kdy ho natočil režisér Harald Philipp podle scénáře, na kterém spolupracoval společně s Fredem Dengerem. Přestože je tentokrát Vinnetou poněkud v pozadí a Old Shatterhand chybí úplně, je film řazen fandy této série k té lepší polovině a někteří jej dokonce ve své době označili za lepší než většina příběhů Jamese Bonda.
Chronologicky patří mezi filmy Vinnetou - Rudý gentleman a Old Shatterhand a také tentokráte jde v příběhu plném napětí a romantiky indiánských lovišť především o souboj dobra a chamtivého zla. Na jeho počátku, těsně před svou smrtí, ukryl major americké armády Kingsley vůz naložený plukovním zlatem. Než byl zákeřně zavražděn, stačil ještě odeslat záhadný dopis své dceři Mabel. Jeho vrahové se snaží dopis za každou cenu získat, protože předpokládají, že obsahuje popis a plánek cesty k ukrytému pokladu. Mabel se tak ocitá v nebezpečí života. Naštěstí jsou tu stateční hrdinové, náčelník Apačů Vinnetou a jeho bílý pokrevní bratr Old Shatterhand, kteří se postaví Mabel po bok a snaží je jí pomoci. Nejen uchránit vlastní život před zákeřnými útoky vrahů, ale také před vojenským soudem, kterému se Mabel snaží dokázat, že její otec ztracené zlato nezpronevěřil.
Cesta ke hrobu majora Kingsleyho a k ukrytému pokladu však vede územím nepřátelských indiánských kmenů a je plná nebezpečí. Odvážní muži však mají pro strach uděláno a v boji se jim jen těžko někdo dokáže vyrovnat.
Když jsou Vinnetou a jeho sestra Nšo-či na cestě pohraničím mezi Texasem a Novým Mexikem, přepadne je banda nelítostného pistolníka Silerse. Když už se zdá, že nedokáží padouchům uniknout, objeví se zálesák Old Firehand a jeho přátelé Tom, Caleb a Mojžíš, kteří jim v poslední chvíli přispěchají na pomoc a bandity zaženou. Společně pokračují v cestě, až dorazí do malého mexického městečka Miramonte, které se ocitlo uprostřed potíží poté, co tu byl po přestřelce zatčen Silersův bratr Billy Bob. Silers chce bratra osvobodit a každou cenu a městečko se rozdělí na dva tábory, jedni chtějí Billyho Boba propustit, aby měli od Silerse pokoj, druzí to odmítají, protože tuší, že se tím nic nevyřešilo. Stejného názoru je i seržant Mendozza, který má na starosti bezpečnost městečka a rezolutně odmítne banditu propustit. Silers se připravuje se svou bandou k útoku a Mendozza požádá Vinnetoua, Old Firehanda a jeho přátele o pomoc při obraně městečka. Situace se dramaticky zhorší, když se několik občanů pokusí Billyho Boba osvobodit a v následné přestřelce je bratr obávaného bandity zabit. Je jasné, že teď už se zuřící Silers nezastaví před ničím, odhodlán pomstíti smrt bratra je odhodlán městečko třeba srovnat se zemí. Statečné obránce čeká těžký boj.
Půvabná míšenka Apanači, dcera moudrého bílého osadníka Maca Hallera a jeho indiánské ženy Mine-Yoty, dostává od otce k jedenadvacátým narozeninám zcela výjimečný dar - zlatý důl. Je to však zároveň dárek velmi nebezpečný. Vždyť právě kvůli němu byl Haller zavražděn. A také Apanači a její se bratr se ocitají v ohrožení života. Objeví se totiž banda bezcitných hrdlořezů vedená obávaným Curly Billem (Kudrnáčem Billem) odhodlaná získat zlatou žílu za každou cenu. Unesou Apanači a jejího malého bratra, aby se tak dostali k tajemství polohy bohaté žíly. Pomoci jim může jen její snoubenec, lovec kožešin Jeff Brown, ale ani on by nic nezmohl nebýt Vinnetoua a Old Shaterhanda.
