Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí.
Příběh založený na skutečných událostech vypráví o pohledném a dobrodružném muži Robinu Cavendishovi (Andrew Garfield). Ten se stane průkopníkem pomoci pro zdravotně postižené poté, co ve věku 28 let od krku dolů zcela ochrne a je obeznámen s faktem, že mu zbývají pouhé tři měsíce života. On a jeho oddaná žena Diana (Claire Foy) cestují po světě s nadějí, že změní životy druhých jako je on sám.
Píše se rok 1948 a Studená válka dosáhla k chilským hranicím. Senátor Pablo Neruda (Luis Gnecco) během kongresu obviňuje vládu ze zrady Komunistické strany, za což jej prezident Gonzalez Videla (Alfredo Castro) zbavuje funkce. Následně je policejní prefekt Oscar Peluchonneau (Gael García Bernal) pověřen básníkovým zatčením. Neruda se pokouší uprchnout ze země se svojí ženou, malířkou Deliou del Carril (Mercedes Morán), to se mu však nepodaří a oba jsou nuceni se více než rok skrývat. Inspirován dramatickými událostmi svého nového života Neruda sepisuje epickou sbírku básní Canto General (Veliký zpěv). V Evropě mezitím legenda o pronásledovaném básníkovi sílí a umělci, vedeni Pablem Picassem, se dožadují Nerudova osvobození. Neruda však vidí tento boj se svou nemesis Peluchonneauem jako příležitost ke znovuobjevení sebe sama. S inspektorem si hraje, nechává za sebou stopy, aby udělal jejich hru na kočku a myš nebezpečnější, intimnější. V tomto příběhu perzekvovaného básníka a jeho nesmiřitelného nepřítele vidí Neruda svoji příležitost stát se jak symbolem svobody, tak literární legendou.
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká...
Když je JFK zvolen prezidentem USA, stává se Jackie Kennedy (Natalie Portman) jednou z nejmladších prvních dam v historii. Pro její vřelost, eleganci a vybraný vkus ji brzy obdivují miliony lidí po celém světě. Pak přichází okamžik, který všechno změní. Jackie se vyrovnává s osobní ztrátou, jako milovaná matka a první dáma však musí zůstat oporou dětem i celému národu. Filmový portrét jedné z nejikoničtějších žen 20. století je příběhem hrdosti, lásky a noblesy, fascinujícím nahlédnutím do zákulisí Bílého domu i zachycením dnů, které změnily běh dějin.
Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa.Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.
Jeho jméno zná každý. Edward Snowden za sebou nechal pokojný rodinný život a vzornou kariéru v tajných službách a stal se psancem na útěku. Je muž, který odhalil šokující praktiky amerických výzvědných služeb, hrdinný whistleblower, nebo zrádce, který zaslouží nejtvrdší trest? Klasik americké angažované kinematografie Oliver Stone zkoumá profesní i rodinné zázemí člověka, který ukázal světu, že jsme stále sledováni. A že válka proti teroru posloužila jako záminka k bezprecedentnímu vpádu moci do soukromí. Jde tu vážně ještě o zachování demokracie? Snowdenova odpověď je mrazivě jasná.
Snímek Anthropoid vychází z výjimečného skutečného příběhu vojenské operace za druhé světové války, jejímž cílem byl atentát na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha. Heydrich byl po Hitlerovi a Himmlerovi třetím nejvýznamnějším mužem Třetí říše, hlavním strůjcem Konečného řešení a vůdcem nacistických okupačních sil v Československu. Vražedná a brutální vláda tohoto muže, přezdívaného "pražský řezník", přiměla spojenecké síly v Londýně k naplánování přísně tajné mise s kódovým označením Operace Anthropoid, která se měla navždy zapsat do historie.Film sleduje osudy dvou vojáků českého zahraničního odboje, Josefa Gabčíka (Cillian Murphy) a Jana Kubiše (Jamie Dornan), kteří provedou v prosinci 1941 výsadek do své okupované vlasti. Vybaveni jen omezeným množstvím informací a minimální výstrojí musejí v nacisty okupovaném a uzavřeném městě přijít na způsob, jak spáchat atentát na Heydricha, muže, kterého řada lidí vnímala jako Hitlerova přirozeného pokračovatele a nástupce.
V lednu roku 2009 se svět stal svědkem „zázraku na řece Hudson", když kapitán „Sully" Sullenberger (Tom Hanks) nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Přestože veřejnost a média mluvila o ojedinělém činu dokazujícím jeho letecké dovednosti, probíhající vyšetřování hrozilo zničit jeho pověst a kariéru.
Krátce poté, co Japonci 7. prosince 1941 zaútočili na Pearl Harbor, přihlásil se tehdy třiadvacetiletý Američan Desmond Doss, tak jako mnoho jiných mladíků, do služby vlasti. Z hloubi svého přesvědčení však odmítal nosit jakoukoliv zbraň a zabíjet. Stal se zdravotníkem 307. pěšího pluku 77. pěší divize. Skutečnost, že Doss odmítal zbraň, se nesetkávala s pochopením u jeho spolubojovníků. Jen blázen by chtěl, aby mu v boji kryl záda chlapík, vyzbrojený pouze odhodláním a lékárničkou. Často musel čelit nevraživosti a útokům ostatních vojáků. Přesto, jako jediný americký voják ve 2. světové válce, bojoval v první linii neozbrojený. V březnu 1945 vypukla krvavá bitva o Okinawu. Dossova rota měla za úkol dobýt 120 metrů vysoký útes. Když vojáci vyšplhali s pomocí lan na vrchol, dostali se do těžké dělostřelecké, minometné a kulometné palby. Vojín Doss se odmítl ukrýt a zůstal uprostřed krvavého pekla. Snášel jednoho zraněného po druhém z útesu do bezpečí. Během vyčerpávajících 12 hodin, za stálého ostřelování, zachránil životy 75 mužů...
