Americký western Stopaři je u nás prakticky neznámým dílem, a přece se jedná o jeden z nejlepších snímků tohoto divácky velmi oblíbeného žánru. Příběh Ethana Edwardse (jedna z nejlepších rolí Johna Waynea), který stráví několik let neúnavným pátráním po malé neteři unesené Komanči, nebyl v době svého vzniku plně doceněn (nemá např. jedinou nominaci na Oscara!!) a zaslouženého uznání se dočkal až s časovým odstupem. V sedmdesátých letech se jeho motivy objevily v tak různorodých snímcích, jako např. Lucasovy Hvězdné války či Scorseseho Taxikář. Hlavní hrdina je v podstatě zatvrzelým rasistou, který nechce svoji příbuznou zachránit, ale zabít za to, že se stala indiánskou squaw. Jeho nenávist k indiánům je silnější než pud sebezáchovy a projevuje se např. nesmyslným vybíjením bizonů, kteří jsou hlavní obživou indiánských kmenů.
Snímek natočil klasik světové kinematografie John Ford (1894-1973), jediný tvůrce, který má na svém kontě čtyři Oscary za režii (Denunciant, Hrozny hněvu, Bylo jednou zelené údolí, Tichý muž). I když žádnou ze zlatých sošek nedostal za některý ze svých westernů, je považován právě v tomto žánru za nepřekonatelného mistra. Většina jeho westernů vznikla v krásných exteriérech Údolí monumentů (Monument Valley) na pomezí států Utah, Arizona a Nevada a Stopaři nejsou v tomto ohledu výjimkou.
Působivou majestátnost krajiny doplňuje příběh s až antickým tragickým podtónem. Zatrpklý vyděděnec Ethan nemá žádnou rodinu a jak sám v úvodu filmu přijíždí na ranč svého bratra, tak na jeho konci zase odjíždí do neznáma jako poutník odsouzený k věčnému bloudění. V hereckém obsazení filmu ještě zaujme tehdy nastupující hvězda nové generace Jeffrey Hunter v úloze mladého Martina, který Ethana při jeho pátrání doprovází, a stálý představitel Fordových snímků Ward Bond jako reverend Clayton. Postavu unesené Debbie vytvořily sestry Lana a Natalie Woodovy.
Jeden z raných westernů Johna Wayna, který v něm ztvárňuje velitele americké posádky v území obklopeném agresivními indiány. Pod jeho vedení se dostává jeho syn a za ním přijíždí i jeho matka. A rudokožci začínají hrozit čerstvě vykopanou válečnou sekerou.
Bratři Earpové ženou stádo dobytka do Kalifornie. Po cestě odmítnou nízkou finanční nabídku starého Clantona na jeho odkoupení a na pár hodin se zastaví se v městečku Tombstone. Když se v noci vrátí zpět, jejich stádo je pryč, na místě nacházejí pouze těžce zraněného nejmladšího bratra Jamese. Proto Wyatt Earp přijímá ve městě místo šerifa, které je mu nabídnuto. S ním tu zůstávají bratři Morgan a Virgil, aby společně našli vrahy Jamese a zloděje svého dobytka. Na nového šerifa navíc čeká setkání se známým stárnoucím pistolníkem Docem Hollidayem, za nímž přijíždí půvabná Klementina...
Film natočil klasik americké kinematografie režisér John Ford (který zaujal i svými dalšími westerny Přepadení, Fort Apache, Měla žlutou stužku, Rio Grande, Muž, který zastřelil Liberty Valance a Podzim Cheyennů). Ten příběhu z Divokého západu vtisknul zcela nový dech a působivost. Pod jeho vedením úlohu Wyatta Earpa ztvárnil Henry Fonda, který zde předvedl jeden z vrcholů svého hereckého umění.
Senátor Ranse Stoddart se vrací na divoký západ, do města Shinbone, aby navštivil pohřeb svého dávného přítele, Toma Doniphona. Senátor vypraví místnimi novináři příběh, který ho před dávným časem do Shinbone přivedl a jak začala jeho kariéra coby muže, který zastřelil Liberty Valence, nejobávanějšího banditu okolí. Muž, který zastřelil Liberty Valance je jedním z nejlepších a nejznámějších westernů historie.
V roce 1924 filmové studio Williama Foxe uvedlo do kin celovečerní hraný němý film, jehož děj se z větší části odehrává na Divokém západě. Hrdinou je Davy Brandon, jenž jako dítě přihlíží tragické smrti svého otce, který je zabit Indiány. Naštěstí se mu podaří z této těžké situace uniknout do bezpečí. Později hledá vrahy a uchází se o ruku přítelkyně z dětství Miriam Marshové, jejíž otec je jedním z hlavních stavebních inženýrů transkontinentální železnice. K její realizaci napomohla hlavně smlouva, v níž v roce 1862 americký president Abraham Lincoln potvrdil podmínky, za nichž Union Pacific a Central Pacific mohou dráhu postavit. Cesta železnice je dlouhá a její tvůrci musejí při tak náročné stavbě překonat takřka nekončící řadu překážek. Davy Brandon při tom pomáhá prosadit původní projekt svého otce...