Tragický konec udatného náčelníka Apačů ve třetí části klasické indiánky natočené na motivy románů Karla Maye. Přestože se Vinnetou snaží dodržovat dohody s americkou vládou, jeho kmen je neustále ohrožován útoky banditů, kteří chtějí jeho kmen připravit o půdu. Vinnetou a Old Shatterhand se vydají do Santa Fé, aby zde jednali o míru přímo s guvernérem. Ten je ujistí o svých úmyslech a požádá je, aby předali náčelníkovi Bílému Buvolu poselství s výzvou, aby byl loajální vládě, která mu na oplátku slibuje větší území pro jeho kmen. Zrádný sekretář však banditům, kteří připravují provokace vedoucí k ozbrojenému konfliktu a vyvlastnění indiánské půdy, prozradí obsah poselství, a ti se rozhodnou oba posly zlikvidovat. Vinnetou i Old Shatterhand však zákeřnému atentátu uniknou, zatímco náčelník Apačů pokračuje v cestě, jeho bílý bratr se vydává po stopách atentátníků. Zatímco Vinnetou pronásledován bandity uniká z řady nebezpečných situací a vytrvale postupuje vpřed, Old Shatterhand odhalí záměry bandy, která chce zabít náčelníka Apačů a zmocnit se území jeho kmene, protože na něm byly objeveny ložiska petroleje. Spěchá na pomoc příteli, a telegrafuje guvernérovi, aby poslal armádu na pomoc Apačům, proti kterým se spojili bandité s Čivarily náčelníka Bílého buvola. Vinnetou se však příteli svěří s předtuchou blízké smrti.
Náčelník Apačů Winnetou a jeho pokervní bratr Old Shatterhand chtějí uzavřít příměří mezi Indiány a bílými. Pokrevní bratři vypracují mírový plán s vojáky a Indiány kmene Assiniboi, což však není po vůli Forrestovu gangu. Ti se pokoušejí překazit plán všemi prostředky. V době mise se Winnetou zamiluje do náčelníkovy dcery Rybanny, která je však slíbená jako důkaz přátelství vojákovi Merrillovi...
Mladý geometr přijíždí na Divoký západ, aby prošetřil, proč se železnice společnosti Great Western Railroad staví přes výsostné území místních Indiánů, ačkoli byla původně plánována po hranicích těchto území. Seznámí se přitom s lidmi a událostmi, které zásadně ovlivní jeho život
Dějově první kapitola série filmových "mayovek" se točila až jako druhá, nicméně si zachovala působivost i úspěch filmu POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE, natočeného o rok dříve.
Cesta přistěhovalců, kteří se chtějí usadit v Arizoně, vede přes nebezpečnou pustinu nazývanou Llano Estacado. Tady však řádí bezohlední bandité nazývaní Supové. Ti také zavraždí manželku a dceru farmáře Baumana a pak jeden z nich v převleku za misionáře svalí vinu na indiány z kmene Šošonů. Bandité vedení bezohledným Prestonem připravují velkou akci, chtějí se vmísit mezi nové kolonisty a místo k cíli jejich cesty je zavést do pasti, tam je pobít a zmocnit se jejich majetku. Naštěstí je tu odvážný náčelník Apačů Vinnetou a jeho přítel, statečný bílý lovec Old Surehand, kteří se o plánu dozví a rozhodnou se nové osadníky varovat dřív než bude pozdě. To se ovšem ukáže být mnohem složitější, než se zpočátku zdálo. Bandité, kteří se vetřeli mezi osadníky, už si totiž získali důvěru nezkušeného soudce Leadera, který má v kraji nastolit pořádek. Navíc je třeba přesvědčit Šošony, že Supové jsou pro všechny, tedy i pro indiány samotné mnohem větším nebezpečím než Bauman, který v žalu nad smrtí ženy a dcery smrtelně urazil náčelníka Wokadeha i celý kmen.
Kdesi vysoko v horách je ukryto pohádkové bohatství - zlatý poklad, který po staletí střeží Tonkawové před chamtivými bělochy. A jak už to tak bývá, vždy se najde někdo, kdo lační po bohatství a nezastaví se před ničím. Takový je i Cornel a jeho banda trampů. Na scéně se ale včas objeví Vinnetou, Old Shatterhand a početná skupinka jejich přátel, takže je každému jasné, že na cestě za pokladem čeká všechny pořádná porce dobrodružství, romantiky, nebezpečí a motýlů :-) Tento dnes již vpravdě legendární film má celou řadu následovníků v podobě dalších mayovských adaptací, stál u zrodu několika hereckých hvězd, oplývá nádhernou jugoslávskou krajinou a v neposlední řadě dal řádnou injekci tehdejší německé kinematografii v podobě peněz i spokojených diváků.