Režisér a producent John Ford se při natáčení tohoto westernu pokusil vyhnout zbytečné velkoleposti a spíše nalézt jakýsi pocit autentičnosti: proto při natáčení bylo vybudováno několik kilometrů železniční trati, na obou stranách vznikla místa připomínající někdejší první osídlení bělochů v Nevadě i město. Na filmu sice spolupracovalo více než 5000 statistů, ale zůstala zdůrazněna důležitost lidské pomoci a spolupráce v okamžicích nebezpečí, při zdolávání Skalistých hor i pouště. Dramatické okamžiky a napětí důmyslně střídají chvile plné sentimentu, nechybí bouřlivé masové scény i působivé záběry jezdců na koních na pozadí nebe. V řadě filmových pasáží Ocelový oř zaujme svojí vizuální nápaditostí, využitím současného natáčení několika kamer (například při útoku Indiánů nebo různými pohledy na jedoucí parní lokomotivu). Film, který u nás dosud nebyl uveden na televizní obrazovce, vysíláme ve virážované verzi (v jemném barevném tónováním) a s hudbou Williama P. Perryho, jež byla Pražskými filharmoniky natočena v Praze.
Výpravný epos, který nás zavede na Divoký západ a přiblíží nám ho na osudech třech generací rodiny a jejich potomků. Od prvopočátku se "Naše" rodina chtěla dostat z východu na západ. Prodala svůj majetek a vydala se na dlouhou cestu napříč Amerikou. Cestou ale zemřeli rodiče a dcery se rozešly každá svou cestou. "Zlatá horečka" zachvátila Ameriku a každý se snažil urvat kus pro sebe. Dcery se šťastně vdaly a založily vlastní rodinu. Železnice mezi sebou soutěžily, kdo první spojí sever s jihem a naopak. To se nelíbilo indiánům, kteří se báli o svoji půdu, a tak napadali stavební tábory, mezitím se do toho zrodila "Občanská válka", a tak synové do ní museli odejít. Uplynulo několik let a oni se vrátili jako muži a založili vlastní rodinu...
V dubnu 1863 pronikne plukovník Marlowe (John Wayne) se třemi regimenty unionistické kavalerie 300 mil do území Konfederace. Jeho rozkazy zní: ničit mosty a koleje, které jsou využívány pro zásobování protivníka. Major Kendall (William Holden) doprovází tuto jednotku jako lékař. Mezi oběma to však již od začátku poněkud neklape...
Své přeložení do Fort Apache plukovník Owen Thursday pociťuje jako hluboké a ničím neospraveditelné pokoření. Nechápe, proč právě on, hrdina občanské války, má za své zřejmé zásluhy jen velet vojákům někde na pokraji divočiny. Své pohrdání a nespokojenost dává všem asně na vědomí od chvíle příjezdu. Přitom právě tady je zrovna nezbytné stále být na pozoru, protože v okolí pevnosti se stále více objevují stopy indiánů, kteří opět vykopali válečnou sekeru. Kapitán Kirby York se v kraji dobře vyzná a pokouší se krotit nereálné představy svého nadřízeného. Nemá však příliš mnoho šancí. Plukovník Thursday rozhodně nehodlá jakýkoliv konflikt s protivníkem řešit dohodou. Rázně odmítá cenné připomínky svého podřízeného Yorka. Rychlou porážkou Apačů, chce posílit osobní postavení v generálním štábu spojeneckých vojsk. Vůbec jej přitom nezajímá, že nesmyslně hazarduje s životy svých mužů...
Western natočil zkušený hollywoodský tvůrce a klasik americké kinematografie John Ford, který vsadil na herecké schopnosti hlavních představitelů. Roli promyšleně uvažujícho Kirbyho Yorka ztvárnil John Wayne, úlohu zbytečně sebevědomého a namyšleného plukovníka Owena Thursdaye vytvořil Henry Fonda.
Píše se rok 1776. Farmář Gilbert Martin krátce po svatbě přivádí z Alabamy svojí půvabnou novomanželku Lanu do srubu v údolí Mohawk River. Protože vyrostla ve městě v dobře situované rodině, je z počátku šokována drsnými podmínkami, v nichž se právě ocitla. Nebezpečí je obklopuje doslova na každém kroku. První velké zkoušce jsou Lana s Gilbertem vystaveni, když na jejich srub nečekaně zaútočí Indiáni. To je ale pouze počátek všech strastí a bolestí, které na ně čekají...
Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.
Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka).
V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday.
Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara.
